Jdi na obsah Jdi na menu
 


14. 4. 2021

Konečná: KSČM je jediná strana, která se hlásí k tomu, že středem jejího zájmu je společnost a nikoli peníze

sobotu 17. dubna proběhne setkání Ústředního výboru KŠČM, na kterém by se mohla uskutečnit volba nového vedení strany. Jednou z předních osob, která by mohla stát v čele strany, je její místopředsedkyně a poslankyně EP Kateřina Konečná. V rozhovoru se Sputnikem přiblížila svůj pohled na toleranci vládě a budoucnost strany.

Po rozvolnění opatření plánuje Vaše strana provést dávno plánovány sjezd a zvolit nového předsedu. Jste jedním z kandidátů na tento post. Co byste stanovila jako hlavní cíle Vašeho případného budoucího předsednictví?

Ing. Bc. Kateřina Konečná: Personální otázky bude zatím řešit Ústřední výbor KSČM, což je cca 100 lidí. Náhradní termín sjezdu zatím napevno určený není. A jaká je má představa o budoucnosti KSČM? Jednotná, jasná, pro lidi srozumitelná strana stojících na pevných zásadách, které jsou ve prospěch dolních deseti milionů občanů – nikoli úzké skupinky elit. Tím je KSČM de facto i nyní, akorát to moc neumí komunikovat. Občan musí vědět, že jedinou skutečnou obhájkyní a alternativou pravice, neurčitého středu a populistických výkřiků, je právě KSČM. 

Zvažovala by Vaše strana koalici s jiným politickým hnutím v parlamentu a proč?

Nebráníme se spolupráci s kýmkoliv, kdo bude chtít pohnout s problémy, kterých má ČR nespočet. S největší pravděpodobností nás čeká krize ekonomicko-sociální a bude důležité, aby na ni nedoplatili obyčejní občané, jako to bylo v krizi roku 2008, protože se ukazuje, že i teď - v době kdy si spousta občanů utahuje opasky - narůstá majetek a počet miliardářů. Program KSČM nabízí smysluplnou a životaschopnou alternativu a budeme rádi za každého, kdo nám pomůže ho realizovat. Hovořit ovšem o koalici podle mě v tuto chvíli není na místě.

Současná KSČM sdružuje představitele alespoň dvou generací. Jak podle Vás lze dosáhnout mezigenerační shody ve straně?

V současné KSČM jsou zastoupeny všechny generace. Ta věkově vyzrálejší početněji, ale vidím to jako plus. Mezigenerační shoda a pohled na problémy z mnoha úhlů (včetně toho generačního) je výhoda, kterou KSČM může jasně nabídnout. 

KSČM nadále zůstává jednou z nejsilnějších komunistických stran ve střední Evropě. Jaký význam kladete přívlastku „komunistická“ v názvu strany?

Velký, protože je to odkaz na cíl, který si klademe. Komunistická alternativa je totiž jedinou skutečnou alternativou kapitalismu. Byť se nám různé think-thanky bohatě sponzorované kapitalisty snaží říct, že kapitalismem vývoj dějin končí, tak tomu tak není. KSČM je jediná strana, která se hlásí k tomu, že středem jejího zájmu je společnost a nikoli peníze. A to je strašně moc, i když si to lidé obvykle uvědomovali jen ve „zlých“ časech.

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

Zdroj: 

Sputnik News

 


 

12. 4. 2021

j.a.gagarin.jpg

 

Před šedesáti lety, dne 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času  (6 hodin a 7 minut světového času) odstartoval Jurij Alexejevič Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. V době startu mu bylo 27 let. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Gagarin navždy tím prvním člověkem, který nás do kosmu pozval.

 

 


11. 4. 2021

Šimůnek: Vláda na tom měla pracovat podstatně dříve, bereme to jako zanedbání vztahů

Širší vedení komunistů vyzvalo tým vyjednávačů v čele s předsedou Vojtěchem Filipem, aby dodržel usnesení Ústředního výboru KSČM o odstoupení od dohody, na jejímž základě komunisté podporují menšinovou vládu ANO a ČSSD ve Sněmovně. Materiál o vzniku banky v rukou státu, který Filip ve středu dostal od premiéra Andreje Babiše (ANO), není podle komunistů dostatečně rozpracován. "Vidíme to tak, že na tom vláda měla pracovat podstatně dříve, bereme to jako zanedbání vztahů," řekl první místopředseda Petr Šimůnek. Filip stranické kolegy informoval o tom, že dohodovací řízení s lídry ANO bude pokračovat ve středu. O výsledku jednání podá zprávu na zasedání Ústředního výboru v sobotu 17. dubna.

Devadesátka členů Ústředního výboru během velikonočního hlasování drtivě podpořila odstoupení od toleranční dohody, což je podle Šimůnka směrodatné, výkonný výbor už k věci žádné usnesení nepřijal. "Řekli jsme si svoje, proč podpora by neměla být," popsal jednání Šimůnek. Celkově se podle něj postoj komunistů vůči vládě v poslední době výrazně změnil, přičemž jedním z výrazných rozhodnutí, která k změně přispěla, bylo vrácení deseti miliard korun ministerstvu obrany na akvizice.

Babiš podle médií komunistům předložil od loňska připravovaný návrh na zřízení národní rozvojové banky. Mohla by vzniknout transformací ČMZRB a byla by zaměřena především na úvěrování firem a samospráv. Podle vyjádření Filipa pro Českou televizi je návrh nedostatečný, nedá se realizovat do voleb, které se uskuteční za necelých šest měsíců.

Při středečním jednání se podle Filipa shodli lídři ANO a KSČM na tom, že vláda plní 60 procent závazků obsažených v toleranční dohodě, 40 procent ne. V naplňování tři roky staré toleranční dohody jsou komunisté spokojeni s růstem minimální mzdy a valorizací důchodů. Částečně vláda podle nich plní požadavky na zpřísnění ochrany přírodních zdrojů. Dohodovací řízení vyvolali po tom, co kabinet přes jejich nesouhlas poslal armádě deset miliard korun, o které byl rozpočet obrany zkrácen na podzim. Nesouhlasí ani s postupem vlády v případě stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany a s některými kroky podnikanými proti šíření epidemie koronaviru. Žádají sloučení zdravotních pojišťoven ministerstev obrany a vnitra.

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

Zdroj: ČTK


3. 4. 2021

15. březen 1939 stále varuje!

Toto datum připomíná tragické výročí v dějinách našich národů, výročí násilné německé okupace Československého státu.

Pravidelně pokládají členové a příznivci KSČM, VSA a KČP kytici k pamětní desce na semilské radnici, která připomíná návštěvu T. G. Masaryka v Semilech 17. 9. 1922. T. G. Masaryk byl jedním ze zakladatelů nového československého státu po rozbití Rakouska-Uherska. Tento suverénní stát byl v roce 1938 po hanebném Mnichovském diktátu okleštěn a v březnu 1939 okupován německými nacisty a výnosem Adolfa Hitlera ustanoven jako „Protektorát Čechy a Morava“.

V pondělí 15. března 2021 v 15,00 hodin delegace členů KSČM, Vlasteneckého sdružení antifašistů a Klubu českého pohraničí položily kytici k pamětní desce na semilské radnici, aby připomněly všem spoluobčanům hrůzy nacistické poroby v době okupace.

      dscn2685.jpg      dscn2688.jpg

 

 

 


3. 4. 2021

Nezapomínáme datum 8. března 1943

Turnovští komunisté ze základních organizací 101 a 102 nezapomněli ani letos na tradiční každoroční pietní akt s položením kytice u pomníku kpt. Otakara Jaroše.

Proč právě 8. března? Je tomu 71 let, kdy 8. 3. 1943 hrdinně padl v boji proti fašistické přesile v ukrajinské vsi Sokolovo nadporučík Otakar Jaroš spolu s mnoha dalšími vojáky 1. pěší roty Československého samostatného praporu. Jejich statečnost pomohla ubránit obrannou linii na řece Mži.

Sovětská vláda vysoce ocenila hrdinství 87 vojáků našeho praporu a ocenila je in memoriam vojenskými řády a medailemi. Nadporučík Jaroš byl in memoriam vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu a povýšen na kapitána. Stal se tak prvním zahraničním nositelem nejvyššího sovětského vyznamenání.

Co má kpt. Jaroš společného s Turnovem? Není turnovským rodákem, narodil se v Lounech v rodině chudého topiče lokomotivy a posléze strojvůdce, ale v době, kdy dočasně opustil činnou vojenskou službu, absolvoval v Turnově školu pro záložní důstojníky.

Nikdy se nesmířil s mnichovskou zradou a v roce 1939 opustil naše okupované území. Přes Polsko se dostal do Sovětského svazu. Po čase byl převelen do výcvikového tábora v Buzuluku a v roce 1942, kdy vznikl Československý samostatný prapor, jehož velitelem byl pplk. Ludvík Svoboda, se stal velitelem 1. pěší roty.

Dnes stojí skromný pomníček kpt. Jaroše u bývalých turnovských kasáren, poněkud stranou očí veřejnosti. O to více je povinností komunistů a dalších vlasteneckých sil udržovat v myslích památku na hrdinný boj československých vojáků u Sokolova.

Mgr. Miroslav Beran

img_20210308_145513---kopie.jpg

 


3. 4. 2021

Krajská „nominační“ konference

Na základě výsledků z jednotlivých okresních „nominačních“ konferencí se uskutečnila korespondenční krajská „nominační“ konference, jejímž úkolem bylo zvolit vedoucího kandidáta KSČM pro zařazení na kandidátní listinu KSČM pro volby do PSP ČR v Libereckém kraji a určit pořadí dalších navržených kandidátů.

Volba lídra proběhla ze 4 vedoucích kandidátů zvolených v jednotlivých okresních organizacích.  Delegáty krajské konference bylo zvoleno toto pořadí:

1. Bc. Koros Jan, OSO Česká Lípa

2. Bc. Mackovík Stanislav, OSO Liberec

3. Pešek František, OSO Jablonec nad Nisou

4. Vaněk Petr, OSO Semily

Pořadí na dalších místech kandidátky KSČM bylo určeno přidělením pořadových čísel jednotlivým kandidátům od 5. do 17. místa. Z hlasování delegátů krajské konference vzešlo toto pořadí na dalších místech kandidátní listiny:

5. Dvořák Jan, Zákupy

6. Sieberová Lucie, Jablonec nad Nisou

7. Vaszily Jiří, Česká Lípa

8. Šedivý Alexandr, Liberec

9. Malec Jan, Stráž pod Ralskem

10. Chot František, Česká Lípa

11. Picková Věra, Semily

12. Valíčková Iva, Kořenov

13. Dvořáková Babáková Štefania, Semily

14. Vondruška Josef, Liberec

15. Čížek Lukáš, Semily

16. Novák Pavel, Jablonec nad Nisou

17. Tomášek Oldřich, Turnov

Zvolené pořadí na kandidátní listině KSČM pro volbu do PSP ČR v Libereckém kraji bude postoupeno k dalšímu projednání a schválení Ústřednímu výboru KSČM.

 

 


3. 4. 2021

Okresní „nominační“ konference

V nouzovém stavu a s přijatými protiepidemickými opatřeními byla uspořádána mimořádná okresní „nominační“ konference. Byla tím završena etapa členských schůzí ZO KSČM, které se rovněž uskutečnily v netradiční formě v průběhu měsíce ledna 2021. Upřímné poděkování patří všem předsedům a členům ZO KSČM, kteří iniciativně a odpovědně přistoupili k projednání všech stanovených úkolů, vyjádřili se k návrhům na delegáty krajské „nominační“ konference a k návrhům na kandidáty KSČM  okresu Semily pro zařazení na kandidátní listinu KSČM v Libereckém kraji pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

V souladu s doporučením ÚV KSČM bylo zorganizováno mimořádné zasedání pléna OV KSČM rozšířené o delegované zástupce ZO KSČM, které nemají zastoupení v okresním stranickém orgánu.

Právo volit mělo 15 členů pléna OV KSČM, zvolených na okresní konferenci KSČM dne 18. 1. 2020 a 3 delegovaní zástupci ZO KSČM – celkem 18 oprávněných delegátů – voličů.

Hlasování se zúčastnilo celkem 18 delegátů, tj. 100% z celkového počtu oprávněných delegátů. Jeden hlasovací lístek byl vyhodnocen jako neplatný.

Ve volbě delegátů krajské „nominační“ konference byli z 8 kandidátů, získáním hlasů zvoleni tito 4 delegáti OSO Semily: Boudný Jiří, Picková Věra, Houha Jaroslav, Svobodová Alena.

Ve volbě  kandidátů KSČM OSO Semily pro zařazení na kandidátní listinu KSČM v Libereckém kraji byli zvoleni:

1. Vaněk Petr

2. Picková Věra

3. Dvořáková Babáková Štefanie

4. Tomášek Oldřich

5. Erlebach Ivan

 

 


3. 4. 2021

Po delší odmlce, zapříčiněné především závadou v počítačovém vybavení, opět aktualizujeme webové stránky OV KSČM Semily a budeme přinášet nové informace z činnosti okresní stranické organizace.

Omlouváme se za tuto nemilou situaci a děkujeme všem návštěvníkům webových stránek za pochopení.

 


 

12. 1. 2021

Velice smutnou zprávu jsme obdrželi z České Lípy, kde v nedožitých 75 letech zemřel soudruh Miroslav Starý, obětavý, poctivý, skromný člověk s hlubokým sociálním cítěním, vlastenec, novinář, vydavatel Severočeské pravdy, nekompromisní kritik všech špatností, nepravd, křivd, chyb a omylů.

Svým chováním, vystupováním, přístupem a jednáním si získával mnoho příznivců a sympatizantů, naopak svými kritickými vystoupeními a články v Severočeské pravdě byl některým lidem nepohodlným. V letech 1990 až 2010 pracoval jako uvolněný předseda Okresního výboru KSČM v České Lípě.

S naším semilským okresem ho pojilo mnoho zážitků a vzpomínek na dobu, kdy v letech 1974 – 1977 vykonával funkci tajemníka Okresního výboru Socialistického svazu mládeže v Semilech. Často jsme se s ním setkávali na různých společenských, politických a vlasteneckých akcích, pořádaných organizacemi KSČM, Vlasteneckým sdružením antifašistů, Klubem českého pohraničí, anebo v posledních letech Aliancí národních sil.

Bohužel, poslední naše setkání s Mirkem Starým se uskutečnilo 21 listopadu 2020 u památníku táborů lidu v roce 1868 na Petruškových vrších u Vysokého nad Jizerou, kde ANS pořádala setkání svých členů, příznivců a vlastenců. Zde ještě v obsáhlém projevu seznámil účastníky s historií tohoto místa a památníku, který je zde umístěn.

Nezapomeneme na jeho poctivou a obětavou práci v komunistické straně i v dalších organizacích, kde byl členem.

Čest jeho práci, čest jeho památce.

parte-ms.jpg

 


 

 

 

 

vesele-vanoce-2020---ov-kscm.jpg

Všem členům Komunistické strany Čech a Moravy, příznivcům a sympatizantům přejeme krásné vánoční svátky plné radosti, pohody, štěstí a spokojenosti.

Děkujeme Vám za aktivní podporu, přízeň a souhlas s dosavadní politikou KSČM, která usiluje o lepší život lidí ve spravedlivé společnosti.

Do nového roku 2021 Vám přejeme hlavně pevné zdraví, klid a pohodu, štěstí a spokojenost v osobním, rodinném i společenském životě a mnoho dalších úspěchů.

Okresní výbor KSČM Semily

 



 

 

 

 

7. 12. 2020

umrti-jar.-kohlicek.jpg

Odešel dlouholetý přítel a kamarád, častý účastník našich setkání a besed na Žalém, v Chuchelně i jinde v semilském okrese. Nezapomeneme a s úctou a vděkem budeme vzpomínat na poctivého, zásadového a obětavého komunistického funkcionáře a politika, jakým Jaromír Kohlíček bezesporu byl.

Čest jeho památce.

 

S úctou na zesnulého Jaromíra Kohlíčka vzpomínají i další jeho přátelé a kamarádi. Přidáváme vzpomínky některých z nich.

7.12.2020 OD MLOK

Odešel vlastenec

Včera, v neděli 6. prosince, odešel po dlouhodobé vážné nemoci do vlasteneckého nebe přítel, člen ÚV KSČM, dlouholetý zastupitel Teplic i ústeckého kraje, soudruh
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. (*23. 2. 1953).

Komunistické hnutí i vlastenecké organizace v něm ztrácí nesmírně pracovitého, obětavého člověka, kamaráda se širokými znalostmi i zkušenostmi. Velkého a nezlomného bojovníka za historickou pravdu, čestného a rovného chlapa oddaného jak životu a rodině, tak i celé společnosti v úsilí za důstojný život v míru.
V popřevratové době absolvoval tisíce besed a setkání. Znali jej lidé nejen v severních Čechách, ale po celé republice. Byl vzdělaný, moudrý, usměvavý, vtipný a neskutečně pohotový. Byl příjemným spolubesedníkem, jak se starými „pardáli“, tak i s mladými funkcionáři, ale i studenty a žáky. Aktivní v mnoha ohledech byl i jako poslanec v Evropském parlamentu. neměl rád přetvářku a nečestné jednání.
Jaromíre, děkujeme Ti za vše, cos vykonal! Čest Tvoji památce!
Za Marxisticko-leninský odborný klub Václav Čermák

A Josef Skála dodává…

Bude nám chybět
Odešel Jaromír Kohlíček. Teprve v sedmašedesáti. Podlehl rakovině. Pral se s ní statečně. Bábovkou nebyl ani nikdy dřív. Ředitelem sklárny se stal už kolem třicítky. Zajistil její generální modernizaci. Zvládl to v čele machrů, starších o celou generaci. 
Dneska je v módě politika na kšeft. Jaromír byl z jiného těsta. Pomáhal hlavně tomu, co bylo jinak bez šance. Už jako člen Poslanecké sněmovny. A pak i Evropského parlamentu. Nepamatuji týden, kdy by se nevlomil k ministrovi či hejtmanovi, vedení vysoké školy či významného podniku. Nelobboval tam za kšefty, z nichž kape za nehty. Razil tam perspektivní projekty. Když se ho ptali, co za to chce, utínal je slovy, že sbírá jen politické body. Straně, za niž byl zvolen.   
Z průměru vyčníval i v řadě jiných směrů. Znalostí pěti jazyků. Jednal v nich bez tlumočníků. A řečnil spatra. Tím častěji schytal i účast na různých sjezdech a setkáních. Politických i k průlomům vědy a technologických inovací. V týmech pozorovatelů, dohlížejících na volby v řadě zemí. Jinam vyrážel s gustem sám. Na protiválečné mítinky, pořádané u německých základen US Army. Na akce k výročí „křišťálové noci“ či bestiální vraždy Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta. V Bautzenu měl roky i poslaneckou kancelář. Řídila práci na podporu Lužických Srbů. Leccos z toho jsme absolvovali spolu. Včetně jubilejních oslav vítězství u Stalingradu a Kurska. Prolomení leningradské blokády i porážky nacistické okupace Krymu. 
Jsou lidé, s nimiž je nuda už za pár minut. Nám se to s Jardou jaktěživ nestalo. Zdobil ho renesanční apetit. Vystudoval chemickou technologii. Perlil i exkurzemi do dějin a umění. Šil je na míru dané akci a publiku. Kutil a zahradničil. Vedl za ruku poznání svých osm vnuků. 10 kilometrů svižným klusem dával už časně ráno. A za každého počasí. Bez bundy a tepláků. Vyrazil mi tím dech i v Petrohradě, promrzlém na kost.
A politicky? Ani kožený rapl, ani konjunkturální blátíčko. Proč nikam nepřeběhl, věděl naprosto přesně. Své krédo podával stylem, nutícím přemýšlet i odpůrce. S jiskrou v oku, co osloví něžné pohlaví. A ta se v politice počítá víc, než si leckdo připouští. 
Teď, kdy tu už s námi není, mi docvakla i jiná věc. S Jardou jsme se nikdy ani nepohádali. Příčinou nebyly jen spřízněné nátury. Nás spojila vůle poměry měnit, a ne alibisticky okecávat. Averze k naduté prázdnotě a prodejné zbabělosti. To proto jsme si tak rozuměli i s Mílou Ransdorfem. Úpadek české levice vadil všem třem. Polít ji živou vodou byl společný závazek. Míla tu není už skoro pět let. Teď ho následoval i Jaromír. To, co jsem slíbil nad Mílovou rakví, chci vzkázat i jemu: Budeš nám chybět, mušketýre. Musíme to vyhrát i bez tebe. Náš společný cíl by vzdal jen bačkora.
Josef Skála

Převzato z www.rudyprapor.cz



 

3. 10. 2020

Výsledky voleb do Zastupitelstva Libereckého kraje

V Libereckém kraji se voleb do krajského zastupitelstva zúčastnilo celkem 140 311 voličů, což představuje volební účast 40,41%.

Největší počet hlasů obdrželo hnutí Starostové pro Liberecký kraj se ziskem 38,57%, následované hnutím ANO 2011 se ziskem 17,85%, Českou pirátskou stranou s 9,86%, Občanskou demokratickou stranou s 8,59% a SPD s 6,09%.

KSČM obdržela v Libereckém kraji 4 478 hlasů, což je 3,22%, neobhájila současné 4 mandáty a v dalším období nebude mít zastoupení v krajském zastupitelstvu.

V okrese Semily se voleb do Zastupitelstva Libereckého kraje zúčastnilo 26 961 voličů, což je celková účast 45,55%.

Vítězem voleb v semilském okrese je hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které získalo 39,37%. Následuje hnutí ANO 2011 se ziskem 15,58%, Česká pirátská strana 11,84%, ODS 9,74%, Společně pro Liberecký kraj 5,86%.

KSČM získala v semilském okrese 881 hlasů, tj. 3,29% a je to proti roku 2016 ztráta 939 hlasů a proti roku 2012 je to ztráta 2.414 hlasů.

 

29. 9. 2020

Další výjezd předvolební štafety

Dnešní trasa předvolební štafety zamířila nejprve do Jilemnice, kde kandidáti KSČM do Zastupitelstva Libereckého kraje Jaroslav Šlechta a Věra Picková společně s Janem Dvořákem ze Zákup na Českolipsku který přijel podpořit semilské  kandidáty, rozdávali zájemcům předvolební Haló noviny, volební program a drobné propagační předměty. Podpořit kandidáty přišli i někteří členové jilemnické ZO KSČM a Jaroslav Šprengr z Jablonce nad Jizerou. 

dscn2377.jpg dscn2383.jpg dscn2387.jpg

Další zastávka štafety byla na náměstí v Lomnici nad Popelkou před budovou městského muzea. Také zde přišli členy štafety podpořit členové lomnické ZO KSČM. 

dscn2402.jpg dscn2401.jpg dscn2397.jpg

Poté již zamířila štafeta do města Turnov, kde svůj propagační stánek umístila před obchodním domem Billa. Ke štafetě se připojila ještě další kandidátka do krajského zastupitelstva Hedvika Jílková. Stánek upoutával pozornost kolemjdoucích nakupujících, někteří jej sice obloukem obcházeli, ale mnozí si se zájmem převzali volební noviny i propagační leták s volebním programem KSČM. Pozornost poutal i projíždějící autobus Bus Line s propagačními fotografiemi kandidátů KSČM Aleny Svobodové a Jaroslava Šlechty.

dscn2405.jpg dscn2415.jpg dscn2418.jpg

Další fotografie z návštěvy volební štafety v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou a Turnově jsou umístěny ve fotoalbu pod názvem "Předvolební štafeta 29. 9. 2020." 

 

24. 9. 2020

Předvolební mítink v Semilech

Na náměstí F. L. Riegra v Semilech se ve čtvrtek 24. 9. 2020 odpoledne v kontaktní kampani představili někteří z kandidátů KSČM do Zastupitelstva Libereckého kraje. Semilské občany oslovili Bc. Jan Koros z České Lípy, Jaroslav Šlechta z Turnova, Jan Dvořák ze Zákup, Milan Mašek, PhDr. Věra Picková a Josef Rám ze Semil. Zájemcům nabízeli volební Haló noviny, letáky s hlavními body volebního programu KSČM, drobné propagační předměty a zvali je k nastávajícím volbám.

 dscn2303.jpg dscn2309.jpg dscn2311.jpg 

Po ukončení této veřejné prezentace se uskutečnil předvolební mítink v přírodním prostředí semilského Ostrova. Moderátorka mítinku Věra Picková uvítala ještě další kandidáty KSČM do krajského zastupitelstva, kteří se přijeli do Semil představit - Ing. Miloše Titu z Ralska, Ing. Františka Peška z Jablonce nad Nisou, Petra Vaňka ze Semil a Jaroslava Zelinku z Jilemnice.

dscn2317.jpg dscn2318.jpg dscn2323.jpg 

Přítomní kandidáti v krátkých vystoupeních představili své priority, které by v případě svého zvolení prosazovali v krajské politice a se kterými usilují o hlasy voličů. 

dscn2325.jpg dscn2328.jpg dscn2331.jpg

dscn2335.jpg dscn2343.jpg dscn2347.jpg

dscn2355.jpg dscn2351.jpg dscn2353.jpg

O dobrou náladu všech přítomných se zasloužil oblíbený semilský hudebník pan Miloš Šilhán.

dscn2332.jpg dscn2358.jpg dscn2360.jpg

Další fotografie jsou umístěny ve fotoalbu pod názvem "Volební mítink Semily 24. 9. 2020"

 

 

22. 9. 2020

Volební štafeta odstartovala

img_20200910_135200--1----kopie.jpg V pondělí 21. září odstartovala od budovy OV KSČM v Semilech volební štafeta, která zamířila do    horských oblastí semilského okresu. Kandidáti KSČM pro volby do Zastupitelstva Libereckého kraje   navštívili Vysoké nad Jizerou, Harrachov, Rokytnici nad Jizerou, Poniklou, Jablonec nad Jizerou,   Jilemnici a další menší obce po trase štafety. V kontaktní kampani rozdávali volební Haló noviny, letáky   s volebním programem KSČM a drobné propagační předměty, na obecních výlepových plochách   umístili volební plakáty.

 

 dscn2286---kopie.jpg dscn2284---kopie.jpg dscn2283---kopie.jpg 

 Další předvolební kontaktní akce se bude konat ve čtvrtek 24. září odpoledne na náměstí F. L. Riegra a potom se  organizátoři společně s kandidáty KSČM přemístí do parku na semilském Ostrově, kde bude od 16 hodin akce pokračovat vystoupením kandidátů, představením volebního programu KSČM a hudbou k poslechu a dobré náladě.

Volební štafeta bude pokračovat ještě v dalším týdnu v Jilemnici, Turnově a Lomnici nad Popelkou.

 

6. 9. 2020

Setkání občanů ve Svojšicích

Tradiční setkání levicově smýšlejících občanů se uskutečnilo v sobotu 5. září ve Svojšicích, v Pardubickém kraji. Tentokrát nám přálo počasí – po předcházejících deštivých třech letech se na nás v letošním roce po celý den usmívalo slunce a vytvářelo veselou a příjemnou atmosféru.

V propagačním stanu OV KSČM Semily jsme vařili kávu, nabízeli regionální výrobky, stolní a nástěnné kalendáře na rok 2021, rozdávali propagační předměty, prezentovali naše kandidáty do Zastupitelstva Libereckého kraje a na panelech s fotografiemi jsme návštěvníky seznamovali s bohatou činností naší okresní stranické organizace.

Setkání bylo příležitostí k oficielnímu zahájení volební kampaně KSČM před podzimními volbami do krajských zastupitelstev a do jedné třetiny Senátu. S úvodním projevem vystoupil předseda ÚV KSČM s. Vojtěch Filip a představili se kandidáti KSČM v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Vystoupila i místopředsedkyně ÚV KSČM a poslankyně Evropského parlamentu s. Kateřina Konečná, předsedkyně Levicových klubů žen Květa Šlahůnková, uvítán byl i lídr naší liberecké kandidátky KSČM s. Stanislav Mackovík a kandidát do Senátu v okrese Česká Lípa s. Miloš Tita.

Šéfredaktor Haló novin s. Petr Kojzar předal ocenění za dlouholetou práci v parlamentním zpravodajství pro Haló noviny s. Marii Kudrnovské.

Vedoucí funkcionáři KSČM se po skončení oficielní části zúčastnili besedy s účastníky v diskusním stanu, kde byla příležitost k výměně názorů na nejrůznější otázky společenského,  vnitropolitického i zahraničněpolitického života.

dscn1925.jpg dscn1927.jpg dscn1929.jpg

 

dscn1932.jpg dscn1940.jpg dscn1942.jpg

dscn1960.jpg dscn1950.jpg dscn1965.jpg

Další fotografie ze setkání občanů uloženy ve fotoalbu pod názvem Svojšice 2020.

  

 

 

svojsice_2020.jpg

 

30. 8. 2020

Vzpomínková akce v Horní Světlé na Českolipsku

V sobotu 29. srpna 2020 se na úpatí hory Luž na hraničním přechodu Waltersdorf – Horní Světlá sešli účastníci vzpomínkové akce, aby uctili památku obránců Československé republiky, kteří v roce 1938 bojovali proti Sudetoněmeckému Freikorpsu.

Akci uspořádali němečtí soudruzi a přátelé z Die Linke Görlitz - Žitava, Komunistické strany Německa a Revolučního svazu přátel Ernesta Thälmanna jako náhradní setkání místo zrušené každoroční akce antifašistů na Pomezních boudách v Horní Malé Úpě, kterou organizoval OV KSČM Trutnov.

Setkání se uskutečnilo před „Pomníkem obráncům hranic republiky československé z roku 1938 - finanční stráži, četnictvu, policii a armádě“ a zúčastnilo se ho odhadem asi 50 účastníků, včetně 10-ti zástupců ze Semil a České Lípy.

Pamětní deska u pomníku informuje všechny kolemjdoucí turisty a návštěvníky:

 „V roce 1938 naplno vzplanul v pohraničí československé republiky již dlouho doutnající požár nacionalismu. Živen nacismem, stával se silnějším a nebezpečnějším. V září toho roku jeden z jeho plamenů zasáhl i místa, kde právě stojíte.

22. září 1938 odpoledne přitáhl přes německé území ke zdejšímu celnímu úřadu dav po zuby ozbrojených henleinovců. Hrstka příslušníků československé finanční stráže, jež celnici střežila, se musela před značnou přesilou stáhnout do Dolní Světlé a celní úřad byl henleinovci z tzv. Sudetoněmeckého freikorpsu obsazen.

Ještě téhož dne se však družstva Stráže obrany státu (SOS) ze 4. roty libereckého praporu SOS připravila k odvetné akci. V noci z 22. na 23. září postupovali příslušníci SOS k celnímu úřadu. Ten byl stále obsazen trojnásobnou přesilou vzbouřenců, a tak se rozpoutala prudká přestřelka. Ke slovu se dostaly na obou stranách i kulomety a ruční granáty. Po asi hodinové bitvě se celní úřad nalézal opět v československých rukou a byl zde znovu nastolen právní řád Československé republiky. Vzhledem k dalšímu vývoji mezinárodních událostí, vrcholících uzavřením Mnichovské dohody, bohužel jen na pár dní. Při boji zahynul jeden z místních nacistů a dle zpráv informátorů byli na straně teroristů další ranění. Z příslušníků SOS byli dva lehce ranění.

V roce 1940, již po zničení zmrzačeného zbytku republiky a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, byli za tento incident německým Gestapem stíháni tehdejší příslušníci finanční stráže a jeden příslušník československé armády, jenž byl nakonec ve vykonstruovaném procesu odsouzen na deset let káznice.

Pomník má připomínat nebezpečný, vysilující, zejména však statečný boj našich občanů v roce 1938 nejen na tomto hraničním přechodu, ale v celém česko-slovenském pohraničí. Tragické osudy našich hraničářů se završily 1. října 1938. Československá republika byla v důsledku Mnichovské dohody, jejímž nebyla účastníkem, donucena odstoupit značnou část pohraničního území bez ohledu na dosavadní i budoucí osudy československého státu. Prolog druhé světové války pomalu dozníval…..

Pomník odhalený 20. září 2003 vznikl péčí Jednoty Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi.

Před pomníkem se uskutečnil pietní akt, na kterém přednesli projevy zástupci pořádajících organizací z Německa a za české účastníky z okresu Semily a České Lípy promluvil místopředseda NR KČP Zbyněk Cincibus.

Projevy německých zástupců připomenuly nejenom historické události z roku 1938 v československém pohraničí, ale vzpomenuly i nedávné vandalské znesvěcení hřbitovů, památníků a soch v České republice, svědčící o současném nebezpečně narůstajícím fašismu. V připomenutí dnešního výročí začátku Slovenského národního povstání ocenili němečtí antifašisté boj československých občanů proti fašistickému režimu na Slovensku a za osvobození od fašistické tyranie.

Vyzvali účastníky pietního shromáždění k dalšímu mobilizování antifašistických sil, k prohlubování vzájemné spolupráce mezi vlasteneckými spolky, k rozšiřování proletářského internacionalismu, který byl a stále zůstává základem naší vzájemné spolupráce. Vyzvali ke společnému boji proti válce, proti fašismu, proti vykořisťování – Pojďme společně bojovat za mír a spravedlnost!

Po skončení projevů položili účastníci věnce a kytice květů k pomníku obránců hranic a na závěr setkání společně zazpívali Internacionálu.

dscn1795.jpg dscn1811.jpg

dscn1792.jpg dscn1805.jpg

dscn1829.jpg dscn1835.jpg

Další fotografie uloženy ve fotoalbu pod názvem Horní Světlá 2020.

 

30. 8. 2020

Holany 2020

V pátek 28. srpna 2020 se v Holanech uskutečnila vzpomínková akce na mohutnou protifašistickou manifestaci, která se pod názvem Sbratření národů konala v srpnu 1938 za účasti téměř 30 tisíc občanů.

V zasedacím sále Kulturního domu seznámil účastníky besedy Mgr. Tomáš Cidlina s historickými událostmi předválečného období, s narůstajícím fašismem a německým nacionalismem a snahou českých vlastenců o spolupráci se všemi protifašistickými silami.

Na setkání přijala pozvání místopředsedkyně ÚV KSČM a poslankyně Evropského parlamentu Ing. Kateřina Konečná. V průběhu besedy a následné diskuse se představili kandidáti KSČM pro volby do Zastupitelstva Libereckého kraje v čele s lídrem kandidátky Bc. Stanislavem Mackovíkem.

dscn1751.jpg dscn1762.jpg

dscn1768.jpg dscn1770.jpg

dscn1755.jpg dscn1761.jpg dscn1764.jpg

Další fotografie uloženy ve fotoalbu pod názvem Holany 2020.

14. 8. 2020 

Rozhovor Haló novin se Stanislavem Mackovíkem, lídrem krajské kandidátky KSČM v Libereckém kraji

Kraj potřebuje poctivou správu, ne reklamní triky!

Celý článek je zařazen v rubrice Volby do Zastupitelstva LB kraje 2020.

 

11. 8. 2020

Srdečně zveme všechny členy a sympatizanty k účasti na připravovaných akcích.

holany-2020.jpg

 

 

pozvanka_svojsice_2020.jpg

 

2. 8. 2020

Nová rubrika v MENU

V nabídce MENU je zařazena nová aktuální rubrika pod názvem Volby do Zastupitelstva LB kraje 2020, ve které naleznete kandidátní listinu KSČM pro volby do krajského zastupitelstva společně s volebními hesly jednotlivých kandidátů. Zároveň jsme zařadili celostátní volební priority KSČM pro senátní a krajské volby a volební priority kandidátů KSČM v Libereckém kraji, se kterými budou usilovat o hlasy voličů. Postupně budeme doplňovat další aktuální informace.

 

28. 7. 2020

Návštěva přátel v Lubani

Již několik let trvá setkávání s polskými přáteli z města Lubań v Dolnosaském vojvodství. Oni navštěvují pravidelně naše akce v Jilemnici a na Žalém, přijíždějí na vzpomínková setkání v Holanech u České Lípy, vítali jsme se s nimi i na Pomezních boudách v Horní Malé Úpě při mezinárodním setkání antifašistů i na jiných akcích.

Na sobotu 25. července jsme byli pozváni Stranou demokratické levice z polského města Lubań na přátelské posezení a pobesedování k prohloubení vzájemné spolupráce. Velice rádi jsme pozvání přijali a vydali se na cestu do Lubaně. V naší malé delegaci byli členové Výkonného výboru OV KSČM Věra Picková, Jaroslav Houha a Josef Rám a tlumočník z Jablonce nad Nisou, člen ČSBS František Radkovič.

dscn1588.jpg dscn1590.jpg dscn1591.jpg

Polští přátelé nám připravili bohatý program. Nejprve jsme si vyměnili vzájemné informace o současných stranických aktivitách - v Polsku proběhly prezidentské volby, ve kterých neuspěli kandidáti levicových stran, z naší strany jsme zase informovali o přípravách na volby do krajských zastupitelstev a části Senátu. Shodli jsme se v názorech, že levicově orientované politické strany oslabují a je nutné se více zasadit o hledání společných témat a nacházet cesty ke spolupráci a sjednocování.

dscn1597.jpg dscn1609.jpg dscn1617.jpg

Potom pro nás byla připravena návštěva regionálního muzea, kde jsme se seznámili s bohatou historií města, které v letošním roce oslavuje 800 let od svého založení. Po krátké prohlídce historické části města jsme vystoupali i na 45 metrů vysokou Věž Bratrství, která je dominantou města a ve svých prostorách má instalovanou výstavu minerálů, nacházejících se v Dolním Sasku.

dscn1630.jpg dscn1633.jpg dscn1641.jpg

Po společném obědě v radniční restauraci pokračovala beseda v zasedací místnosti SLD Lubań. Témat k vyprávění bylo mnoho, shodli jsme se na tom, že je potřebné i v dalším období rozvíjet naši vzájemnou  spolupráci a výměnu zkušeností z různých oblastí společenského a politického života. Pozvali jsme polské přátele k návštěvě našeho semilského okresu v podzimních měsících letošního roku. Při této příležitosti bude na základě přání polských soudruhů stvrzena naše spolupráce uzavřením a podpisem společné dohody.

Další fotografie z návštěvy jsou uloženy ve fotoalbu pod názvem Lubań 2020.

 

 

21. 6. 2020

Takový osud připravili lidé lidem

V sobotu 20. června se v Choustníkově Hradišti pod záštitou prezidenta ČR Miloše Zemana konalo již po osmnácté důstojné pietní shromáždění k uctění památky 145 obětí pochodu smrti vězňů z koncentračního tábora Gross – Rosen v Polsku.

Účastníci pietního aktu uvítali mezi čestnými hosty senátora PČR Jaroslava Doubravu, poslance PČR Zdeňka Ondráčka, bývalého diplomata Jaroslava Baštu, předsedu Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičku, předsedkyni Ústřední rozhodčí komise ÚV KSČM Helenu Vrzalovou, místopředsedu NR KČP Zbyňka Cincibuse, zástupce velvyslanectví Ruské federace a Velvyslanectví Slovenské republiky, starostu Choustníkova Hradiště, delegace z okresních organizací KSČM a Klubů českého pohraničí Královéhradeckého kraje a další hosty.

Mezi účastníky byli i členové naší okresní organizace KSČM, Místní organizace KČP Lomnice nad Popelkou a Vlasteneckého sdružení antifašistů Jilemnicka.

 

Atmosféru pietního shromáždění, kterému letos nepřálo počasí, přibližují fotografie a převzatý příspěvek Jaroslava Bašty z webu První zprávy.cz.

 

dscn1418.jpg dscn1430.jpg

dscn1436.jpg dscn1440.jpg

  dscn1482.jpg

Další část fotografií je umístěna ve fotoalbu pod názvem Choustníkovo Hradiště 20. 6. 2020 

                                                                                                             

Jaroslav Bašta: Historická paměť a pokrokáři

 

Tuto sobotu se v Choustníkově Hradišti již po osmnácté konala pietní vzpomínka na oběti pochodu hladu, chladu a smrti, který obcí procházel v únoru 1945, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

 

Vězni, kteří pocházeli z některých pobočných táborů koncentračního tábora Gross - Rosen v Dolním Slezsku se měli přesunout dále do Německa. Šli v chatrném oblečení a hladoví, takže řada z nich se hroutila vyčerpáním. 179 z nich bylo zde zavražděno. Podíleli se na tom nejen příslušníci SS z doprovodu transportu, ale také místní četníci a členové organizace NSDAP (Německé nacionálně-socialistické dělnické strany) v Choustníkově Hradišti.

    

Pro situaci v tehdejší vzorné nacistické župě Sudety tři měsíce před koncem Druhé světové války je charakteristické, že místní občané neviděli žádný morální problém přispět k vítězství Velkoněmecké říše zabíjením bezmocných lidí, jejichž jediným proviněním bylo to, že kvůli vyčerpání hladem a zimou již nemohli jít dál. Hlavní motiv pachatelů představovala rasistická ideologie, která během 12 let zachvátila všechny vrstvy německého národa. Němci uvěřili, že jsou panskou árijskou rasou předurčenou k nadvládě nad podlidmi zatíženými dědičným hříchem svého původu a svých dějin. Takže ty, které v mrazivých únorových dnech roku 1945 bestiálně ubíjeli, nepovažovali jen za zločince a nepřátele státu, ale především za podlidi.

   

Od té doby již uplynulo 75 let. Až na výjimky zemřeli jak pachatelé válečných zločinů, tak svědkové jejich počínání. Náhle jsme nejen u nás v Čechách konfrontováni s jiným výkladem dějin, v němž se příliš nemluví o tom, co se odehrálo mezi 30. lednem roku 1933 a 9. květnem 1945, o to více se však zdůrazňují zločiny spáchané v těsně poválečném období. V Pobaltí, na Ukrajině a také v Praze – Řeporyjích se stavějí památníky esesákům. Doprovází to bourání a hanobení pomníků vítězů nad nacismem a fašismem. Tuto revizi dějin již v Praze odskákaly sochy maršála Ivana Koněva a Winstona Churchilla, ve Francii Charles de Gaulle. Místo nich nám nabízejí hrnečky s Adolfem Hitlerem a kalendář s nacistickými válečnými zločinci.

   

Tento nový náhled na dějiny pak logicky doprovází návrat starého známého rasismu, samozřejmě v novém hávu. Tentokrát se maskuje jako antirasistické hnutí. Proto se dovídáme, že jen na černých životech záleží. Všichni běloši se mají kát za trojici svých dědičných hříchů – otrokářství, kolonialismus a rasismus. Princip kolektivní viny se vrátil a náhle to nikomu vůbec nevadí.   

 

V udílení svých lekcí je historie neúprosná. Když dnešní pokrokáři začali lidi třídit podle barvy pleti na ty privilegované a druhé méně hodnotné, ba přímo rasově provinilé (ve snaze dosáhnout dějinné spravedlnosti), je téměř jisté, že to nakonec skončí tak jako v Choustníkově Hradišti v únoru 1945. Kdo zapomene svoje dějiny, prožije je znovu. Také platí, že nová rasistická totalita nepřijde ve stejném hávu, protože odjakživa mění barvy jako chameleon.

 

Převzato z www.prvnizpravy.cz

 

 

 

 


6. 6. 2020

Setkání antifašistů na Žalém v Krkonoších

Tradiční pietní shromáždění se uskutečnilo v sobotu 6. června na památné hoře Žalý v Krkonoších. Pořadatelé, kterými byli členové Místní organizace KČP v Lomnici nad Popelkou, Vlastenecké sdružení antifašistů Jilemnicko a Okresní výbor KSČM v Semilech, uvítali mezi asi 45 účastníky hosty z organizací KČP Libereckého kraje, Levicového klubu žen z Hradce Králové, OV KSČM z České Lípy. Bohužel, z důvodu hygienických opatření a omezení přeshraničního pohybu osob, které jsou zavedeny na ochranu před šířením koronaviru, se letošního setkání nemohli zúčastnit přátelé z Německa a Polska.

U památníku, který připomíná setkávání antifašistů a jejich vzájemnou spolupráci v letech před 2. světovou válkou, se účastníci poklonili jejich památce, položili kytice a připomenuli si odkaz, který zanechali pro následující generace. V duchu tohoto odkazu byla přijata rezoluce s výzvou pro představitele levicových a vlasteneckých organizací ke sjednocení postupu v boji proti nebezpečí fašismu, proti přepisování historie, za dosažení spravedlivého uspořádání světa a život v míru.

Rezoluce účastníků Mezinárodního setkání antifašistů – Žalý 2020

Sešli jsme se, abychom si tak, jako každý rok, připomněli mezinárodní proletářské srazy z 20. a 30. let minulého století.  S pokorou a úctou se klaníme těm, kteří bojovali za práva pracujících, po nástupu nacismu společně jako opravdoví vlastenci bojovali proti teroru a svoje postoje prokázali i v průběhu válečných let. Prali se za spravedlivou věc a zaplatili za to velkou cenu, často tu nejvyšší. Nikdy se je nepodařilo umlčet a jejich odkaz zůstal živý i pro dnešní dny.

Pohled zpět do historie nemůže nabídnout černobílý obraz. Lidé prožili různá období a etapy přeměn naší společnosti. Občané na vlastní kůži poznali nejen kapitalismus první republiky, ale i nepopsatelné hrůzy války, budování nového státu s touhou dalšího života v míru, nepopíratelné přínosy, ale chyby a omyly období socialismu i současný dravý nástup zdivočelého globálního imperialismu.

Nelze nevidět opětovnou konfrontaci pracujících s křivdami, nespravedlností a vykořisťovatelskými praktikami.  Řada z nich přesto spojuje svoji budoucnost s pravicí a levicovému výkladu společnosti nedůvěřuje. Tady bychom se měli zamyslet, proč je tomu tak. Pravicová propaganda je v přesile. Levice neumí opřít své argumenty o každodenní zkušenost pracujících. Vládnoucí politické síly současnosti hrubým způsobem účelově manipulují s fakty. Zatajují nebo zkreslují objektivní informace z nově zpřístupněných archivů. Hrdiny a vlastence dehonestují, záměrně zkreslují historická fakta o druhé světové válce, o poválečném vývoji. Zesměšňují ideje, jejichž kořeny zasahují do dávné historie lidstva. Podsouvají národům tvrzení o válečné hrozbě z východu s cílem rozdmýchat válečný střet i za cenu obětování Evropy. 

Řešení problémů nezbytná pro udržitelný rozvoj planety, ať již se jedná o životní prostředí, potravinovou bezpečnost, dostatek vody nebo příčiny migrace, ustupují do pozadí.  Kapitál sleduje jiné zájmy. Nezodpovědná politika řady států, „vývoz demokracie“ za podpory vojenských misí s i bez mandátu OSN destabilizuje celé regiony a vyvolává válečné konflikty. Uvalování hospodářských sankcí, mnohdy nedůvěryhodných, či cíleně zaměřené desinformace jen zvyšují napětí mezi národy a státy. Hatí i předchozí nadějná mezinárodní jednání.

Nesmíme a nebudeme k těmto skutečnostem mlčet. Vyzýváme všechny ty, kterým leží na srdci zachování míru nejen v naší krásné vlasti ale i na celé planetě, aby se aktivně postavili zlovolným manipulacím. Voláme po sjednoceném a radikálním postupu všech levicových a vlasteneckých sil. Vyzýváme představitele těch stran, hnutí a spolků, které skutečně stojí na straně pracujících, aby spojili své síly s cílem odhalit pravou tvář systému, ve kterém dnes žijeme.

Vždyť kapitalismus drancuje přírodní bohatství, nehledí na lidské oběti, prohlubuje chudobu a rozdíly mezi lidmi. Války jsou pro něj přirozeným nástrojem. Nedopusťme je. Nenechme národům vygumovat historickou paměť. Hovořme otevřeně o hrozbách, nabídněme opět lidem východiska. Socialismus není utopie, představuje nejen možnou, ale jedinou možnou cestu pro zachování tohoto světa.

Benecko – Žalý 6. června 2020

dscn1264---kopie.jpg dscn1270---kopie.jpg

Delegace položila kytici na hrob Josefa Hrubého ve Valteřicích

dscn1306--2-.jpg dscn1309--2----kopie.jpg

Účastníky pietního shromáždění uvítal předseda OV KSČM Jiří Boudný

dscn1308--2-.jpg dscn1311--2----kopie.jpg

dscn1315--2----kopie.jpg dscn1325--2----kopie.jpg

dscn1336--2----kopie.jpg dscn1345--2----kopie.jpg

Další fotografie z pietního shromáždění uloženy ve fotoalbu – Žalý 6. 6. 2020

 

 


 

 

p1.jpg


23. 5. 2020

 

RUSKO VYZVALO USA K ODSTRANĚNÍ JADERNÝCH ZBRANÍ Z EVROPY

 

Ministerstvo zahraničních věcí RF oznámilo nutnost odstranění amerických nestrategických jaderných zbraní z Evropy. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova tento krok přispěje k normalizaci mezinárodní situace a pomůže zajistit konstruktivní diskuzi. Znepokojivá je rovněž neochota Washingtonu potvrdit nepřípustnost jaderného konfliktu.

Náměstek ministra zahraničních věcí Ruské federace Sergej Rjabkov dal najevo, že odstranění amerického arzenálu nestrategických jaderných zbraní z evropského kontinentu je důležitou podmínkou pro stabilizaci mezinárodních vztahů.

„Za účelem normalizace situace a s tím, aby bylo možné přidat jednáním konstruktivní ráz, Spojené státy by měly nejdříve odstranit své nestrategické jaderné zbraně z Evropy a vrátit je na své vlastní území. Navíc by to mělo zajistit plnění základních článků Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ze strany Spojených států a jejich spojenců, kteří patří do kategorie nejaderných států,“ prohlásil ruský diplomat ve svém rozhovoru pro ruská média.

Sergej Rjabkov rovněž uvedl, že Spojené státy americké stále zachovávají značný potenciál nestrategických jaderných zbraní v bezprostřední blízkosti ruských hranic.

Hrozba jaderného konfliktu

Ministerstvo zahraničních věcí RF se znepokojením vnímá neochotu Spojených států a Severoatlantické aliance oficiálně potvrdit nepřípustnost jaderné války.

„Bohužel, Spojené státy stejně jako jejich spojenci v rámci NATO, kteří mají jaderné zbraně, nejsou připraveny znovu potvrdit svou věrnost známému principu z doby 80. let, že v jaderném konfliktu nemůže být vítězů a že by k takovému konfliktu nikdy nemělo dojít. My jsme opakovaně nabízeli Spojeným státům potvrzení tohoto principu, ale marně. Tuto skutečnost považujeme za znepokojivý ukazatel toho, jakým směrem se vyvíjí strategické myšlení našich partnerů,“ uvedl náměstek ministra zahraničí RF Sergej Rjabkov.

Podle slov ruského diplomata se totiž jedná o nepříznivou tendenci, kdy Spojené státy začínají uvažovat o tom, že by mohly dosáhnout jednoznačného vítězství v případě jaderné války. Rusko zastává odmítavý postoj vůči takovému přístupu, sdělil Rjabkov.

Slepá ulička

V březnu mluvčí ministerstva zahraničních věcí RF Marija Zacharovová uvedla, že výdaje Washingtonu na jaderné zbraně jsou slepá ulička. Rusko vyzývá k pokračování politiky kontroly zbraní.

„Bujný nárůst vojenské síly, tím spíše za hranicí jakéhokoliv omezujícího právního rámce, je jen slepá ulička. Mnohem účinnějším způsobem, jak zajistit národní bezpečnost, je pokračovat v politice kontroly zbraní a navazovat mírovou spolupráci s ostatními státy, k čemuž opětovně vyzýváme Spojené státy,“ uzavřela Zacharovová.


Zdroj: https://sptnkne.ws/C3bz

 

 


11. 5. 2020

Prohlášení ministrů zahraničních věcí k 75. výročí konce II. světové války

Jménem Komunistické strany Čech a Moravy se ostře ohrazujeme proti podpisu Prohlášení ministrů zahraničních věcí Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Spojených států amerických k 75. výročí konce II. světové války.

Ministři výše uvedených zemí sice u příležitosti letošního 75. výročí konce Druhé světové války vzdávají hold všem obětem a všem vojákům, kteří bojovali proti nacistickému Německu a přispěli k ukončení holocaustu. Na straně druhé srovnávají období po roce 1945 s obdobím nacistické okupace s tzv. porobou Sovětským svazem.

KSČM ostře odmítá toto účelově politické, nehistorické, vysoce tendenční a proamerické prohlášení. Odmítáme svalovaní viny za rozpoutání II. světové války vedle nacistického Německa na Sovětský svaz.

Má-li být podle prohlášení všem členům mezinárodního společenství připomenuto, že trvalá mezinárodní bezpečnost, stabilita a mír vyžadují skutečné a nepřetržité dodržování mezinárodního práva a norem, včetně svrchovanosti a územní celistvosti všech států, pak nelze takto účelově přepisovat historii, příčiny, důsledky II. světové války a ani dohody, které učinily vítězné mocnosti.

Požadujeme, aby Ministerstvo zahraničí ČR vysvětlilo důvody spolupodpisu tohoto ponižujícího prohlášení a okamžitě od něj odstoupilo.

Stanislav Grospič                                                    Vojtěch Filip

místopředseda ÚV KSČM                                       předseda ÚV KSČM

převzato z www.kscm.cz


 

11. 5. 2020

Vzpomínka na 75. výročí osvobození

Na dalších mnoha místech semilského okresu si členové KSČM, KČP a VSA připomněli památku hrdinů, kteří za naši svobodu položili své životy. Položením kytic k jejich hrobům a památníkům připomenuli 75. výročí osvobození naší vlasti.

 img_1137-1-.jpg img_1139-1-.jpg

  pieta-jilemnice-2.jpg

              Jilemnice

           #anipomnikbezkyticky

 

 

 

 

 

 

img_1039.jpg img_1043.jpg img_1044.jpg 

                                                Lomnice nad Popelkou

                                                #anipomnikbezkyticky

 

 

img_1021.jpg img_1022.jpg img_1023.jpg

                                                 Vysoké nad Jizerou

                                                 #anipomnikbezkyticky

 

 

pocta-vichova-n.-jiz..jpg

                                            Víchová nad Jizerou

                                    #anipomnikbezkyticky


 

10. 5. 2020

Pietní akt k 75. výročí osvobození v Semilech

Zástupci semilských organizací KSČM, KČP, VSA Jilemnicko, OS ČMS a LKŽ v sobotu 9. května uctili položením kytic k pomníku obětí 1. a 2. světové války před obřadní síní v Semilech památku padlých hrdinů ve 2. světové válce a osvobození naší vlasti od německé okupace.

dscn1222---kopie.jpg dscn1224---kopie.jpg

dscn1226---kopie.jpg dscn1227---kopie.jpg

dscn1229---kopie.jpg dscn1230---kopie.jpg

                           #anipomnikbezkyticky


7. 5. 2020

Položení kytice rudoarmějcům v Turnově

pomnik-rudoarmejcu-v-turnove.jpgZástupci turnovských organizací KSČM položili ve čtvrtek 7. května kytici květů k pomníku rudoarmějců na hřbitově v Turnově a uctili památku padlých, kteří obětovali své životy za osvobození naší vlasti od německé nacistické okupace.

 2020_005_001_kytice_rudoarmejcum_002---kopie.jpg 

#anipomnikbezkyticky

 

 


7. 5. 2020

Prezident republiky zaslal gratulační dopis ruskému prezidentovi

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal ve čtvrtek dne 7. Května 2020 gratulační dopis prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi. 

Vážený pane prezidente,

dovolte, abych Vám a Vaším prostřednictvím i celému ruskému národu jménem svým i jménem občanů České republiky pogratuloval k výročí konce 2. světové války a zároveň vyjádřil obdiv k hrdinství osvoboditelů naší země, z nichž mnoho je stále mezi námi.

Každoročně si připomínáme konec nelidsky brutálního, zpupného a zotročujícího nacistického režimu, který si podmanil i naši zemi. Před pětasedmdesáti lety, 9. května 1945, občané Prahy a Československa vítali rudoarmějce jako své osvoboditele a naše vděčnost a upřímné díky bojovníkům riskujícím své životy také pro naši svobodu se nezměnily, a to ani přesto, že osudy a vztah našich zemí nebyly po porážce hitlerovské tyranie nijak lehké a snadné nejsou ani nyní. Odmítáme však přepisovat historii. Nezapomínáme, že v bojích za osvobození Československa položilo život na 140 tisíc vojáků Rudé armády. Víme, že bez jejich obětí, bez hrdinství ruského lidu a dalších národů Sovětského svazu a bez hrdinného odhodlání vojáků Rudé armády, která – ač si to někteří přepisovači historie odmítají připustit – osvobodila většinu území tehdejšího Československa, bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes.

Letošní oslavy půlkulatého výročí probíhají v mimořádné době. Mrzí mne, že si kvůli pandemii nemůžeme připomenout konec války v Evropě společně na Rudém náměstí. Doufám však, že brzy budeme mít příležitost k oslavě a osobnímu setkání v náhradním termínu.

Blahopřeji proto alespoň prostřednictvím tohoto dopisu. Především ale děkuji všem veteránům, jejichž odhodlání bránit svobodu a důstojnost Vaší i naší vlasti jsou pro mě a mé spoluobčany inspirací a připomenutím, že existují ideály, za které stojí bojovat.

С Днём Победы!
 
Miloš Zeman 
prezident České republiky 

Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky

Převzato z www.hrad.cz


6. 5. 2020 

Pětasedmdesát let od osvobození naší vlasti

Nastává nám máj – měsíc, v němž si připomínáme 75. výročí osvobození naší vlasti od nacistického Německa. Osvobozování nynějšího území Moravy započalo už v březnu a dubnu, aby posléze pokračovalo až do Čech, kde bylo v květnu završeno.

Po Listopadu 1989 nastalo období, v němž byly osvobozující operace, především Rudé armády, znevažovány, ostouzeny a všelijak zpochybňovány. A tak od devadesátých let začali uvědomělí vandalové (občas i lokální politici) ničit pomníky našich osvoboditelů. Jiní zase - kupříkladu učitelé a středoškolští profesoři – začali novodobé dějiny vykládat po svém. Často na popud „badatelů“ z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), anebo proto, že si to ředitelé jejich škol tak přáli. Naopak osvobozování západních Čech, zejména Plzně, americkou armádou stalo se jakýmsi polistopadovým mýtem. Osvobození západočeské metropole začalo pravicové vedení města Plzně - za vydatné pomoci jím spřízněných médií – prezentovat jako doslova spasitelské. Mnohdy fanatické plzeňské oslavy v sobě nezapřely překotnou adoraci historické události, jež se nestala zrovinka tak, jak je slavícím Plzeňanům nakazováno. Vraťme se k nedávné skandální události odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze počátkem letošního dubna, kdy starosta městské části Ondřej Kolář zneužil nouzového stavu k likvidaci pomníku. Proti tomuto postupu protestovala KSČM, Rusko prostřednictvím svého pražského velvyslanectví i prezident Miloš Zeman. Památník byl zřízen jako výraz vděčnosti sovětskému veliteli v roce 1980. Doplňme, že jednotky 1. ukrajinského frontu, kterému maršál Koněv velel, zbavily Prahu od nacistů 9. května 1945.

sbratreni.jpgPodíváme-li se do období před pětasedmdesáti lety bez zaujatosti a tendenčního přibarvování, musíme konstatovat, že největší podíl na osvobození od fašismu měla Rudá armáda. Vždyť rudoarmějci osvobodili většinu území pozdějšího Československa, a padlo jich přitom na 144 tisíc. Rusové ale dnes přece nemohou být hrdiny, neboť Rusko je podle mnohých, především pravověrných politiků, Říše zla! Přitom příslušníky Rudé armády tehdy byli Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a další národnosti. Své životy u nás dále položili Rumuni, kterých padlo na 33 tisíc, u 1. Československého armádního sboru generála Ludvíka Svobody při bojích na čs. území od září 1944 do konce války to bylo asi 3500 mrtvých. Amerických vojáků u nás padlo několik desítek.

Je na nás, na komunistech, abychom svým potomkům vysvětlovali, že falšování dějin je pouhou hrou zbabělých. Za zbavení se od fašistického jha děkujeme především těm, kteří přišli od východu. Nenechme se zastrašit a pojďme si v ulicích s kvetoucími stromy připomenout všechny oběti osvobození naší vlasti v roce 1945, ale i ty, jež své životy položily během nacistické okupace. Tito všichni nesmí být zapomenuti!

 

Autor: 

Radek Nejezchleb, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec

Zdroj: 

www.kscm.cz


2. 5. 2020

Pietní akt v Chuchelně

Před 75 lety – 3. května 1945 se v obci Chuchelna rozhořelo ozbrojené povstání proti nacistickým okupantům, které se záhy rozšířilo do celého Podkrkonoší.

V upomínku na tyto události a k uctění památky padlých chuchelských občanů pořádají každoročně OV KSČM Semily spolu s KČP a VSA pietní akt s položením kytic k pomníku obětí 1. a 2. světové války.

V letošním roce, v souvislosti s omezeními v nouzovém stavu vlivem pandemie koronaviru nebylo možné uskutečnit připravovanou besedu se zástupci Velvyslanectví Ruské federace. Pietního aktu a položení kytic k pomníku padlých v Chuchelně se zúčastnili zástupci OV KSČM, KČP, VSA, OS ČMS a LKŽ.

    dscn1204---kopie.jpg dscn1208---kopie.jpg

    dscn1209---kopie.jpg dscn1213---kopie.jpg

dscn1214---kopie.jpg

#anipomnikbezkyticky


29. 4. 2020

 1.-maj---plakat.jpg

 

Sto třicet let mezinárodní solidarity pracujících

   Jaký byl vlastně první máj roku 1890 v Praze na Střeleckém ostrově? Jan Neruda jím byl zcela uchvácen. A ten, kdo dodnes nahlíží srdcem Nerudy, se celý ten prvomájový den určitě cítí také slavnostně. Máj roku 1890 však neměl být rudý jen záplavou dělnických praporů, karafiátů a kravat. Se vší krutostí měl znovu připomenout míru sociálního a třídního napětí a nový nástup dělnictva jeho vlastní krví. Třikrát během necelého roku se střílelo do horníků. Nejdříve v červnu roku 1889 za stávky dělníků kladenského a lánského revíru na Kladně. Několik dnů před 1. májem 1890 bylo zabito sedmnáct stávkujících horníků ostravsko-karvinského revíru v Ostravě a 22. května 1890 bylo zastřeleno dvanáct a zraněno třicet horníků při stávce v Nýřanech. Také takový měl být rudý máj roku 1890. Buržoazie byla důsledná, zrovna tak jako je buržoazie a její vláda důsledná v dnešní době.

    Myšlenka učinit z 1. máje den boje za požadavky pracujících přišla ze Spojených států amerických. 1. května 1886 se v Chicagu konala obrovská stávka a trvala do 3. a 4. května. Ony dny skončily vpravdě dramaticky. Policisté stříleli do davu stávkujících. Výsledkem bylo pět mrtvých a mnoho zraněných. Pak mezi policisty vybuchla bomba vržená provokatéry. Dělníci socialisté a anarchisté byli zatčeni, odsouzeni a popraveni. Jak napsala Klára Zetkinová „oněch osm hodin bylo považováno za splátku buržoazie na obrovský dluh, který dluží dělnické třídě“. Ti kdo stávkovali, se z pohledu tehdejší společnosti dopouštěli zločinu, ve skutečnosti chtěli jen dosáhnout kratší pracovní doby a lepší mzdy a slušného zacházení.        V roce 1889 pak byl zakládajícím kongresem II. Internacionály v Paříži 1. máj označen za mezinárodní Svátek práce, původně na protest proti popravě nevinných dělníků. Odborové hnutí v Evropě tehdy přijalo za svůj požadavek zkrácení pracovní doby a na návrh předsedy Americké federace práce (AFL) S. Gomperse bylo pařížským kongresem rozhodnuto právě

1. máje organizovat velkou mezinárodní demonstraci tak, aby se konala ve všech zemích a městech v jednom stanoveném dni, kdy pracující budou požadovat od představitelů států legální zkrácení pracovní doby na 8 hodin. V Praze se První máj slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově a účastnilo se ho na 35 tisíc osob. Dnes je tento svátek slaven na celém světě.

   Sto třicet let uplynulo od této chvíle, a co se změnilo?  Lidé stále demonstrují v ulicích po celém světě i v Evropě za svá práva. Dnes ustaraně s obavami z epidemie Coranaviru COVID19 sledují dopady do ekonomického sektoru, obava o své zdraví je na prvém místě a hned po ní obava ze ztráty zaměstnanání. Je zde reálná obava, že nadnárodní průmyslové řetězce propojené s velkými bankovními kapitálovými uskupeními budou prostřednictvím i národních vlád tlačit ještě mohutněji na politiku podpory zadlužování. Podporu získá a dosáhne na ní soukromovlastnický sektor. Pro drobné živnostníky typu např. řemeslníků to bude obtížné. Pro zaměstnance, a zejména ty v dělnických kategoriích, bude však situace zoufalá. Dnes tolik proklamovaná solidarita mezi odbory, zaměstnavateli a vládou dostane zcela jiný rozměr. Jestliže ku příkladu již dnes různým způsobem přistupují zaměstnavatelé k ochraně svých zaměstnanců před koronavirem, bude následně podoba dnešní tzv. "solidarity" pro zaměstnance nepřijatelná. Protože jak vláda, tak i zaměstnavatelé si musí velice rychle uvědomit hodnotu pracovní síly svých zaměstnanců. A nebudou-li zaměstnancům vytvořeny důstojné podmínky k práci a důstojné zabezpečení v případě ztráty práce, pak nelze o solidaritě hovořit. Jinak účet za krizi ekonomickou, vzniklou pandemií koronaviru zaplatí pravě zaměstnanci a nikoliv banky a nadnárodní kapitál.

    Proto je dnešní první máj výzvou pro dělníky, ostatní pracující, pro všechny zaměstnance být solidární v odmítnutí nést toto cizí břemeno na svých zádech. Myslím, že OS ČMS i KSČM si toto uvědomují a takto k řešení následků krize přistupují. Věřím, že to lidé rozpoznají i v nadcházejících říjnových krajských a senátních volbách. Základním cílem je i v dnešní době udržet heslo : "Ten, kdo má práci a spravedlivou odměnu, mzdu či plat za ni, je schopen nejen uspokojovat své základní životní potřeby, ale i věnovat se svému dalšímu rozvoji." pro nás je toto podstatné i při oživování celé ekonomiky. Nezapomenout na člověka.

 „Přijde doba, kdy bude naše mlčení mnohem mocnější než hlasy, které jste dnes zardousili!“ jsou poslední slova Augusta Spiese vytesaná dne 25. června roku 1893 v americkém Chicagu do monumentálního bronzového pomníku. Byl jedním z nespravedlivě obviněných a popravených 11. listopadu 1887 za Chicagské události předchozího roku. Tato slova jsou trvalým varováním i pro dnešek.

   Slavné májové dny, které přichází, jsou vepsané nerozlučně a jednou provždy do dějin našeho národa. Není to jen sto třicet let prvních májů. Kdo by mohl, zapomenout na 5. květen a Pražské povstání v závěru 2. světové války. Nebo snad, kdo by mohl zapomenout i na památný 9. květen, kdy tanky Rudé armády vjely do ulic Prahy, a byla osvobozena naše vlast. Nezapomeňme historickou pravdu. Braňme se nastupujícímu fašismu, jeho nebezpečí se dnes stále víc vrací. Nic na tom nemůže změnit přepisování historie ani hanebný krok Městské části Praha 6 s odstraněním sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Vyvolalo to obrovskou vlnu mezinárodní solidarity. Nebojme se o ní v tyto slavné a nám tak drahé májové dny opřít a dosáhnout porážky fašistických skupin v naší zemi.

 

Stanislav Grospič

místopředseda ÚV KSČM

předseda OS ČMS

 

29. 4. 2020

Odborovému sdružení Čech, Moravy, Slezska došla gratulace k 1. máji od Odborové centrály z přátelské Luganské republiky. 

  blahopn-k-1.-mji-z-luhanska---kopie.jpg


 

24. 4. 2020

Také názor…

Soukromé ordinace (a všechny zdravotní obchodní organizace což jsou téměř všechny nemocnice a zařízení v zemi – pozn. metéra) fasují zdravotnický materiál a odepisují si to z daní, takže nemohou po státu chtít, aby to platil za ně! A pokud si ho nezajistili dopředu, je to jejich věc.

V Hrádku nad Nisou polistopadoví politici položili Vulkán, který vyráběl gumové rukavice a tak jim můžeme poděkovat, že dnes chybí. Jen liberečtí polistopadoví politici zbourali Textilanu, a další budovatelé kapitalismu Vlněnu, zavřela se Seba Tanvald, Kolora Semily, TIBA, Texlen, zbourali se Slezan, Benar, Čemolen, Perla, Primona, Hedva, Loana a další, takže jim můžeme poděkovat, že chybí textilní materiál na ochranné pomůcky.

Mnozí tito hrobaři našeho průmyslu dosud sedí ve vládě včetně Senátu a pomlouvají prezidenta a premiéra, že je to všecko jejich vina, že ve zdravotnictví to či ono chybí. Měli by se chytit pěkně za nos a zastydět se.

Obzvláště opozice by se měla umravnit a v této těžké době neštvat lidi proti sobě a místo věčné kritiky by měla začít pomáhat, kde se dá. Tak, jak to dělá většina národa. 

 V devadesátých letech jsem pozorně sledoval základní poučení nových politických lídrů pro nové časy. Co nejmenší stát, který do ničeho nezasahuje, soukromé je nejlepší a postará se o sebe bez státu, volný trh vše vyřeší, že pane Klausi!

V soupisu zdravotnického materiálu jsem se dočetl, že ochranné roušky (ústenky) jsou normální spotřební materiál, jako jednorázové rukavice či toaletní papír. Takže pane Netolický, nejsou náhodou krajské nemocnice a většina zdravotnických zařízení ve Vašem kraji podřízena přímo Vám? Není zásobování těchto zdravotnických zařízení zdravotnickým materiálem Vaše zodpovědnost?! Takže pane Šmuclere, Vy jste ve svých soukromých ordinacích používali roušky při své práci dlouho před koronavirem. To vám je dříve sháněla vláda? Jak to, že jste jich ve svých skladech měli tak málo?! Takže pane Kubek, můžete mi vysvětlit, proč by spotřební materiál včetně roušek měl shánět pro soukromé ordinace lékařů stát (v době volného trhu)?!

Takže pánové, zdá se mi, že svalováním viny na vládu byť kapitalistickou, pouze zastíráte svoji vlastní neschopnost! Všichni ti dnešní řvouni tady chtějí kapitalismus, chtějí soukromě podnikat, ale mít socialistické výhody. To, ale přece nejde!

Váš Honza z Horní Dolní

Převzato z marxisticko-leninský odborný klub


 

Prohlášení vedení KSČM k odstranění sochy maršála Koněva

 

Komunistická strana Čech a Moravy ostře protestuje proti rozhodnutí Městské části Prahy 6 a Magistrátu hlavního města Prahy o odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který velel vojskům Rudé armády, jež přispěchala na pomoc povstalé Praze a přinesla jí konečné osvobození. Vládnoucí elity Prahy složené z Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL, ODS a dalších pravicových subjektů nemají žádnou úctu k vlastním dějinám, ani k našim osvoboditelům.

Je neakceptovatelné, že takovým veřejným funkcionářům nic neříká ani mezinárodní právo a ani závazky mezi Českou republikou a Ruskou federativní republikou o válečných hrobech. Za nepodstatný považují souhlas Vlády České republiky či alespoň Ministerstva obrany ČR.

Brutální a amorální čin Městské části Prahy 6, Magistrátu hlavního města Prahy: Pirátů, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL nesmí nikoho nechat na pochybách, že jejich sympatie opravdu nepatří našim osvoboditelům, ale těm, kteří nám přinesli nacistickou porobu a okupaci s více než 365 tisíci mrtvými spoluobčany. Veřejnost vidí, jak lživé a nemorální jsou jejich politické cíle. Československo a Česká republika ale nebude nástupním prostorem pro přepsání dějin II. světové války, rehabilitaci Sudetoněmeckého landsmanšaftu a německého fašismu.

KSČM vyzývá občany, kteří nesouhlasí s odstraněním památníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a ctí úlohu všech armád našich spojenců při osvobozování Československa, včetně rozhodující úlohy Rudé armády, aby na protest proti přepisování dějin nosili proti nákaze červené roušky místo bílých.

Skutečnost, že k tomuto kroku bylo přistoupeno v předvečer 75. výročí ukončení II. světové války, výročí porážky nacistického Německa a výročí osvobození Prahy a Československa, symbolizuje pohrdání našimi osvoboditeli, mezi něž největší měrou, s více jak 140 tisíci položených životů, patřili vojáci Rudé armády Svazu sovětských socialistických republik, vedle vojáků dalších spojenců a národního vlasteneckého odboje. Krok Městské části Prahy 6 je plivnutím do tváře všem, kdo položili své životy za naši dnešní svobodu.

Hnutí ANO tomu bezmocně přihlíží. Vyzýváme vládu ČR, aby bez jakéhokoliv odkladu zjednala nápravu a návrat pomníku maršála Koněva.

Za vedení KSČM Vojtěch Filip, Stanislav Grospič, Petr Šimůnek, Kateřina Konečná, Václav Ort, Pavel Kováčik, Marie Pěnčíková a Helena Vrzalová

 

České mírové hnutí protestuje

České mírové hnutí co nejrozhodněji odsuzuje hanebné zničení pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, velitele vojsk Rudé armády, které před 75 lety přinesly do Prahy svobodu a mír. Vedení Městské části Praha 6 v čele se starostou Ondřejem Kolářem nestoudně přikázalo odstranit pomník, který čtyři desetiletí symbolizoval vyjádření díků osvoboditelům hlavního města a naší země od fašistické okupace a hrůz II. světové války.

České mírové hnutí navíc s rozhořčením upozorňuje, že ke zničení pomníku došlo v době nouzového stavu a zákazu volného pohybu osob, vyhlášeného z důvodu koronavirové pandemie COVID-19. Této situace bylo podle starosty Městské části Praha 6 využito proto, aby proti nehoráznému odstranění antifašistického pomníku „nemohla spodina demonstrovat.“

České mírové hnutí proto vyzývá všechny demokratické a mírové síly, aby se rozhodně postavily na obranu pomníků, památníků a dalších veřejných upomínek na hrdinný zápas proti hitlerovskému fašismu a odmítly tak stupňující se snahy o přepisování a falšování historie.

Milan Krajča
předseda Českého mírového hnutí

 

Lumpárna nejvyššího řádu

Zpráva z dnešních médií: „Praha 6 dnes ráno odstranila sochu Koněva.“

Zneužít situace nouzového stavu dokáže jen darebák. Bourání pomníků rudoarmějců, kteří položili svůj život za naši svobodu, je hanebný čin sám o sobě. Ale fakt, že radnice Prahy 6 odstraňuje sochu maršála Koněva v době mimořádné situace, kdy není možno ani vyjádřit protest na veřejném shromáždění, je chování zbabělců, kteří se bojí vlastních občanů. Starosta Kolář tak ukazuje svou pravou tvář. Namísto toho, aby se v dnešní době staral o obyvatele své městské části, fanaticky se vrhá na ničení pomníku maršála Rudé armády. Pěkný dárek k 75. výročí osvobození! Zatímco se občané semkli k lidské solidaritě, navzájem si pomáhají, starají se o své blízké i o své sousedy, šijí roušky lidem často zcela neznámým a snaží se přiložit ruku k dílu, kde se dá, starosta Kolář ukázal svou bezcharakternost naplno.

Za Krajský výbor KSČM Praha vyjadřuji ostrý protest proti tomuto hanebnému činu!

Autor: 

Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha

 

Prohlášení OS ČMS k odstranění sochy maršála Koněva

Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska protestuje proti rozhodnutí Městské části Prahy 6 a Magistrátu hlavního města Prahy o odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který velel vojskům Rudé armády, jež přispěchala na pomoc povstalé Praze a  přinesla jí konečné osvobození. Vládnoucí elity Prahy složené z Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL, ODS a dalších pravicových subjektů nemají žádnou vnitřní úctu k vlastním dějinám. Skutečnost, že k tomuto kroku přistoupily v předvečer 75. výročí ukončení Druhé světové války, výročí porážky nacistického Německa a výročí osvobození Prahy a Československa symbolizuje pohrdání našimi osvoboditeli, mezi nějž největší měrou více jak 140 tisíci položených životů patřili vojáci Rudé armády  Svazu sovětských socialistických republik, vedle vojáků dalších spojenců a národního vlasteneckého odboje. Krok Městské části Prahy 6 je plivnutím do tváře všem, kdo položili své životy za naší dnešní svobodu.

     Nechť krok Městské části Prahy 6, Magistrátu hlavního města Prahy  Pirátů, ODS, TOP 09 a KDČSL  nenechá nikoho na pochybách, že jejich sympatie patří těm, kteří nám přinesli nacistickou porobu a okupaci. Nechť veřejnost vidí, jaké jsou jejich skutečné politické cíle a jak bezmocně hnutí ANO tomuto dění mlčky přihlíží. Československo a Česká republika nebude nástupním prostorem pro přepsání dějin Druhé světové války, rehabilitaci Sudetoněmeckého landsmanšaftu a německého fašismu.

Sekretariát OS ČMS

Stanislav Grospič


Je to třicet let

31. 3. 2020

Je tomu právě třicet let, co vznikla Komunistická strana Čech a Moravy. Tehdy, čtyři měsíce po listopadových událostech, v nichž zcela zkolabovalo vedení KSČ, čtvrt roku po jejím Mimořádném prosincovém (vánočním) sjezdu, kterým vrcholil rozvrat v dosud vedoucí politické straně, poté, co »červené knížky« odhodili kariéristé a malověrní, se stoupenci socialismu a ideálů myšlenek dělnického a komunistického hnutí rozhodli založit novou radikálně levicovou stranu. Tou novou stranou, navazující na vše pokrokové z dělnického a komunistického hnutí se stala naše KSČM. Zároveň nabídla všem těm, kteří věřili ve společnost rovnosti, aby společně s ní bojovali za uskutečnění vize, za niž od Velké francouzské revoluce umíraly či trpěly masy dělníků a všech, kteří toužili po odstranění vykořisťování člověka člověkem.

Dnes, tedy třicet let od založení KSČM, můžeme rekapitulovat. Máme na to plné právo. Podařilo se KSČM skutečně naplnit představy, které si dala do svého začátku? Myslím, že můžeme zodpovědně odpovědět, že od programu, který tehdy byl přijat a pak konkretizován na následných sjezdech, se neodchýlila a nikdy se nevzdala svého základního cíle vybudování skutečné společnosti odstraňující ekonomickou a sociální nerovnost, společnosti spravedlivé, společnosti socialistické.

KSČM se často musela potýkat s řízeným i živelným antikomunismem, pomluvami, zneužíváním mainstreamových sdělovacích prostředků, pokusy znemožnit její činnost, s persekucemi jak funkcionářů, tak řadových členů. Přesto se dokázala prosadit. Ne pokaždé jsme využili všech svých možností. Ne vždy jsme volili nejsprávnější cestu. Ale ani klasikové, na něž se část našich souputníků ráda odvolává, nedokázali svá řešení nabídnout okamžitě. Navíc se nemuseli vypořádávat s porážkou celé soustavy států rozhodnutých jít směrem od kapitalismu k budování nové společnosti. Řada úspěchů i neúspěchů, řada úspěšných, a i neúspěšných hledání nejvhodnějších cest, se projevila i v poklesu preferencí v posledních několika letech. Je to pro nás poučení, ale nikoli prohra.

Nyní poté, co odezní opatření, která byla vyvolána nemocí COVID-19, nás čekají další volby, tentokrát komunální a do třetiny Senátu. Budeme obhajovat stovky zastupitelů, a dokonce i vedení Ústeckého kraje. Naši současní zastupitelé odevzdali, stejně jako právě vedení Ústeckého kraje, veliký kus práce. Tu je třeba zúročit. Ukázat, že KSČM je tady, aby bránila zájmy těch, kteří se živí pouze svou prací, prodavačů i prodavaček z obchodních řetězců, dělníků i dělnic ve stavebnictví, ve velkých průmyslových závodech, železničářů, silničářů, učitelů a učitelek, zemědělců, policistů, hasičů, drobných řemeslníků, důchodců, mladých rodin s dětmi, pacientů, nezaměstnaných, prostě všech, kteří často žijí dokonce od výplaty k výplatě nebo ze sociálních dávek, těch, co jsou na kraji hmotné nouze. Věřím, že s naším programem, s našimi kandidáty uspějeme. K tomu nás zavazuje i odkaz celých třiceti let existence Komunistické strany Čech a Moravy.

Autor: 

Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM


 

20. 3. 2020

Člen OS ČMS zajistil Čechům nejméně milion roušek – poděkování Vojtěchu Filipovi !

OS ČMS vyslovuje velké poděkování předsedovi KSČM s. Vojtěchu Filipovi za
rozhodující podíl na zprostředkování dodání minimálně milionu zdravotních roušek z Vietnamské socialistické republiky pro občany,  zdravotnický personál a sociální
pracovníky v České republice. Jde o zásadní pomoc v době, kdy vláda teprve
činí nezbytné kroky v této věci. Výrazně se tím může přispět k prevenci
zabránění šíření této epidemie a primární ochraně obyvatel.

Naše poděkování je o to větší, je Vojtěch Filip je aktivním členem Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska.

Sekretariát OS ČMS

V Praze 19. března 2020

 


Společný postoj evropských odborů kvůli koronaviru

Bojujeme na ochranu zdraví a životů pracujících

My, odborové svazy, jež podepsaly tento text, obdivujeme hrdinské přispění dělníků, vědců ve zdravotnictví, nemocnic, hygieniků a řady dalších služeb, kteří dokonce i v život ohrožujících podmínkách, vyčerpaní, s nedostatečnými počty personálu a při nepřipravených systémech prevence bojují, aby zachránili životy pracujících a veškerého lidu.

Následky této epidemie nejsou náhodné, ani nejsou přírodním jevem. Ale situace koronaviru demonstruje tragické následky a lidské životy ohrožené politikou, jež považuje péči o zdraví za zodpovědnost jednotlivců a za oblast enormních zisků. Tyto následky jsou výsledkem nízkého stavu personálu veřejných nemocnic a služeb, nedostatečné infrastruktury, podfinancování, citelného nedostatku lékařského a ošetřovatelského personálu. Směrnice EU, jež zrušily národní sociální pojištění, prevenci a systémy zdravotní péče kvůli zisku velkých zdravotně-pojišťovacích společností, jsou politickou volbou s tragickými následky a rizikem pro evropské národy. Vlády místo aby přijímaly opatření řešící nedostatky v systémech zdravotní péče, vyhlašují zajištění a finanční pomoc velkým firmám.

Charakteristikou situace je řada společností, jež nepřijímají nutná opatření k ochraně svých zaměstnanců, a také fenomén šmeliny s farmaceutickými produkty, jíž se obohacují zdravotnicko-farmaceutické firmy.

Jako odbory jsme zodpovědní za informování pracujících v našich zemích o posledním vývoji proti nim a o plánech, nedávno vyhlášených kvůli koronaviru. Postoj zaměstnavatelů a vlád vykazuje vůči pracujícím řadu společných rizik a problémů, jak jsou v mnoha zemích zaváděna nebo plánována podobná opatření proti pracujícím.

Opatření, v nichž finanční následky a náklady v situaci koronaviru ponesou na svých bedrech pracující, jako propouštění, neobnovování smluv, především lidé zaměstnaní v turistice atd. na druhé straně zaměstnavatelé s podporou vlád nacházejí příležitost prosadit zavedení a přijetí opatření a plánů nemířených proti pracujícím, jako deregulaci jejich denní pracovní doby v souladu s preferencemi zaměstnavatelů, zavedení příležitostných zaměstnání, s opatřeními jako práce z domova, dokonce i po vypuknutí epidemie koronaviru.

Zvlášť odsuzujeme vlády, které dokonce i za těchto okolností místo přijetí nezbytných opatření k ochraně lidského zdraví šikanují odbory a odboráře, bránící zdraví pracujících a odsuzující nedostatek personálu ve službách a problémy v systémech zdravotní péče.

Životy a zdraví pracujících nelze položit níž než zisky. Pracující už doplatili na následky krize; neponesou následky privatizace a rušení systémů veřejné zdravotní péče.

SEZNAM POŽADAVKŮ

  • Doplnění stavů v nemocnicích a službách náborem stálého lékařského, ošetřujícího a dalšího personálu;
  • Plné vybavení všech veřejných služeb potřebným dezinfekčním a ochranným materiálem; tento poskytne stát obyvatelstvu bezplatně, aby tak zastavil nepřijatelnou šmelinu;
  • Je na zodpovědnosti vlád zajistit dny volna navíc, plně zaplacené a se zaplaceným pojištěním:

– Těm pracujícím, kteří jsou nemocní;

– zaměstnancům, kteří jsou nuceni zdržovat se mimo zaměstnání kvůli nouzovým preventivním opatřením;

– Těm, kteří jsou vyzváni, aby pečovali o nemocné dítě nebo o starší členy své rodiny;

– Těm, kteří musí zůstat se svými dětmi doma kvůli preventivnímu zavření škol a středisek denní péče.

  • Okamžitě zrušit opatření jako vyvlastnění a dražby příbytků, omezení dodávek vody a elektřiny kvůli dluhům domácností;
  • Zvláštní péči věnovat uprchlíkům – imigrantům a jejich rodinám, zlepšit jim životní a pracovní podmínky. Důstojné a hygienické ubytování pro uprchlíky, žádné koncentrační tábory. Bezplatnou kompletní zdravotní péči. Kvalitní potraviny zdarma.
  • Celkové výdaje ať nesou státy a různé podnikatelské skupiny, a ne pracující soukromého ani veřejného sektoru.

Evropské národy už nesmírně zaplatily za obrovské škrty v systémech veřejné zdravotní péče a sociálního zabezpečení a za uvalení surových pracovních vztahů. Nepřijmeme zaplacení následků politiky Evropské unie, vlád a podnikatelských skupin.

Nebudou-li okamžitě přijata výše uvedená opatření, budou následky v případě vážné epidemie nebo vážného ohrožení zdraví ve kterékoli zemi mnohem nebezpečnější.

 

Odborové organizace

Česká republika – Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska

Francie – Federace obchodu a služeb CGT

Francie – UD CGT Val de Marne 94

Itálie – USB

Řecko – PAME

Srbsko – SLOGA

Španělský stát, Baskicko – LAB

Španělský stát, Galicie – CUT

Kypr – PEO

Rusko – Svaz dělníků-migrantů

Polsko – WZZ WALKA

 


15. 3. 2020

15. březen 1939 stále varuje!!!

Umístěním kytice k pamětní dece na semilské radnici, připomínající návštěvu T. G. Masaryka v Semilech 17. 9. 1922 si zástupci OV KSČM, KČP a VSA připomenuli 15. březen 1939, kdy začala násilná okupace zbytku československé republiky.

T. G. Masaryk byl jedním ze zakladatelů nového československého státu po rozbití Rakouska-Uherska – v roce 1930 se Národní shromáždění usneslo na zákoně „Masaryk se zasloužil o stát“.

Tento stát byl v roce 1938 po Mnichovském diktátu okleštěn a v březnu 1939 hanebně německými vojsky okupován a výnosem nacistického vůdce Adolfem Hitlerem ustanoven jako „Protektorát Čechy a Morava“.

Následná šestiletá okupace si vyžádala 360 tisíc mrtvých spoluobčanů. Máme v paměti vše, co museli čeští občané vytrpět v době německé okupace – germanizaci školství a kultury, uzavření vysokých škol, poprava studentů, heydrichiáda, stanné právo, popravy, koncentrační tábory, vypálení Lidic, Ležáků, Ploštiny …..

Proto požadujeme, aby se datum 30. září 1938 a 15. březen 1939 staly významnými dny a připomínaly zejména mladým generacím hrůzy nacistické poroby v době okupace, současně aby upozorňovaly na narůstající nebezpečí nové hrozby válečného konfliktu a podporovaly úsilí vlasteneckých sil v zachování světového míru.

dscn1190---kopie.jpg dscn1197---kopie.jpg

dscn1194---kopie.jpg dscn1196---kopie--2----kopie.jpg

 


11. 3. 2020

Včera se v Kulturním centru GOLF v Semilech uskutečnila oslava Mezinárodního dne žen. K tanci i poslechu vyhrával na elektrické klávesy oblíbený muzikant a zpěvák pan Miloš Šilhán, všechny přítomné pak potěšilo a pobavilo vystoupení seniorských mažoretek, vystupujících pod názvem "Báječné ženy z Košťálova". Ženám poděkoval za jejich práci, pogratuloval k svátku a předal kytičky předseda OV KSČM Semily Jiří Boudný. 

dscn1123---kopie.jpg

     dscn1126---kopie.jpg dscn1132---kopie.jpg

     dscn1156---kopie.jpg dscn1169---kopie.jpg

     dscn1175---kopie.jpg dscn1178---kopie.jpg

     dscn1187---kopie.jpg dscn1135---kopie.jpg 

dscn1129---kopie.jpg

 


Zveme Vás na společnou oslavu

 

Mezinárodního dne žen

 

v restauraci Kulturního centra GOLF Semily

v úterý 10. března 2020 od 15.00 hodin

 

 

Program:

Gratulace k MDŽ

Kytička pro všechny přítomné ženy

Hudební produkce p. Šilhána k poslechu i tanci

Vystoupení mažoretek – Báječné ženy z Košťálova

Tradiční občerstvení

 

 

Pořadatel:  Okresní výbor KSČM Semily


 

17. 2. 2020

Krajská konference KSČM Libereckého kraje

Delegáti semilské stranické organizace zvolení na okresní konferenci KSČM se v plném počtu zúčastnili jednání Krajské konference KSČM, která se konala v sobotu 15. února v restauraci Skleník v České Lípě.

Účastníci konference mezi sebou uvítali 1. místopředsedu ÚV KSČM Petra Šimůnka a další přizvané hosty, zejména kandidáty pro volbu do Zastupitelstva Libereckého kraje, mezi nimiž nechyběli někteří ze semilských kandidátů.                                   86860253_1046600042391722_2518231512822841344_o.jpg 86451130_1046598152391911_3762670163392987136_o.jpg

 

 

                                                                                

 

Foto: Václav Větrovec

Pozornost všech delegátů a hostů se zaměřila zejména na přípravu krajských a senátních voleb, které nás čekají na podzim letošního roku.

V průběhu jednání se představili někteří z navržených kandidátů, kteří budou usilovat o hlasy voličů pro kandidátní listinu KSČM. Z našich kandidátů se konference zúčastnili Štefánia Dvořáková Babáková, Hedvika Jílková, Bohuslav Kaván, Petr Vaněk, Věra Picková, Josef Rám, Alena Svobodová a Jaroslav Šlechta.

Konference zvolila pořadí na kandidátní listinu KSČM do Zastupitelstva Libereckého kraje, vedoucím kandidátem byl zvolen Stanislav Mackovík - LB, na dalších místech se umístili Jan Koros – CL, František Pešek - JB, Miloš Tita - CL, Jan Dvořák – CL, František  Chot – CL, Jaroslav Šlechta – SM, Jan Malec – CL, Lucie Sieberová – LB, Alena Svobodová – SM.

Ve volbách do stranických orgánů byla ve 2. kole tajných voleb zvolena do funkce předsedkyně KV KSČM Dana Lysáková, do funkcí členů KV KSČM byli potvrzeni za OSO Semily Jiří Boudný, Věra Picková a Oldřich Tomášek, do funkce člena KRK Zbyněk Koudelka a do funkce člena KRoK Milan Mašek.


img_20200215_090945.jpg  img_20200215_121656.jpg img_20200215_091007.jpg 

                                                                                  Foto: Jaroslav Houha


28. 1. 2020

Zúčastnili jsme se setkání přátel, vlastenců, antifašistů u sochy maršála Koněva v Praze, abychom při příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim Rudou armádou pod velením maršála Koněva, položili kytičku a zapálili svíčku k připomínce a odsouzení zvěrstev odehrávajících se v koncentračních táborech 2. světové války a poděkovali vojákům Rudé armády za osvobození národů Evropy od nacismu.

Vyslechli jsme úvodní slovo historika PhDr. Josefa Skály, pozdravné vystoupení pražského rabína Davida Bohbota i mimořádně působivý projev předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM Petry Prokšanové. Ocenili jsme příspěvek zastupitele Prahy 11 pana Bc. Vašíčka, který tlumočil rozhodnutí zastupitelstva Prahy 11, že jsou připraveni umístit pomník maršála Koněva na svém území, pokud se v Praze 6 rozhodnou o jeho odstranění. 

V projevu Petry Prokšanové zazněla i tato slova:

"Jsou sice stále platná Marxova slova, že „pravda nezná hranice politického zeměpisu“. Ovšem my jako komunistická strana máme historickou povinnost překlenout všechny vnitrostranické rozpory a ujmout se vedoucí úlohy v budování jednotné a pevné hráze proti současnému sílícímu fašismu, který s koncem druhé světové války nezmizel, jen na chvíli utichl, aby nabral nové síly a podoby pro boj v jednadvacátém století. Je naší povinností budovat hráz proti fašismu, kterému cestu umetá nadnárodní kapitál, neoliberalismus a centrismus a který v minulosti vrcholil koncentračními tábory, jejichž hrůzu si tu dnes připomínáme."

 1580139990463.jpg 1580140145872.jpg 1580139965600.jpg

1580140285094.jpg 1580140425365.jpg 1580140462435.jpg

1580140630132.jpg 1580140950527.jpg 1580141070132.jpg

1580141973510.jpg 1580141302980.jpg 1580142477612.jpg 

 



 

25. 1. 2020

konev-27.-1.-2020.jpg

 


20. 1. 2020

Okresní konference KSČM Semily

Semilská okresní konference KSČM se uskutečnila v sobotu 18. ledna v restauraci Kulturního centra GOLF Semily. Ze 13-ti Základních organizací KSČM v okrese přijelo 24 delegátů, zvolených na výročních členských schůzích v září a říjnu 2019. Mimo zvolených delegátů s hlasem rozhodujícím se konference zúčastnili i pozvaní hosté, mezi nimiž byli přivítáni místopředseda ÚV KSČM Václav Ort, tajemník Libereckého KV KSČM František Chot, předseda Klubu KSČM v Zastupitelstvu Libereckého kraje Miloš Tita, předseda OV KSČM Česká Lípa Václav Větrovec. Zúčastnili se i kandidáti za okresní stranickou organizaci pro zařazení na kandidátní listinu KSČM pro volby do Zastupitelstva Libereckého kraje.

Zpráva o činnosti okresní stranické organizace, přednesená předsedou OV KSČM Jiřím Boudným zhodnotila výsledky práce, kterých bylo dosaženo za uplynulé dva roky. Značná pozornost byla věnována oblasti hospodaření, což se pozitivně projevilo v odstranění finančních problémů z předchozích období bývalého vedení OV KSČM. Podařilo se stabilizovat rozpočet, zvýšit příjmovou část a omezit zbytečné výdaje. S využitím dotací ÚV KSČM byla provedena rekonstrukce sociálního zařízení, úpravy místností určených k pronájmu a další práce spojené s údržbou budovy. V roce 2019 bylo provedeno zateplení a nová fasáda čelní stěny budovy.

Daří se zlepšovat informovanost členské základny o vnitrostranické činnosti, projednávaných záležitostech a plánovaných akcích prostřednictvím Zpravodaje OV KSČM i webových stránek.

I přes snahu funkcionářů KSČM se nedaří zastavit pokles počtu členů a přijímat nové zájemce o členství ve straně.

Okresní konference se vyjádřila k materiálům, které budou předkládány XI. sjezdu KSČM a přijala k nim jednoznačná stanoviska, která postoupila k dalšímu řešení nadřízeným orgánům strany.

Delegáti zvolili 15 členů Okresního výboru, 5 členů okresní revizní komise a 5 členů okresní rozhodčí komise. Předsedou OV KSČM byl opět zvolen Jiří Boudný. V dalších volbách byli zvoleni delegáti krajské konference, delegáti XI. sjezdu KSČM a zástupci okresní stranické organizace ve vyšších stranických orgánech.

Okresní konference tajnou volbou rozhodla i o pořadí kandidátů, kteří budou zařazeni na kandidátní listinu KSČM pro volbu do Zastupitelstva Libereckého kraje.

Jaroslav Houha, místopředseda OV KSČM

dscn1058.jpg

      dscn0997.jpg dscn1015.jpg dscn1031.jpg

      dscn1001.jpg dscn1005.jpg

 

 

Nově zvolené orgány OV KSČM Semily

Okresní výbor KSČM

Boudný Jiří, Čmuchal Jiří, Dvořák Karel, Fousek Rudolf, Houha Jaroslav, Kaván Bohuslav, Koudelka Zbyněk, Picková Věra, Rám Josef, Rubková Hana, Svobodová Alena, Šlechta Jaroslav, Šprengr Jaroslav, Tomášek Oldřich, Zákoucká Anna

 

Předseda OV KSČM

Boudný Jiří

 

Výkonný výbor OV KSČM

Boudný Jiří, Houha Jaroslav, Kaván Bohuslav, Picková Věra, Rám Josef, Šprengr Jaroslav, Tomášek Oldřich

 

Okresní revizní komise

předsedkyně: Vondráčková Marie

členové: Erlebach Ivan, Houhová Jana, Mašková Zdena, Vaněk Petr

 

Okresní rozhodčí komise

předseda: Mašek Milan

členové: Beran Miroslav, Hajdina Karol, Macháčková Jaroslava, Pochop Jaroslav