Jdi na obsah Jdi na menu
 


27. 11. 2021

Setkání s přáteli – vlastenci

Tradiční setkání členů vlasteneckých a antifašistických organizací se uskutečnilo ve čtvrtek 25. listopadu 2021 v restauraci Centrál v Liberci – Králově háji. Velice rádi jsme přijali pozvání pořádajících organizací, kterými byly Krajská a Okresní rada Klubu českého pohraničí spolu s Oblastním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu v Liberci, Společnost česko-kubánského přátelství Liberec, Levicový klub žen ve Vesci, Společnost Ludvíka Svobody v České Lípě, Vlastenecké sdružení antifašistů Jilemnicka a Okresní výbor KSČM Česká Lípa.

dscn4223.jpg dscn4236.jpg dscn4237.jpg

Účastníci setkání srdečně uvítali místopředsedu ÚV KSČM Milana Krajču a Jana Korose, kteří přijeli na tuto akci bezprostředně po své účasti na Mezinárodní konferenci o nájemním bydlení, kterou pořádalo Sdružení nájemníků České republiky v Liberci. Dalšími milými hosty, kteří pravidelně navštěvují pořádané antifašistické akce, byli polští přátelé ze sjednocené Strany demokratické levice v Lubani.

dscn4272.jpg dscn4255.jpg dscn4264.jpg 

Příjemným zpestřením mezi projevy hostů bylo vystoupení Terezky Bušové i nadějného mladého houslisty Milánka a k dobré náladě přispěl i přítomný kytarista.

dscn4240.jpg dscn4269.jpg dscn4279.jpg

Účastníci vlasteneckého setkání přijali na závěr prohlášení adresované libereckému primátorovi a hejtmanovi Libereckého kraje v tomto znění:

Společné prohlášení vlasteneckých organizací Libereckého kraje

My, účastníci dnešního společného výročního shromáždění, žádáme kompetentní politické představitele města Liberec, ostatních městských a obecních úřadů a Krajského hejtmanství o řešení problémů způsobených stále otevřenějšími projevy určitých skupin lidí k rozšiřování nepřátelství mezi Čechy a Němci, kteří k sobě po válce postupně nacházeli a nacházejí přátelské vztahy.

V našem kraji je příkladem poníženeckého vztahu k našim německým utlačovatelům z dob protektorátu jméno Konráda Henleina v Liberecké radnici na tabuli čestných občanů s tímto zdůvodněním: „Za sjednocení sudetských Němců a jejich přičlenění k velkoněmecké říši.“ To není vůbec ničím zdůvodnitelné! Jak se tento vrah českého národa může dostat na stejnou tabuli s lidmi jako např. Dr. Edvard Beneš oceněný „Za osvobození československého lidu“, K. Gottwald „Za zásluhy o osvobození republiky, práci pro hospodářský rozkvět a blaho národa“, V. Kopecký „Za péči o město a kraj a zestátnění Severočeského divadla“. Ale i přes protesty mnoha lidí a organizací tam jméno K. Henleina visí i nyní, tak proč to tedy nezkusit v našem kraji i jinde? Dalším příkladem je čestná deska na Strojní průmyslové škole v Liberci a rodný dům a muzeum F. Porscheho ve Vratislavicích n/N. jako předního člena německé NSDAP.

Tak, zde ale máme další důkaz hanobení našeho národa a neúcty k našim obětem zavražděných německými nacionalisty. Je to německý nacistický žulový Železný kříž 1939 II. Stupně nad obcí Kořenov v Jizerských horách na území Krkonošského národního parku na vrcholu hory Hvězda, poblíž rozhledny Štěpánka. Tento kříž 22. října v roce 1944 slavnostně odhalil župní vůdce K. Henlein. Na tomto místě mimo jiné prohlásil: „Chceme, aby válka skončila vítězstvím Německa. Nadejde den, kdy nepřítel uvidí, že Německo nelze zbraněmi porazit a s tím dnem přijde vítězství.“ I toto místo je spojeno s tímto vrahem našeho národa. Známe stovky a stovky našich lidí, kteří již v roce 1938 a 1939 v řadách Finanční celní stráže, či i Stráže obrany státu, ale i naší armády a prostých civilních občanů a později po válce v jednotkách Pohraniční stráže a Sboru národní bezpečnosti při ochraně státních hranic, ale i objektů ve vnitrozemí, ztratili své životy rukama německých nacistů, vrahů a jiných zločinců prchajících před spravedlností na území Německa. Příkladem v našem kraji jsou čeští občané v Habarticích, Srbské a Heřmanicích, zavraždění zfašizovanými Němci i z řad občanů ČSR německé národnosti. Mohli bychom jmenovat i další příklady. V této době bije do očí, když se z libereckého pivovaru vyváželo pivo „Konrád“ s vinětami Reichererger Bier“. A proč by měl nad vchodem do naší ZOO na tramvajové zastávce linky do Lidových sadů Botanická zahrada, viset nápis K zoologické zahradě, když tam visí švabachem vyvedený nápis „Zum Tiergarten“? To nemáme dost důkazů o tom, jak se takto z počátku plíživě a později drze a tvrdě stupňovaly požadavky nacistického Německa, až to vyústilo v Mnichovský diktát, odtržení našich území, vytvoření Protektorátu, až po válku, která si vzala 60 milionů lidských životů?

Důrazně upozorňujeme na uvedené ostudné záležitosti a žádáme o nápravu. Doufáme, že nedojde v dalším období o podobné excesy a politici na všech úrovních budou přistupovat k minulosti, a hlavně k budoucnosti s odpovědností, s historickými zkušenostmi našeho národa a české státnosti.

Za zúčastněné vlastenecké organizace a další strany a společnosti s jejich představiteli:

Krajská rada Klubu českého pohraničí

OV ČSBS Liberec, Jablonec n/N., Česká Lípa

Levicový klub žen Liberec – Vesec

Vlastenecké sdružení antifašistů

OV KSČM Česká Lípa a Semily

Aliance národních sil

Společnost Ludvíka Svobody Česká Lípa

Revoluční svaz přátel v Drážďanech

Nová levice Polska

Společnost česko-kubánského přátelství

 

V Liberci – Králově háji 25. 11. 2021

 

Fotografie ze setkání jsou umístěny ve fotoalbu pod názvem Setkání vlastenců 2021.

 


26. 11. 2021

Stanovisko KSČM k aktuální politické situaci

Oblepili Česko obřími billboardy slibujícími změnu. Zatím ale ministrem vnitra udělají učitele Rakušana. Ministrem práce a sociálních věcí zemědělce Jurečku. Aby se dostalo na všechny, novou funkci ministra pro digitalizaci vymysleli pro pirátského předsedu Bartoše. Ministrem zdravotnictví sice bude lékař Válek, řízení ve prospěch pacientů ale nečekejme: šest hodin čekání na lékaře je podle něj v pořádku a na placení nebo omezování výkonů hrazených ze zdravotního pojištění jistě brzy také dojde. Před volbami se o tom pochopitelně nemluvilo.

Finance bude řídit informatik Stanjura. Ten má s financemi praxi minimálně z doby, kdy jako opavský primátor platil firmě své manželky. Svolí-li prezident Zeman, povede ministerstvo zahraničí další informatik a velký fanoušek EU Lipavský. Ministrem spravedlnosti má být už podruhé Blažek, který je nejen jedním z podezřelých z kupčení s majetkem města Brna a úplatkářství, ale také za zavinění porážky státu v tahanicích s firmou Diag Human za 8 miliard korun. Kozel zahradníkem.

Dopravu bude řídit novinář a tiskový mluvčí Kupka. Dálnice nejspíš postaveny nebudou, ale určitě nám to správně vysvětlí. Ministerstvo průmyslu měl vést solární baron a fanoušek zeleného údělu Michalik, ale provalilo se na něj, že lže o svých financích a utekl. Ministrem pro evropské záležitosti má být Mikuláš Bek, profesí muzikolog, tedy vědec v oboru hudby. Vědu a výzkum dostane na starost Langšádlová, která se této oblasti nikdy v minulosti nevěnovala a sama si vzdělání zaplatila na soukromých vysokých školách.

Tito lidé budou rozhodovat o tom, kolik budou stát energie a jídlo, jak dopadne boj Česka s kovidem, kdo bude stavět nové jaderné elektrárny, jestli a kolik k nám přijde migrantů, kde v zahraničí bude působit naše armáda, jak se budou vzdělávat naše děti a jestli si budeme moci dovolit jít k lékaři. Prý dají republiku dohromady. Ať tím mysleli cokoli, v podání této party se to jistě obyčejným pracujícím lidem líbit nebude.

KSČM se s vládou, jejíž politika bude namířena proti zájmům lidí, nikdy nesmíří!

Autor: 
VV ÚV KSČM

 


25. 11. 2021

Bez obalu s Kateřinou Konečnou 46. týden. 17. listopad a nový premiér Fiala

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

minulý týden byl protknut státním svátkem. Sedmnáctý listopad je velmi významné datum, které se vztahuje k událostem v roce 1939, kdy byly zavřeny české vysoké školy nacisty. I proto byl v roce 1941 v Londýně sedmnáctý listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva a stal se tak jediným mezinárodním dnem v kalendáři s českým původem. Jak jsem uvedla ve svém vystoupení k 17. listopadu, tak je ostudou, že za 32 let se původní význam tohoto dne podařilo za hojné podpory médií téměř úplně vytěsnit.

Ani armádní generál a pozdější prezident Ludvík Svoboda není miláčkem dnešních médií. Jsem ale velmi ráda, že v jeho rodném Hroznatíně na Vysočině se i letos opět sešlo dost lidí, aby si jeho památku připomenuli. Byl vzorem čestného, statečného a laskavého člověka. Bylo mi ctí, poklonit se tomuto hrdinovi.

V minulých týdnech jsme si představili kandidáty na nové ministry. Dnes se zastavme u samotného nastávajícího premiéra Petra Fialy. Jinak také přezdívaného „Pana Slušného“ nebo „Pana Čistého“. Popravdě si nejsem úplně jistá, jak k těmto přezdívkám přišel, protože rozhodně není žádná lilie.

Abych byla upřímná, docela mě mrazí z představy, že české zájmy budou v rukou člověka, který se v minulosti stýkal se zástupci sudetoněmeckého landsmanšaftu a fotil se s vlajkou Panevropské unie, tedy společenství, které se staví proti existenci národních států a skrze evropské sjednocování chce hájit zájmy vysídlených sudetských Němců.

Kritik dotací Petr Fiala je mj. zakladatelem a členem správní rady neziskovky s názvem Centrum pro studium demokracie a kultury. Ta se dle svých vlastních slov zaměřuje "na prosazování a posilování komunikace mezi politickou a kulturní sférou a na rozvíjení a podporu tradičních hodnot západní civilizace." Realita? Podle Hlídače státu tato Fialova neziskovka uzavřela za dobu své existence 82 smluv se státem v hodnotě 48 milionů korun a získala celkem 116 dotací v hodnotě více než 28 milionů. Mimo jiné milion a půl v roce 2013 od města Brna na vydávání časopisu Kontexty, o kterém nikdy nikdo neslyšel a zajímavé na něm je asi jen to, že v jeho redakci náhodou sedí Fialův syn, dlouhodobě pak čtvrt milionu z dotačních programů ministerstva školství, další dotace pak Fialova politická neziskovka dostávala od Úřadu vlády nebo ministerstva zahraničí. Ptáte se, na jakou činnost? Od roku 2011 dostával Fiala a spol. vždy po dvou milionech na výzkum týkající se např. posilování ženských organizací v jihovýchodní Barmě. Asi nás všechny bez velkého přemýšlení napadnou lepší způsoby, jak naložit se dvěma miliony z veřejných peněz. A to nemusíme ani chodit do Barmy; Česká republika má podle mě svých problémů dost.

Kromě dotací Petr Fiala v posledních letech také často kritizoval střet zájmů. V tom případě mi přijde hodně podivné, že časopis Kontexty, který z veřejných peněz v posledních letech čerpal více než čtyři miliony korun, vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Books & Pipes, jehož důležitým partnerem je Masarykova Univerzita, tedy instituce, v jejímž čele stál Petr Fiala mezi lety 2004 až 2011. Fialovu neziskovku pojí s uvedeným vydavatelstvím osoba Františka Mikše, který je samozřejmě "shodou okolností" v obou případech předsedou správní rady. Poté už není těžké si domyslet, proč u Books & Pipes stojí tisk knihy s poetickým názvem "Od objevu k interpretaci" o nákladu 350 kusů pro Masarykovu Univerzitu 250 tisíc korun... V kontextu těchto informací už nicméně chápu, proč si Petr Fiala nedělá těžkou hlavu z toho, že ze státních peněž budou dotovaní tři noví ministři.

Ještě si odskočme za naše hranice. Nedávno skončená konference ke klimatickým změnám ve skotském Glasgow je nadále předmětem ostrých sporů a rozdílných interpretací. Převažují hlasy zklamaných aktivistů, jejichž očekávání konference zklamala. Na poslední chvíli byla prosazena změna a termín „postupně vyřadit“ nahradili termínem „postupně snižovat“ roli uhlí. Zástupci chudších zemí mají, podle mého oprávněnou, obavu, že se slibovaných miliardových dotací v dohledné době nedočkají.  Mimochodem terčem kritiky se stala Čína, jejichž nejvyšší představitel do Glasgowa nedorazil. Abychom si ale nalili čistého vína, tak Čína vyprodukuje 7,38 tun CO2 na obyvatele, zatímco USA 15,52 a ČR 10,53.

Vystoupení k 17. listopadu je dostupné na mém Facebooku, nebo zde: https://www.youtube.com/watch?v=lBFnkzwKWFs

Za týden opět na shledanou Kateřina Konečná


24. 11. 2021

Konečná v EP: Jasné NE povinnému očkování na covid.

Rok se s rokem sešel a my jsme na tom skoro stejně.  Na vině je nejenom nízká proočkovanost v některých členských státech, ale především neochota členských států více na boji s pandemií spolupracovat. V podstatě jedinými úspěšnými projekty za téměř dva roky jsou společné nákupy vakcín a představení covid pasu. A to abych je mohla nazvat úspěšnými musíme zavřít obě oči. Projev pokračuje zde: https://www.facebook.com/konecna.k/videos/271057591638944

Autor: 
Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně ÚV KSČM
Zdroj: 
fb

 


13. 11. 2021

Stanovisko KSČM ke koaliční smlouvě

Předsedové ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů podepsali koaliční smlouvu na období 2021-2025. V zásadě lze říci, že nepřináší nic nového a chybí i konkretizace slibovaných změn.

V oblasti veřejných financí je snahou koalice omezit vliv státu a šetřit na výdajích. Zákon o rozpočtové odpovědnosti chtějí povýšit na ústavní zákon a přidat pravidlo daňové brzdy. Hrozí tedy masivní škrty a zároveň bude pokračovat podvázání rozpočtových příjmů. KSČM zdůrazňuje nezbytnost mobilizace příjmů a výraznější posílení daňové progrese jako způsob jak solidárněji rozdělit břemeno daní.

V rozpočtových výdajích chce vláda věnovat minimálně 10 % rozpočtu na vládní investice, dále posílit výdaje na výzkum, vývoj a kulturu a rozpočtově zajistit digitalizaci státní správy do roku 2025. Neříká už, kde bude na to brát finance. Naopak, prosazuje dosažení 2 % HDP na obranu, chce utrácet na zahraničních misích a na předražených zbrojních projektech, které vycházejí z nevyhovující bezpečnostní strategie spojené s koncepcí NATO. KSČM dlouhodobě prosazuje vystoupení z tohoto paktu.

Obavy budí také uvažovaná revize obsahu vzdělávání. Snížit celkový objem může být na úkor kvality vzdělávací nabídky. Neřešeným problémem zůstává struktura a dostupnost vzdělání, kdy žákům a studentům chybí jak všeobecný přehled, tak uplatnitelnost na trhu práce. Podpora bydlení má jít cestou úvěrových nástrojů, což naznačuje, že i nadále nebude zájem o masivnější přímé dotování státní výstavby a nedostupnost bydlení se bude dále dramaticky prohlubovat.

Koaliční požadavek nových vztahů s Ruskem a Čínou ukazuje, že nová vládní sestava nebude schopná bezpředsudečné politiky více azimutů. Klíčová ekonomická diplomacie tak nebude prosazovat české zájmy, ale podřizovat se jednostranně Západu.

KSČM požaduje rozvoj místo škrtů. Dostupné veřejné služby, místo jejich dalšího zpoplatňování a zdražování. Vzdělání místo zbrojení.

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

 

 

 


26. 10. 2021

KSČM má v čele poprvé ženu

248384207_244017611079586_4985565578505925209_n.jpgPředsedkyní ÚV KSČM se na sobotním mimořádném sjezdu strany v pražském TOP Hotelu stala europoslankyně Kateřina Konečná. Delegáti ji zvolili už v prvním kole. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Konečná v čele strany nahradila Vojtěcha Filipa, který po neúspěchu komunistů ve sněmovních volbách rezignoval. KSČM vedl 16 let.

Při výběru místopředsedů dali delegáti na doporučení nové předsedkyně. Funkci prvního místopředsedy obhájil už v prvním kole Petr Šimůnek. Získal 202 hlasů. Na první pokus uspěl také Milan Krajča, který ziskem 220 hlasů obhájil funkci místopředsedy pro evropské záležitosti a občanský sektor. Nově se do vedení dostali jako místopředsedkyně pro ekonomiku exposlankyně Marie Pěnčíková a jako místopředseda pro odborné zázemí bývalý poslanec Leo Luzar. Pěnčíková uspěla už v prvním kole, když jí svůj hlas dalo 162 delegátů. Luzar se do vedení dostal až na druhý pokus. Podpořilo ho 169 delegátů, jeho protikandidát Jiří Dolejš získal 99 hlasů.

Pěnčíkovou v čele Ústřední revizní komise nahradil Jiří Horák, novým šéfem Ústřední rozhodčí komise sjezd zvolil Vladimíra Chaloupku.

»Věřím, že dnešním dnem skončí dělení na lepší a horší komunisty. Není už žádné my a oni. Jsme členové Komunistické strany Čech a Moravy, a komu se to nelíbí, tak by neměl rozptylovat práci těch, kteří se chtějí podílet na práci v této straně,« řekla Konečná po svém zvolení delegátům.

Naopak komunisté podle ní uvítají každého, kdo bude mít nápad nebo podnět, jak posunout politiku, fungování a práci strany vpřed. »Nesmíme bránit dobrým myšlenkám jen proto, že jsme na ně nepřišli sami,« uvedla nová předsedkyně.

Ve společnosti nebyla revoluční situace

Ještě před volbou nového předsedy vystoupil před delegáty Vojtěch Filip. Uvedl, že ve společnosti neexistuje revoluční situace a lidé, i když mají výhrady k politickým stranám a k systému, nejsou zatím nakloněni levici. »Nenašli jsme recept proti rozdělování na levici,« prohlásil bývalý předseda. Připomněl založení Spojenectví Práce a Solidarity v roce 2010, které podle něj stálo za úspěchem v krajských, ale i sněmovních volbách v roce 2013. Za chybu proto považuje to, že na projektu obnovování členské základny a rozšiřování základny sympatizantů se dál nepokračovalo. »Naopak začal boj uvnitř strany. Přestali jsme se starat o skutečné potřeby lidí a začali se zabývat sami sebou,« uvedl Filip.

Delegátům řekl, že jeho kritici stranu rozbíjeli zevnitř, zejména po tom, co široké vedení KSČM v roce 2018 schválilo dohodu o toleranci vlády hnutí ANO a ČSSD. »A to prostřednictvím planého radikalismu, protože revoluční situace ve společnosti stále nebyla. Důchody rostly místo o 40 nebo 50 korun o 900 korun, rostla minimální mzda a s ní i mzdy celkem, nezvyšovala se spoluúčast pacientů na zdravotní péči, zajistili jsme návrat některých nerostných surovin do rukou státu a veřejného sektoru. Plnili jsme komunistický, nikoli pouze levicový program. Všechno bylo zpochybňováno a nahrazováno planými slovy a urážkami a neustálým neplněním usnesení ÚV KSČM. To byl žel obraz strany navenek,« prohlásil Filip. Dodal, že rozhádaná strana přestala přitahovat nové členy a místo 800 až 900 nových členů z let 2012 až 2015 přijímala okolo 200 nováčků ročně, zatímco přirozený úbytek byl téměř 3000 členů.

Jedinou příčinou neúspěchu není podle něj dohoda o toleranci vlády. »Příčina je v nás. Musíme udělat skutečnou analýzu výsledků voleb a novému vedení pomoci, aby strana přestala být rozdělována pro osobní ambice,« apeloval. Ujistil, že pro KSČM nikdy nepřestane pracovat, žádnou funkci k tomu nepotřebuje. Delegáti poté Filipovi poděkovali potleskem ve stoje a kromě kytice obdržel dárkový koš, do kterého přispěl každý kraj výrobkem typickým pro daný region.

Udělat z KSČM opět čitelnou stranu

Celkem se o post předsedy strany ucházeli čtyři kandidáti. Kromě Konečné také bývalý místopředseda strany Josef Skála, který získal 75 hlasů, bývalá poslankyně Hana Aulická Jírovcová, kterou podpořil i Filip, ve volbě získala hlasy 63 delegátů a Jan Zámarský z Moravskoslezského kraje, který získal šest hlasů.

Konečná po svém zvolení delegátům řekla, že platí vše, co slíbila. Lidé se podle ní mohou těšit na nový komunistický manifest, styl komunikace i práce. »Naším cílem je udělat z KSČM opět čitelnou stranu, která je nikdy nezklame,« uvedla.

Výsledkem sjezdu je podle ní odhodlání poprat se o každý hlas levicového voliče, poprat se o to, aby KSČM získala zpátky důvěru, kterou ztratila a voliči jí to dali najevo. »Je nezbytně nutné, aby v této chvíli tady byla komunistická strana, která je jediná schopná objektivně pomáhat lidem a stát za lidmi. Jdeme se poprat o každý hlas znova, chceme spolupracovat s levicovými subjekty, protože se domníváme, že je nutné najít společnou cestu tak, abychom dokázali, že levicová politika v ČR nezůstane za dveřmi Poslanecké sněmovny v příštím volebním období,« řekla Konečná novinářům na první tiskové konferenci nového vedení strany. Strana bude podle ní beranidlem poctivých a oporou milionu voličů, jejichž hlasy ve volbách propadly.

Vyzvala stoupence levice, společenské a politické subjekty, aby se připojily ke snaze o rekonstrukci levice v ČR. Spolupracovat chce s každým tak, aby se ukázalo, že levice má ve Sněmovně místo. Odmítla spekulace o slučování se sociálními demokraty či jinými subjekty. »Rozhodně nechceme jít cestou vymazání značky KSČM. Co však bude nutné, je nastartovat užší spolupráci se všemi společenskými a politickými organizacemi na levici,« řekla Konečná.

Brusel nikdy nedostane přednost

Jak před delegáty, tak i následně před novináři, Konečná zopakovala, že chce zůstat europoslankyní. Jedním z důvodů je podle ní fakt, že jako europoslankyně bude mít větší možnosti reprezentovat KSČM v médiích. »Názory jediné autentické levice budou mít šanci zaznít v médiích,« uvedla. Situaci jí usnadní, že Evropský parlament zasedá v době koronaviru hybridně, tedy i on-line. »Brusel pro mě nikdy nebude přednější než KSČM a občané České republiky,« ujistila nová předsedkyně.

Volební propad strany přinesl dramatický pokles státních příspěvků, proto zamýšlí Konečná omezit placené funkce. Delegáti odhlasovali, že by končící poslanci měli dát straně polovinu odchodného. U poslanců, kteří byli ve Sněmovně celé volební období, činí odchodné pět měsíčních platů. Konečná to označila za morální apel a gesto v době, kdy se všichni budou muset uskromnit. »Uvědomujeme si, že nemáme žádný nástroj na to, chtít to po poslancích. Na druhou stranu ale byli poslanci za KSČM. Je to o morálním apelu, protože strana bude muset začít krutě šetřit, dotkne se to všech článků struktury, chceme začít od hlavy, ale odrazí se to na každé organizaci. Bylo by hezkým gestem od bývalých poslanců, aby část svého odstupného straně dali. Nikoho k tomu ale nebudeme nutit,« uvedla. Ona sama bude funkci předsedkyně strany vykonávat bez nároku na odměnu.

»Máme půl roku na to stabilizovat situaci KSČM a máme čtyři roky na to přesvědčovat občany,« uvedl k nejbližším úkolům nového vedení Petr Šimůnek. Občané podle něj pochopí, že KSČM to myslí dobře, a budou mít zájem volit KSČM. Novinářům řekl, že s tím, že jeho vedoucím bude žena, nemá problém. Zdůraznil, že KSČM má k ženám velice kladný vztah.

Ariadnina nit

Jako červená Ariadnina nit se průběhem jednání linula průběžná diskuse. Proběhla v šesti blocích mezi jednotlivými body programu, vyplnila nečekané přestávky při přípravě dalšího volebního klání nebo sčítání. Byla méně obsáhlá, než někteří očekávali, konstruktivní, občas, jak se tak u diskusí stává, i klidná, ale často bohužel i osobní. Vystoupilo celkem přes třicet delegátů i hostů, někteří vícekrát.

První Jan Navrátil (Hodonín) se mj. zeptal, budou-li jednotliví později zvolení představitelé schopni spolupracovat, když mohou být názorově různí. Ivan Hrůza (Praha 6) připomenul, že někteří bývalí poslanci, kteří nebyli členové ÚV, na jeho jednání nechodili. Ivan Mařák (Uherské Hradiště) reagoval na vystoupení Zdeňka Ondráčka, kterým se vzdával kandidatury na předsedu, ale Mařákovi (a nejen jemu) se zdálo zbytečně útočné a plné osobních a neslušných útoků. Zdeněk Milata (Nymburk) požádal, jestli by kandidáti na předsedu mohli představit týmy, se kterými by rádi vedli stranu, a ve svém druhém vystoupení navrhl, aby končící poslanci s pochopením situace strany poskytli dobrovolně polovinu z výše odstupného.

Petra Prokšanová (Praha 10) se věnovala činnosti mladých členů strany, té současné i do budoucnosti. Na to zareagoval František Švarc (Kolín) s připomenutím Střediska vzdělávání Jana Švermy, které organizuje Středočeský KV. Stanislav Dušek (Cheb) vyzval všechny, aby volili ku prospěchu strany. Jindřich Kania (Olomouc) postrádal předvolební cesty s diskusí kandidátů po všech krajích.

Jiní diskutující se věnovali převážně osobám kandidátů na předsedu. Leoš Król (Jeseník) je proti tomu, aby se strana vedla z Bruselu. Josef Bouda (Vyškov) chce za předsedu člověka ke každodenní práci. Petr Vlček (Praha 6) přednesl důvody volby svého favorita. Robert Kvacskai (Praha 5) se věnoval i tomu, kam má strana směřovat.

Ladislava Šimková (Kladno) zacílila konkrétní dotaz na Josefa Skálu ohledně Ransdorfovy knihovny. Hana Aulická Jírovcová (host) využila diskuse k odpovědi na Milatův dotaz a k dokončení svého kandidátského projevu, kde překročila čas, a na rozdíl od některých jiných ho nedokázala dokončit…

Spojovat, ne rozdělovat

V dalším bloku vyzval Vladimír Kopřiva (Praha 9) ke hledání bodů, které spojují, a ne těch, které rozdělují. Někteří diskutující se dostali na řadu až v průběhu voleb a čtení jejich dopředu připraveného příspěvku mohlo působit »s křížkem po funuse«. Své o tom ví Jiří Semrád (Brno-venkov), který navíc překročil čas a okomentoval to slovy: »Tak proč jste mě sem volali?« Jiní se naopak nevyvarovali vulgarit – Pavel Posolda (Praha-východ) – nebo osobních útoků – Bohumil Moravec (Most). Táňa Jirousová (Tábor) podpořila další vycházení Haló novin v nezměněném rozsahu. Ivan Hrůza (Praha 6) vyzval nové vedení, aby neuvažovalo o slučování stran.

Petr Typlt (Jičín) představil návrh na budoucí ustavení jen dvou místopředsedů. Vladimír Nový (Mělník) se věnoval antikomunismu mladých a jak mu čelit. Vojtěch Straka (Zlín) zdůraznil, že jednota není prázdný pojem. Podle Pavla Pilného (Praha 8) se dlouho přihlíželo štěpení levice.

Josef Kopťár (Rakovník) byl z průběhu voleb překvapen – ne výsledkem, ale tím, že nejednotnost zatím nemizí. Anna Štofanová (Brno-město) připomenula nutnost generační obměny. Jaroslav Kubínek (Pardubice) zdůraznil, že nastává nová situace, kdy KSČM bude postrádat servis poslaneckého klubu, a politiku tak bude tvořit ÚV. V dalších příspěvcích – Josef Skála (Praha 1) a Robert Kvacskai (Praha 5) – šlo především o podporu kandidáta na post místopředsedy pro občanský sektor a evropské záležitosti, Kvacskai navíc upozornil na klesající úroveň diskuse na sjezdech. Na jeho slova zareagovala Petra Prokšanová (Praha 10), která zároveň byla poslední přihlášenou do diskuse a ta tím skončila.

Jedna strana, jeden směr

Sjezd na pražském Chodově, který byl svolán na žádost 31 okresních výborů, se konal za zavřenými dveřmi. Zúčastnilo se ho 326 delegátů. Na základě stížnosti zaslané Ústřední rozhodčí komisi sjezd odebral mandáty třem delegátům z okresu Trutnov. Ze zbývajících 323 delegátů bylo 249 mužů a 74 žen. Nejmladšímu delegátovi bylo 28 a nejstaršímu 84 let. KSČM má v současné době 28 715 členů.

»Ze sjezdu bychom měli odejít s tím, že jsme jedna strana, že máme jedno vedení, jeden směr a společný cíl,« uvedl v úvodu Šimůnek. Zda se podařilo tento cíl naplnit, se bude diskutovat na dalším řádném sjezdu KSČM, který se bude konat 14. až 15. května příštího roku v Brně.

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

Zdroj: 

Haló noviny / Janka Dubníčková, Zbyšek Kupský

 


14. 10. 2021

Musíme zpět do ulic, říká lídr kandidátky KSČM v Libereckém kraji Jan Koros

Jan Koros z České Lípy byl nejmladším kandidátem strany v letošních sněmovních volbách. Uplynulý volební víkend utrpěla drtivou porážku levice. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) nezískala žádné poslanecké křeslo a nedařilo se jí ani v Libereckém kraji.

V čele krajské kandidátky stál čtyřiadvacetiletý učitel dějepisu a zeměpisu na základní škole Jan Koros z České Lípy. Začínal v komunální politice, být lídrem pro něj byla první velká politická zkušenost. „Z toho, že se KSČM nedostala do sněmovny, jsem zklamán. Lidé se rozhodli dát důvěru pravici, což mě mrzí, protože nastane období privatizací, zdražování veřejných služeb a asociální politiky,“ okomentoval výsledky voleb.

Nevnímá to jako absolutní prohru, ale jako příležitost ke změnám vnitrostranické struktury a programu. Na všech úrovních strany podle něj musí dojít k omlazení, od ústředního výboru po základní organizace v jednotlivých obcích. „Hlavně musíme dělat to, co KSČM jako radikální straně chybělo, musíme zpět do ulic,“ řekl Koros s tím, že to je pro ně šance na nový začátek. „Lidé radikálně levicovou stranu potřebují. Jedině ona dokáže vyřešit problémy jako je bydlení, soběstačnost státu nebo nefungující zdravotnictví a školství, věřím, že lidé si to uvědomí,“ dodal.

Komunistické straně se nedařilo ani v okrese Česká Lípa, která v minulých letech představovala její baštu. Problém vidí Koros v tom, že nedokázali prodat jejich celorepublikové i okresní úspěchy. „Ale lidé si na nás vzpomenou, až budou čekat místo fronty na banány u zubaře, lékaře nebo řemeslníka,“ podotknul. Sám do strany vstoupil kvůli levicovému smýšlení. V KSČM vidí stranu, která hájí zájmy poctivě pracujících lidí před nadnárodními korporacemi. Oceňuje dlouhodobý program a vize do budoucna. „Chceme Českou republiku někam posunout. Chceme, aby v ní byly sociální jistoty, méně vzájemné rivality a tím pádem lepší mezilidské vztahy. To pravice nikdy nezajistí, protože to odporuje její podstatě,“ osvětlil své rozhodnutí.

Distancovala se KSČM od minulosti?

Jako vystudovaný historik si myslí, že se KSČM distancovala od své minulosti několikrát a provedla sebereflexi. Poukázal na fakt, že ve jménu každé ideologie se děly zločiny. „Vážně se nikdo z nás nestal komunistou kvůli tomu, že jsme rádi za popravu Milady Horákové nebo za to, že do Československa přijely tanky v roce 1968. Jsme komunisty, protože trh nikdy nic sám nevyřeší a je potřeba ho regulovat, aby měl každý šanci žít ekonomicky svobodně,“ uzavřel Jan Koros.

Zdroj: https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/lidr-kscm-liberecky-kraj-20211014.html?fbclid=IwAR38ffoE-ZtYJ3bI4WfiifaYY-hTPj8fNMA7ZNrIvwhmT2QVzaTM2c5RKMY

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

Zdroj: 

denik.cz

 

 


11. 10. 2021

Sněmovna bude poprvé bez levice

Volby do Poslanecké sněmovny skončily debaklem levice. V dolní komoře poprvé za dobu samostatné ČR nebudou sociální demokraté ani komunisté. Vítězství slaví koalice Spolu, vládní hnutí ANO skončilo těsně druhé, koalice Pirátů se STAN třetí před hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Další strany se do Sněmovny nedostanou.

Volební účast byla necelých 65,5 %, v minulých sněmovních volbách dosáhla 60,84 %. Proti předchozím volbám v roce 2017 přišlo zhruba o 320 000 víc voličů a odevzdali přes 5,37 milionu platných hlasů. Letošní účast, pokud jde o sněmovní volby, byla třetí nejvyšší.

Vítězem voleb se stala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která vyhrála v sedmi krajích a v Praze. Celkem jí dalo hlas 27,78 % voličů, což bylo 1,493 905 lidí. Představovalo to o 358 503 hlasů více, než kolik dostaly ODS, KDU-ČSL a TOP 09 dohromady v roce 2017, kdy kandidovaly samostatně. Koalice Spolu letos získala 71 mandátů. Z toho ODS obsadí 34 křesel, to je o devět víc než v minulých volbách, TOP 09 má 14 mandátů, polepší si tak o sedm křesel, a lidovci 23, což je o 13 víc než měli.

Koalice Spolu vyhrála letošní volby nad hnutím ANO o 0,67 %, což představovalo 35 765 hlasů. Byl to nejtěsnější rozdíl mezi vítězem a druhým v pořadí v historii obsazování dolní komory Parlamentu.

Hnutí ANO oslovilo 27,12 % voličů. Dostalo 1,458 140 hlasů, o 41 973 méně než v roce 2017 a ve Sněmovně obsadí 72 křesel. V končícím volebním období ho v dolní komoře zastupuje 78 poslanců.

V pořadí třetí skončila koalice Pirátů a Starostů, která dostala 839 776 hlasů. Před čtyřmi lety tato samostatně kandidující uskupení dostala dohromady o 31 226 hlasů méně. Celkem koalici Pirátů a Starostů letos volilo 15,62 % voličů, což představuje zisk 37 mandátů. Starostové si oproti minulým volbám výrazně polepší, a to ze šesti na 33 mandátů. Naopak Piráti značně tratí, zatímco po volbách v roce 2017 se jich do Sněmovny dostalo 22, letos pouze čtyři.

Posledním uskupením, které se dostalo do Sněmovny je hnutí SPD Tomia Okamury, které zaznamenalo ze sněmovních stran nejmenší úbytek. Letos ho volilo 513 910 voličů, což bylo o 24 664 lidí méně než před čtyřmi lety. Svůj hlas mu dalo 9,56 % voličů, v dolní komoře tak obsadí 20 křesel, což je o dvě méně než v minulých volbách.

Vedení KSČM rezignovalo

Před branami dolní komory zůstalo hnutí Přísaha bývalého policisty Roberta Šlachty se ziskem 4,68 % hlasů, ČSSD, kterou volilo 4,65 % voličů a také KSČM, které dalo svůj hlas 3,60 % voličů. Sociální demokraté dostali letos 250 397 hlasů, o 117 950 méně než při minulých sněmovních volbách. KSČM letos volilo 193 817 lidí, což je o 199 283 méně než před čtyřmi lety. V roce 2017 měli komunisté 7,76 % a 15 mandátů.

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip a všichni členové vedení KSČM v reakci na výsledky voleb rezignovali na stranické posty. »Rezignoval i celý výkonný výbor KSČM, ale až k datu mimořádného sjezdu 23. října,« řekl Filip novinářům. Řízením KSČM jsou pověřeni dosavadní první místopředseda Petr Šimůnek a dosavadní místopředseda Václav Ort.

Filip výsledek voleb označil za zdrcující porážku. »Jsem velmi zklamán, protože je to opravdu velký neúspěch. Lidé se rozhodli pro jiné politické strany. Je to problematické i kvůli tomu, že se žádná levicová strana do Sněmovny nedostala, a to bude v tom dalším období problém nejen pro KSČM,« uvedl.

Mrzí ho, že se nesjednotily levicové síly a lidé zvolili jiná řešení. »Uvidíme, jak to liberálně-konzervativní řešení, které vzešlo z voleb, bude fungovat ve prospěch občanů, a jak dlouho nebudou lidé vnímat nedostatek levicových návrhů,« řekl odstupující předseda komunistů. Cílem KSČM bylo podle něj dosáhnout podobného výsledku jako v minulých volbách. Poslední průzkum agentury Median komunistům předpověděl zisk 4,4 %. »Velmi mě to překvapilo, protože před několika týdny i průzkumy veřejného mínění oscilovaly kolem pěti procent. Když jsem se setkával s občany, tak ani na náměstích ani na ulicích při osobní kampani tomu nic nenasvědčovalo. Jednou z možných příčin je únava ze stávajících politických stran,« sdělil Filip, kterému se podle jeho slov nepodařilo překlenout rozpory mezi levicovými stranami.

»Sociální demokracie nebyla ochotna zrušit Bohumínské usnesení. Pokud to lidem nevadí, že nebude levice, je to jejich rozhodnutí. Ale zúžení politického spektra na konzervativce a liberály se mi jeví jako dlouhodobě nemožné a vede to k poruchám, které vidíme například v Polsku,« konstatoval.

KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin

Důvody konce KSČM ve Sněmovně probere mimořádný sjezd za dva týdny. Kandidaturu na předsedkyni KSČM oznámila europoslankyně Kateřina Konečná. Voličům poděkovala za to, že i přes antikomunistickou kampaň, která tady byla vedena, přišli k volbám a dali svůj hlas KSČM. »Přestože je to méně, než jsme si samozřejmě přáli, pořád to jsou stovky tisíc lidí, kteří komunistům věří,« řekla Konečná novinářům.

Volby byly podle ní referendem o Andreji Babišovi, na což levice tvrdě doplatila. »A co hůř, vzhledem k rozložení nové Poslanecké sněmovny na to doplatí občané, a to tím, že se jim bude žít hůř,« uvedla.

Výsledek voleb je podle ní pro KSČM »obrovská zásadní prohra«. »Rozhodně to nehodlám zakrývat nějakými planými řečmi, analýzy nám to předpovídaly, ale bohužel byla nechuť cokoli zásadně měnit,« dodala Konečná. Avizovala, že je se svým týmem připravena okamžitě začít pracovat na tom, aby »tento strašný výsledek byl odrazovým můstkem směrem vzhůru«.

Komunisty podle ní nečeká nic než tvrdá práce. »Musíme se stát opět čitelnou, radikálně levicovou stranou, která nedělá politiku v malostranských palácích, ale mezi lidmi, ať už fyzicky na ulicích nebo na sociálních sítích. Nejsme stranou ústupků, ale neústupné obhajoby občanů, které tento režim dohnal na dno,« prohlásila Konečná. Před obecními volbami v příštím roce chce oslovit s nabídkou spolupráce všechny levicové politické i společenské organizace. S odkazem na lidovce Konečná zmínila, že návrat není v českém prostředí nereálný. »KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin a každý tunelář, asociál nebo nadnárodní korporace o nás ještě uslyší,« slíbila.

 

»Levicová politika není a nikdy nebude mrtvá a v této republice ji vždy radikálně prosazovala pouze KSČM. Vraťme se ke kořenům, dělejme naši politiku čitelnou, buďme mezi lidmi, obsaďme sociální sítě. Když nepřišli lidé za námi, my musíme jít za nimi,« prohlásila kandidátka na předsedkyni strany.

Vybráno z článku Haló novin 11. 10. 2021

 

 


26. 9. 2021

Rozhovor Haló novin s Janem Korosem, vedoucím kandidátem KSČM ve volbách do Sněmovny v Libereckém kraji

Nejdůležitější je zrušit inkluzi ve školství

Není příliš obvyklé, aby se mladý člověk angažoval v KSČM. Co vás k tomu vede?

Začátek mého levicového smýšlení začal, když jsem si na střední škole přečetl Karla Marxe. Pamatuji si, jak jsem po nocích seděl se slovníkem a Kapitálem v posteli a pročítal si některé kapitoly. Pokračovalo to Leninem, Žižekem a Ransdorfem. Do politiky jsem původně nechtěl, ale kamarádi mě přemlouvali do té doby, dokud jsem do ní nevstoupil. KSČM pro mě byla jasnou volbou, je to jediná strana, které jsou milejší lidé než nadnárodní korporace, jež utužují svůj vliv a rozdíly mezi chudými a bohatými se kvůli nim stále prohlubují.

Neustálou motivací jsou pro mě lidé, kteří mají sociální problémy. I oni mají právo na důstojný život. Možná, že nikdy nebyl socialismus ideální a měl chyby, ale je to pokus o něco lepšího než tento bordel, ve kterém žijeme.

Co byste chtěl v případě zvolení ve svém volebním obvodu změnit, s jakými prioritami jdete do voleb?

Je toho několik. Přes 300 miliard korun nám kvůli nadnárodním korporacím uniká do zahraničí. To jsou peníze, které musejí zůstat v České republice, a jako každý komunista chci tyto peníze udržet u nás. Díky nim můžeme zlepšit školství, zdravotnictví nebo zvýšit ochranu životního prostředí. V Libereckém kraji je řada problémů, které nikdo dlouhou dobu neřeší. Zároveň bych rád zlepšil komunikaci mezi poslanci a občany. Jak může poslanec, který bere plat kolem 100 000 korun, rozumět problémům lidí, kteří poctivě pracují a zažívají krize kapitalismu? Proto chci změnit přístup v komunikaci s lidmi a bojovat za to, aby poslanec bral průměrný plat.

Pracujete jako učitel. Jaké jsou z vašeho pohledu dnešní děti? Co jim chybí a co naopak přebývá?

Každé dítě je jiné, nelze napsat specifické znaky. Myslím, že největší problém této generace je, že mají přehnané ambice. Myslí si, že každý na ně venku čeká, a obvykle zažijí krutou realitu. Problém je v tom, že na děti přenášejí svoje nesplněné sny jejich rodiče, kteří od nich mnoho očekávají, i když na to třeba nemají. Každý by chtěl mít doma doktora nebo právníka, a každý rodič to tak trochu očekává a díky tomu dělají z řemesla něco, co nevoní. Ale my nepotřebujeme tisíce psychologů, ale tisíce řemeslníků ano.

Jinak dětem chybí ve většině případů pohyb. Problémem je závislost na počítačích a mobilech, což by se mělo začít ve společnosti více řešit. Naopak většina dětí má příliš ambicí a příliš přístupu k mobilům.

Co byste v případě zvolení ve Sněmovně prosazoval v oblasti školství?

To nejdůležitější je zrušení inkluze. Jako učitel se bohužel musíte žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami věnovat více a na ostatní žáky se potom nedostane tolik, kolik by si zasloužili. Takže inkluze bohužel trestá nadané žáky, kterým se nemůžeme ve vyšší míře věnovat. Navíc i dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami je obvykle lépe »mezi svými«.

Dále se chci pokusit o legislativní definici kyberšikany, kterou české právo bohužel nezná, a kyberšikana je přitom stále větším problémem.

Školství také potřebuje navýšit platy, a to nejen učitelům - i uklízečky, kuchařky a školník se podílejí na tvorbě školské atmosféry, a i oni by měli být za svou práci důstojně odměněni.

Dále je také potřeba zavést brannou výchovu, která chybí. Tento nedostatek jsme všichni zaznamenali v době epidemie koronaviru, když jsme viděli absolutní nepřipravenost na mimořádnou událost.

Dalším problémem školství je, že chybí aktualizace vzdělávacích programů. Nedávno byla představena malá revize vzdělávacích plánů a ta pouze rozšiřuje hodiny informatiky na úkor jiných předmětů, jako jsou třeba dějepis nebo zeměpis. Je taky možné, že jde o účel současného systému, aby děti neznaly dějiny. Kdo ovládá přítomnost, ten ovládá minulost, kdo ovládá minulost, ten ovládá budoucnost. Alespoň tak to napsal G. Orwell a měl svatou pravdu. Přitom jsme tu před rokem 1989 měli jedno z nejlepších školství. Velkou roli na tom měl profesor Zdeněk Nejedlý, který zavedl princip jednotné školy, která v současnosti funguje například ve Finsku, kde je školství na velmi vysoké úrovni.

Mohl byste pojmenovat, co vnímáte jako současné největší problémy Libereckého kraje?

Je to určitě důl Turów. Dalším problémem našeho kraje je nedostupná zubní pohotovost, která zde opravdu chybí. Stále nemáme důstojnou přímou linku z Liberce do Prahy. Jako další problém vidím kůrovce v Lužických horách či nepřiměřené ceny v kultuře. Například zámek Zákupy a zámek Frýdlant mají jeden prohlídkový okruh za 190 korun, Sychrov za 200 korun. A teď, když jde celá rodina na výlet, tak aby si pomalu brala úvěr. A to nebudu ani komentovat ceny do Divadla F. X. Šaldy nebo do muzeí v jednotlivých okresních městech.

Dále vedení kraje neumí Liberecký kraj »prodat«, přitom Ještěd je unikátní stavba, řekl bych, světového významu. Jablonec nad Nisou, Harrachov, Nový Bor nebo Kamenický Šenov, znáte sklářsky významnější města? Jsme také významný průmyslový kraj, který měl i automobilky jako RAF (Reichenberger Automobil Fabrik) či LIAZ. Toto Liberecký kraj má a bohužel to celorepublikově neumíme prodat. A to jsem ještě nevyjmenoval místa jako Český ráj, Máchův kraj, Holanské rybníky, Zoo Liberec (nejstarší zoologická zahrada v ČR), Kozákov, Jizerské hory, Rádlo nebo Jindřichovský mokřad.

Samozřejmě dalším problémem je chybějící infrastruktura. Omezují se železniční zastávky nebo se omezují autobusové spoje, přitom se stále zdražuje jízdné. A samozřejmě jako celá Česká republika máme problémy s bydlením, které se vůbec neřeší. Je načase přijít zase s výstavbou nových bytů.

Jaký je váš názor na situaci kolem dolu Turów?

Problém s dolem Turów je primárním úkolem, který se musí vyřešit. Tento důl odvádí vodu z České republiky a tu vodu nezaplatí Poláci, ale samozřejmě ji zaplatíme my. Velmi mě irituje, že si na tom udělal jméno hejtman Martin Půta, protože ten chtěl ještě před deseti lety kupovat teplo z elektrárny u dolu Turów, tím by ten důl finančně podpořil. Samozřejmě Polsko nepřestane jen tak s těžbou, protože tato surovina je pro jejich průmysl velmi významná, ale je potřeba se jasně vyjádřit o budoucnosti těžby a o náhradách pro Českou republiku.

Velkou část práce Sněmovny tvoří implementace směrnic a nařízení EU do českého práva. Jaké je podle vás postavení ČR v EU, co byste případně na fungování Unie změnil?

Postavení ČR v Evropské unii je velmi špatné. Jsme druhořadým státem, který je hospodářsky a mocensky silnějšími sousedy využíván. Stali jsme se kolonií, jak o tom píše například docentka Ilona Švihlíková. Myšlenka evropské integrace původně vznikla kvůli tomu, aby byl v Evropě udržen mír. Silnější státy ovšem využily prvního pilíře Evropské unie, který deklaruje svobodný pohyb kapitálu - rázem se z našeho průmyslu stala montovna pro Německo a Francii. Pokud má Evropská unie existovat dál, tak se musí změnit několik věcí - zrušení prvního pilíře o svobodném pohybu kapitálu, zrušení druhého pilíře o stejné zahraniční politice (nikdo nemá právo nám říkat, s kým můžeme a nemůžeme spolupracovat).

Dále by Evropská unie nesměla vnucovat svoje euro jednotlivým státům, protože jsem pro solidaritu s našimi seniory, kteří mají problém zaplatit nájmy nebo léky, nebo pro solidaritu s lidmi, kteří si to zaslouží. Solidární s Řeckem být nechci, protože naši občané svou budoucnost neprojedli jako Řekové. A poslední věc, kterou by měla Evropská unie změnit, je jednoduše návrat k normálnosti - neřešit křivost okurek, správné žárovky nebo zakřivenost banánů. Tím, že nám vezmou náš rum nebo cukrovary, dokazuje EU svou absurdnost. Pokud se toto nezmění, součástí Evropské unie být nechci.

Jiří NUSSBERGER

Haló noviny 25. 9. 2021

 


26. 9. 2021

Předvolební kontaktní kampaň v okrese Semily pokračovala v úterý 22. září v Turnově před velkoprodejnou BILLA.

web-1.jpg web.jpg

 

 

Ve středu 23. září předvolební štafeta zamířila do Lomnice nad Popelkou, kde s lomnickými občany přijeli diskutovat a rozdávat volební materiály kandidáti KSČM Mgr. Jan Koros, Petr Vaněk a PhDr. Věra Picková, předseda OV KSČM Jiří Boudný, předsedkyně ZO KSČM v Lomnici n. Pop. Irena Machačová a další.

        web-1.jpg

 

 


19. 9. 2021

Volební mítink v České Lípě

Okresní výbor KSČM v České Lípě uspořádal v pátek 17. září na náměstí Edvarda Beneše volební mítink před nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny. Semilští přijeli podpořit kandidáty KSČM navrhované v Libereckém kraji. Volební lídr KSČM Mgr. Jan Koros uvítal vzácného hosta, kterým byl předseda ÚV KSČM a první místopředseda PS PČR JUDr. Vojtěch Filip a představil přítomným účastníkům mítinku i další přítomné kandidáty KSČM.

dscn3795.jpg dscn3810.jpg dscn3820.jpg

dscn3852.jpg dscn3856.jpgdscn3862.jpg

dscn3811.jpg dscn3822.jpg dscn3861.jpg

dscn3866.jpg dscn3868.jpg dscn3870.jpg

 


18. 9. 2021

KSČM dává šanci na nový začátek

Ve dnech 8. 10. a 9. 10. 2021 nás čekají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nacházíme se ve složité politické situaci, kdy nám média nejsou nakloněna a podle předvolebních průzkumů rostou preference populistickým a pravicovým stranám. 

    Musíme však zhodnotit, že se nám podařilo za minulé volební období prosadit důležité části našeho programu. Především šlo o trvalý růst minimální mzdy, a tedy i nárůst mezd v celé ekonomice, včetně soukromého sektoru, pravidelnou valorizaci důchodů a sociálních dávek. Díky podpoře KSČM bylo přidáno důchodcům. Omezili jsme zneužívání přírodního bohatství, a to převodem nejen ložiska lithia do rukou státu. Dále jsme prosadili zvýšení plateb za státní pojištěnce a udrželi tak stabilní zdravotnictví přes pandemickou krizi COVID-19. Rozšířili jsme podíl veřejného sektoru ve vodním hospodářství. I když se nám podařilo prosadit zdanění církevních restitucí, zákon nakonec, žel, zrušil Ústavní soud. A proto i v příštím období budeme hledat způsob, jak napravit tuto historickou nespravedlnost v naší zemi. Podařilo se pomoci malým obcím ve výstavbě bytů a ve výstavbě obecní infrastruktury. Přestože jsme v dohodě o toleranci Vlády ČR neměli žádné personální ustanovení, respektive pravomoc, dosáhli jsme postupně výměny některých ministrů. Ministra Stropnického, Šlechtové, Pelikána nebo ministra Petříčka v poslední době. Pro nesplnění dalších částí dohody o toleranci, tedy sloučení zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a vojenské zdravotní pojišťovny, nevytvoření banky komerčního typu v rukou státu a pro přesuny prostředků z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva obrany, jsme nakonec smlouvu vypověděli. Výsledky dohody jsou tedy zejména pro občany naší vlasti pozitivní. 

    Pokud nám v těchto volbách dáte důvěru, můžeme vám zaručit, že uděláme vše pro zabránění rozkrádání majetku naší země. Postavíme se proti kšeftování se zdravím. Nedopustíme, aby vzdělání bylo pouze výsadou pro bohaté. Vrátíme lidem jistotu klidného života dnes i pro další generace. Budeme prosazovat referendum o dalším setrvání v Evropské unii. Za dobře odvedenou práci budeme požadovat adekvátní odměnu na evropské úrovni. Postavíme se proti válkám, agresím a terorismu a budeme požadovat vystoupení z NATO. Agresivní vojenské operace NATO neslouží zájmům České republiky. Proto požadujeme zastavení misí Armády ČR s výjimkou těch, které jsou součástí humanitárních misí OSN. Armáda musí přednostně sloužit obraně bezpečnosti občanů ČR.

    To je výčet několika důvodů, proč jít k volbám do Poslanecké sněmovny a volit KSČM s číslem 18. Každý z nás rozhoduje sám o sobě a naší společné budoucnosti a věříme v to, že levicová sociální politika je pro řadu lidí na prvním místě. 

Autor: 

ÚV KSČM

 

 


17. 9. 2021

Další předvolební kontaktní kampaň se uskutečnila ve středu 15. září na semilském náměstí, kam přišli kandidáty KSČM podpořit a pomoci v rozdávání volebních Haló novin a drobných propagačních předmětů členové semilských ZO KSČM.

img_20210915_140035.jpg img_20210915_140211.jpg img_20210915_141709.jpg 

 


8. 9. 2021

Předvolební kampaň jsme zahájili v pondělí 6. září na Masarykově náměstí v Jilemnici prezentací KSČM, diskusí s občany, rozdáváním volebních Haló novin a drobných dárků. Podpořit vedoucího kandidáta KSČM v Libereckém kraji Jana Korose a semilské kandidáty KSČM Petra Vaňka a Věru Pickovou přišli i zástupci jilemnické ZO KSČM.

241282062_370475097892758_6045064914425369522_n.jpg img_20210906_140258.jpg

 

Další předvolební setkání s voliči bylo v úterý 7. září na náměstí Českého ráje v Turnově. U propagačního stánku diskutovali semilští kandidáti KSČM Věra Picková a Oldřich Tomášek. Vedoucí kandidát KSČM v Libereckém kraji Jan Koros obětavě navštívil Turnov bezprostředně poté, co dopoledne úspěšně absolvoval státní zkoušky a získal titul Mgr. Upřímně blahopřejeme a děkujeme za podporu volební kampaně v našem okrese.

img_20210907_142147.jpg img_20210907_151716.jpg

241344465_371165717823696_1290991868851589744_n.jpg  

                                    Mgr. Jan Koros                                                                          


8. 9. 2021

Stanislav Grospič k výročí popravy národního hrdiny Julia Fučíka

Dnes si připomínáme den výročí popravy národního hrdiny, komunisty a vlastence Julia Fučíka (1903 – 1943). Fučík byl zavražděn nacisty ve věznici Berlín – Plötzensee.

Julius Fučík byl československým komunistou, novinářem (Rudé právo), literárním, divadelním kritikem (Tvorba) a překladatelem. V roce 1929 podpořil spolu s Františkem Halasem, Bedřichem Václavkem, Laco Novomeským a dalšími představiteli avantgardní kultury nové vedení komunistické strany složené z jeho generačních druhů. Byl přítelem Voskovce a Wericha i výtvarných umělců z okruhu Spolku výtvarných umělců Mánes. Vyjadřoval se kriticky k první republice, přinášel nadšené reportáže z pobytu v Sovětském svazu. 
Během okupace ilegálně bojoval proti fašismu, byl vězněn gestapem a popraven. Jeho dílo Reportáž psaná na oprátce je přeloženo do 80 světových jazyků.

Osobnost Julia Fučíka je kvalitativním vzorem pro každého komunistu, měřítkem skutečné pokrokovosti, pevnosti komunistického smýšlení, odhodlanosti, odvahy i talentu. Ne nadarmo je Fučík od kapitalistického převratu hanoben antikomunistickými nulami, vlastizrádci a potomky kolaborantů z dob nacistické okupace. Fučík se stal nebezpečným i tolik let po jeho kruté smrti, protože svou osobností i dílem nemilosrdným zrcadlem nízkosti dnešní doby a jejích politických i kulturních „elit“.

Fučíkova Reportáž psaná na oprátce je právem světovým bestsellerem, svědectvím o posledních dnech člověka, který bojoval proti hnědému moru nacismu nejen slovy, ale především činy. Ne nadarmo vzpomínají jméno Julia Fučíka svými díly básníci jako Pablo Neruda či Nazim Hikmet, jeho portrét namaloval jeden z nejslavnějších italských malířů Renato Guttuso a jeho osobnosti si vždy vážil Fidel Castro. Fučík je jednou z našich nejvzácnějších osobností, skutečný komunista, skutečný národní hrdina.

Čest jeho památce!

Autor: 

Stanislav Grospič

 

 


5. 9. 2021

31. setkání občanů ve Svojšicích 

dscn3606.jpg dscn3658.jpg

Účastníci setkání si užívali slunečného počasí.

dscn3567.jpg dscn3563.jpg

Propagační stánek OV KSČM Semily nabízel regionální výrobky, suvenýry

i malé občerstvení. Velice potěšila návštěva mpř. ÚV KSČM s. Petra Šimůnka.

dscn3663.jpg dscn3625.jpg

Přišel se podívat i předseda ÚV KSČM s. Vojtěch Filip.

dscn3608.jpg dscn3602.jpg

V dopoledním programu vystoupila skupina EXPRESS. 

Jičínští komunisté oslavili 20. výročí družby s německými přáteli.

dscn3637.jpg dscn3648.jpg

V hlavním politickém mítinku byli uvítáni přední funkcionáři KSČM a poslanci

KSČM, kteří představili kandidáty KSČM Královéhradeckého a Pardubického kraje

pro volby do Poslanecké sněmovny v říjnu t.r. 

dscn3642.jpg dscn3656.jpg

S hlavním projevem vystoupil předseda ÚV KSČM s. Vojtěch Filip.

Cenu generálního ředitele Haló novin obdržel redaktor s. Zbyšek Kupský.

dscn3616.jpg dscn3629.jpg

dscn3667.jpg dscn3670.jpg

V diskusním stanu besedovali a na otázky účastníků odpovídali poslanci KSČM 

i vedoucí funkcionáři strany.

 

 


31. 8. 2021

plakat_svojsice_-a2_2021-.jpg


3. 9. 2021

Vše, co fungovalo, bylo ničeno. Nezapomínejme!

Ke konci osmdesátých let v obcích dominovaly prodejny obchodních družstev Včela a Jednota. Porevoluční malá privatizace slibovala mnohé. Začalo vznikat i množství menších prodejen v nebytových prostorech privatizovaného bytového fondu. Jednota nemohla dále existovat a její síť obchodů šla často na prodej. Vysoké fixní náklady a nižší nabídka zboží malých obchodů zvýhodňovala nadnárodní maloobchodní sítě. V roce 1997 nakupovalo 62 % obyvatel ČR nejčastěji v malých prodejnách a dalších 24 % v supermarketech. O deset let později využívalo malé prodejny jen 19 % Čechů a návštěvnost supermarketů klesla na 16 %. Koncem tisíciletí nastala další změna a rájem nákupu a hlavně trávení spousty času se staly hypermarkety.

bc.-stanislav-mackovik.jpgV současné době zažívá maloobchod revoluci spojenou s expanzí internetových obchodů. Ale nákup chleba, mléka a housek se prostřednictvím počítače v malých obcích nesetkává s úspěchem. Což je logické. Často mluví politici o udržitelnosti života na venkově. Jednou z podmínek pro takový život je existence obchodu, kde je možné zakoupit základní potraviny a nejnutnější věci pro chod domácnosti v reálném čase.

V ČR je 4872 obcí s počtem obyvatel menším než 1000. V těchto obcích žije celkem 1,8 milionu lidí - což je pětina celé populace ČR. Malé obce zároveň spravují 80 % plochy státu. Nejčastěji končí provoz malé obchody s rozlohou do 400 m2.

Celkem 6000 prodejen zmizelo za posledních 20 na cestě za volným trhem. Podle statistiky skupiny COOP bylo v letech 2015 a 2016 v malých obcích uzavřeno 124 prodejen a dalších 917 bylo v roce 2016 ve ztrátě, která vedla u 148 z nich k uzavření.

Situace kolem sítě malých obchodů je neutěšená. Opět došlo na slova komunistů, že je sice jednoduché fungující systém transformovat (zničit) - ale je hodně složité jej nahradit a udržet v provozu. Snižující se dostupnost základních potravin a zboží na venkově vedla 4. srpna 2021 Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR (MPO) k vyhlášení programu Obchůdek 2021, jehož cílem je podpora malých prodejen v obcích s počtem obyvatel do jednoho tisíce. Po třiceti letech mohutného mávání ruky trhu se má zachraňovat to, co bylo cíleně ničeno. MPO bude ještě fungujícím prodejnám částečně financovat jejich provozní náklady - včetně poplatků za platební terminály. Ukazuje se, že privatizace »ať to stojí - co to stojí« byla jen na škodu.

Dotace není nijak závratná a asi nenahradí napáchané škody z minulosti. Maximálně kraj dostane 3 000 000 Kč za rok.

Pak kraj vyhlásí program na podporu venkovských prodejen. Program podpory byl schválen na obdob 2021 až 2025, příjem žádostí krajů je do 29. října 2021. Neplánovaná ekonomika musí najednou plánovat výdaje na zachování dostupnosti základní maloobchodní sítě skoro na pětiletku. Zároveň si musíme přepočítat, kolik může obchodník z celkové dotace dostat. To už taková hitparáda není. Jen při 500 žadatelích to vychází na 6 tisíc korun na obchůdek. Opět i v tomto případě »dojíždíme« na pravicové dogma, že slabý stát je to, co brání podnikání. Jako zdroj dotací pro podnikající stát nevadí.

Bude jen dobře, když se podaří do budoucna udržet malé obchody. Od ministerstva by to chtělo trochu koncepce a nečekat jen na látání děr v poslední chvíli.

Stanislav MACKOVÍK, kandidát KSČM do Poslanecké sněmovny v Libereckém kraji

Haló noviny 3. 9. 2021


 

2. 9. 2021

Poslanec by měl brát průměrný plat, říká lídr kandidátky KSČM v Libereckém kraji Jan Koros

koros-jan.jpgJe mu teprve čtyřiadvacet let, do sněmovních voleb ale Jan Koros povede v Libereckém kraji kandidátku KSČM. Co jeho strana voličům nabízí? Dostane se vůbec do Parlamentu? A jak se slučuje profese učitele Jana Korose s ideály KSČM? I to jsme řešili v dalším ze série předvolebních rozhovorů Liberecké Drbny před volbami do Poslanecké sněmovny.

KSČM se v končícím volebním období pohybovala v opozici, v řadě hlasování ale podpořila vládnoucí koalici. Jste tedy spokojeni s tím, co se vám povedlo prosadit?
Jako KSČM jsme prosadili zvýšení minimální mzdy, zvýšení důchodů, nepromlčitelnost privatizačních zločinů, platby za státní pojištěnce nebo jednotné jízdné. Jelikož jsme nebyli součástí vlády, máme řadu dalších vizí, které Českou republiku posunou dál. Především prosazujeme progresivní daň, bytovou výstavbu a zvýšení minimální mzdy na 20 000 korun a řadu sociálních reforem. Dále bojujeme za změny v zahraniční politice, počínaje referendem o vystoupení z EU a NATO. Kdyby vláda držela slovo a nemuseli bychom vyvázat naši toleranci, dokázalo by se nám toho prosadit více.

Aktuálně se ale KSČM v některých průzkumech pohybuje pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro zvolení do sněmovny. Povede se to?
V poslední době naše preference opět rostou. Já věřím, že se to povede, protože jsme v Poslanecké sněmovně jako jediná skutečně levicová parlamentní strana odvedli poctivý kus práce. Navíc máme od ostatních politických stran něco, co ostatní nemají, a to vizi o budoucnosti. Neorientujeme se pouze na jedny volby, ale už 31 let, kdy KSČM vznikla, máme dlouhodobý program, který prosazujeme a který se ukazuje jako správná cesta. 

Když se podíváme do Libereckého kraje, ani tady se straně nedaří. Není v krajském, ani libereckém zastupitelstvo. Co udělat, aby se to změnilo?
Na zastupitelstvech jsme dokázali prosadit řadu věcí, jen jsme je neuměli tolik prodat jako ostatní strany. Zmíním například náš boj proti privatizaci nemocnice ve Frýdlantu, opravu silnice z České Lípy na Kozly nebo boj za větší ochranu Českého ráje. Zároveň musíme ukázat nové a mladé tváře, které KSČM má. Také si myslím, že současná kandidátní listina tomu odpovídá.

Co voličům v Libereckém kraji nabízíte?
Nabízíme především vizi, slušnost a znalost našeho kraje, který chceme v Poslanecké sněmovně zastupovat. Jsme nejpočetnější stranou a základní organizace máme ve většině obcí. Právě proto se problémy jednotlivých lidí z různých koutů dostanou k našim lidem v Poslanecké sněmovně, kteří je aktivně řeší. 

Jaké jsou problémy Libereckého kraje, které je potřeba řešit?
Mezi konkrétní body, které chceme v Libereckém kraji řešit je nedostupné bydlení, chybějící přímé železniční spojení s Prahou nebo polský důl Turow, který odvádí vodu z ČR, kterou potom zaplatíme my všichni. Velkým problémem je nedostatek lékařů, který chceme řešit navýšením počtu studentů lékařských fakult. Naší představou je zubní ordinace v každém okrese Libereckého kraje, protože současná situace je velice špatná a roky ji nikdo neřešil. Dalšími problémy, které bereme jako podstatné, jsou pomoc malým živnostníkům po koronavirové pandemii, sociální problémy, jako je situace samoživitelek či seniorů, nebo problémy s životním prostředím, které zahrnují kůrovce v Lužických horách, znečištění Českého ráje nebo těžbu na kopci Tlustec. 

Můžete stručně představit kandidátku KSČM? Jaké máte osobnosti?
Naše kandidátní listina je sestavena z nových tváří a zároveň ze zkušených politiků. Naši kandidátku tvoří bývalý ředitel záchranné služby Stanislav Mackovík, který se věnuje zdravotnictví. Dále máme zkušeného politika Františka Peška z Jablonce nad Nisou, který se věnuje průmyslu. Ze Semilska máme živnostníka Petra Vaňka, díky kterému si uvědomujeme problémy živnostníků v době koronavirové pandemie. Dále náš tým tvoří jaderný chemik Jan Malec, městský policista Jan Dvořák, který byl jako první pomocník u povodní v Zákupech a Dobranově, psycholožka a soudní znalkyně Věra Picková, zdravotní sestřička Lucie Sieberová, hudebník Alexandr Šedivý, bývalý místostarosta České Lípy František Chot nebo kuchař Jiří Vaszily, který vařil dokonce na Pražském hradě a má zkušenosti i ze zahraničí.

V případě vašeho zvolení do sněmovny, jaké jsou vaše priority, co byste rád prosadil?
Chci zlepšit vztah mezi občany a politiky a to tím, že budu prosazovat, aby poslanec bral průměrný plat, aby se ve své práci více snažil a nepovyšoval se nad ostatními. Politika by se měla dělat ze zájmu, nikoliv kvůli penězům. Zároveň chci prosadit státní investice do dostupnosti bydlení, protože situace je stále horší a bez výstavby nových bytů se neobejdeme. A samozřejmě jako učitel se chci zabývat školstvím, které má spoustu problémů od nepromyšlené inkluze, vzrůstající kyberšikanu, která není ani legislativně definována, nebo bojem proti kupování si vzdělání na soukromých školách. 

Pracujete jako učitel. Slučuje se vaše profese s funkcí aktivního politika?
Do školy chodím jako učitel, nikoliv jako politik. Do tříd politické názory učitele nepatří a každý žák má právo na to, aby si svůj názor utvořil sám. Nikdy jsem toho nezneužíval, ba naopak. I jako žák si pamatuji, jak nám někteří učitelé vnucovali svůj politický názor. Mně se to vyloženě hnusí, proto jsem se ve škole o aktivní politice nikdy nezmínil. 

I když byla KSČM v opozici, v řadě hlasování spolupracovala s koalicí. Dokážete si takový formát podpory představit i nadále?
Nedokážu věřit Andreji Babišovi, když porušil řadu dohod, které jsme s ním měli. Proto si další toleranční smlouvu, kterou jsme s hnutím ANO měli, nedokážu představit. Zároveň KSČM hlasovala vždy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a pokud bude návrh od kohokoliv dobrý pro občany, tak nevidím důvod, proč tak nehlasovat, jen kvůli tomu, že to navrhuje můj politický oponent. Politika by se měla dělat pro lidi, nikoliv pro politické body, a právě to jsme celé 4 roky dělali. 

S kým KSČM spolupracovat nebude?
Nebudeme spolupracovat se stranami, které se podílely na rozkrádání ČR v devadesátých letech. Zároveň kvůli programovým bodům bychom nešli do vlády s pravicovými stranami. Pokud ovšem bude návrh zákona, se kterým bychom se dokázali ztotožnit a který by byl k prospěchu občanům, jsme otevření diskuzi. 

Pokud se do sněmovny KSČM nedostane vůbec, co bude dál?
Jelikož Česká republika potřebuje silnou levicovou stranu, která bude hájit zájmy zaměstnanců a nikoliv korporací, tak věřím, že se KSČM do sněmovny dostane. 

Převzato z www.liberecka.drbna.cz

 


1. 9. 2021

Rozhovor Haló novin s Františkem Peškem, kandidátem KSČM ve volbách do Sněmovny v Libereckém kraji

Potřebujeme podpořit odborné školství

Nejste v politice žádným nováčkem, nicméně dovolte otázku: co vás motivuje k tomu, abyste se již po desetiletí angažoval právě v KSČM?

Pro odpověď musím jít až do dětství a mládí, můj otec se narodil blízko Mostu, jeho otec zahynul při důlním neštěstí a on hledal protiváhu k tehdejšímu vykořisťovatelskému systému. Našel ji ve své celoživotní angažovanosti v politice KSČ, a hlavně ve své trvalé snaze nezištně pomáhat lidem okolo sebe. A to všechno jsem po něm »zdědil« a dále to rozvíjel svou angažovaností ve prospěch ostatních.

Co byste chtěl v případě zvolení ve svém volebním obvodu změnit, s jakými prioritami jdete do voleb?

Především je třeba si uvědomit, že tato úroveň voleb staví poslance nad jeho region, jeho cílem musí být prosazování zájmů všech obyvatel tohoto státu. Samozřejmě zná lépe problematiku svého regionu, takže těmi svými prioritami může pomoci v širším měřítku. A zároveň naše politická příslušnost předurčuje priority především v sociální oblasti, v oblasti dostupnějšího bydlení, rozumově jednoduchého a všem přístupného školství připravujícího absolventy i pro »práci rukama«.

Mohl byste pojmenovat, co vnímáte jako současné největší problémy Libereckého kraje?

Jsou problémy, které nevyřeší ani kraj, ani český parlament. Prvním je pokračování těžby v polském povrchovém dole Turów, druhým je chybějící rychlé vlakové spojení do Prahy. Z úrovně Poslanecké sněmovny je proto třeba se postarat o dostupné bydlení podpořené zákonem, například návrat k formě družstevní výstavby, třeba i svépomocí. Je to rub zneužívání sociálních dávek, protože stát raději »rozdává ze společného« formou příspěvku na bydlení, než aby dopomohl zákonem mladým a dalším potřebným k získání startovacího bytu. S bydlením souvisí i potřebná infrastruktura, která je mnohde zastaralá nebo se v rámci divoké privatizace odklonila od svého původního účelu. Příkladem jsou bývalé mateřské školky nebo malé prodejny původem z »Akce Z«, které z venkova mizí, protože »mocná ruka trhu« je ekonomicky zlikviduje. Tím se roztáčí spirála úbytku lidí na venkově, odkud odcházejí mladí a staří si nemají bez auta kde nakoupit. Naproti tomu mladí se stěhují do zajímavých lokalit, kde se sice postarají sami o sebe, protože si prostřednictvím celoživotního závazku hypotéky postaví nové bydlení, aniž to ale je doprovázeno rozvojem potřebné infrastruktury. Tu by podle jejich výkladu měla zajistit místní samospráva.

 

pesek-frantisek.jpgDruhým vážným problémem je struktura školství, která produkuje zbytečné množství humanitně zaměřených jedinců bez reálné naděje na praktické uplatnění, zatímco prakticky ve všech firmách chybějí ruce na práci. Náš kraj trpí malou diverzifikací, protože zdědil z minula zaměření na automobilový průmysl. Zatímco výroba nákladních vozidel LIAZ zanikla, tak bývalé Autobrzdy, které vyráběly kompletní sortiment příslušenství pro veškerá vozidla, se dnes pod celou řadou jiných firemních značek prudce rozvíjejí. Odbyt je však bohužel velmi náchylný na výkyvy trhu s finálními výrobky, viz koronavirová krize. Textilní průmysl zmizel úplně, ve sklářském se naštěstí daří zachovávat některé jedinečné výrobní obory, které jdou převážně na vývoz. Významným zaměstnavatelem je sféra služeb, která těží z turismu, protože zdejší příroda je velmi atraktivní pro jeho rozvoj, ale i ten potřebuje podporu ze státu.

V minulých volebních obdobích jste působil v Zastupitelstvu Libereckého kraje a v řadě dalších funkcí. Kolem zajištění veřejné dopravy v kraji bylo a stále je dost problémů. Jak byste je řešil?

Udržitelný rozvoj veřejné dopravy je hezký pojem, za nímž se skrývá spousta mravenčí práce, zejména v oblasti důsledné koordinace všech dopravních systémů. Příkladem může být tramvajová trať mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, která byla dlouho předmětem diskuzí o nadbytečnosti, protože přece se dá jet vlakem nebo autobusem. Teprve poukázání na fakt, že každý z dopravních systémů obsluhuje jinou část tohoto významného souměstí, přispělo k závazku na vyrovnaný příspěvek od všech zúčastněných partnerů, ba dokonce vyústilo v současnou rekonstrukci, která sice trochu ubere na její atraktivnosti, zmizí totiž její úzký rozchod, ale bude dál významným dopravním prvkem. S předchozím odstavcem – bydlení a turistický ruch – souvisí právě ona potřebná koordinace, aby se všichni dostali, pokud možno ekologicky, tam, kam potřebují.

Bohužel z minulosti jsou známy případy, kdy výběr dopravců pro provoz těchto systémů byl zatížen někdy až absurdním konáním nejen soutěžících, ale i státních orgánů. Tady je prostor pro úpravu části zákonů pro veřejné soutěže tak, aby sice nadále znesnadnily korupci, ale neprotahovaly průběh soutěží různými průtahy, kterých jsme i nadále svědky, například u silničních staveb.

Jaký je váš názor na situaci kolem dolu Turów?

Tento povrchový důl, možná přesněji lom, je typickou ukázkou vývoje názorů různých politiků, dokonce z různých zemí. Příklad lze najít u sousedních Němců, kteří ještě několik let po sjednocení Německa těžili v blízkosti polského dolu tutéž hmotu, kterou také spalovali v blízké elektrárně Hagenwerder. Emise z jejich tehdejší a dnešní polské, ještě fungující elektrárny, tehdy totálně zničily jehličnaté lesy Jizerských hor. Němci svoji elektrárnu zrušili, těžní jámu zaplavili a vytvořili krásnou rekreační vodní plochu. Naše lesy se díky obrovskému zápřahu v zalesňování také vzpamatovaly, ale Poláci pokračují dál. Sice vybavili svoje kotle filtry, ale jejich poslední, výrazněji ekologicky upravený blok, selhal kvůli spalování paliva s takovým množstvím příměsí, že je otázkou, zda se má ještě těžená hmota považovat za palivo. Němci se tedy dnes cítí také jako poškození, i když dopad na ně zdaleka není tak zásadní jako u nás. Hlavně se jim nelíbí arogance polské strany, která nedbá rozhodnutí Evropské unie.

Přitom i na naší straně se názor na tuto elektrárnu vyvíjel, protože jako krajský zastupitel si vzpomínám na významnou iniciativu tehdejšího i nynějšího hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, který prosazoval s pomocí tehdejšího starosty Chrastavy, dnes senátora Michaela Canova, postavení parovodu z této elektrárny, kterým by se zbytkovým teplem mohl vytápět Liberec a okolí. Vidíte, a dnes je pan hejtman vlajkonošem boje proti této elektrárně, která objektivně je zdrojem mnoha problémů nejen ekologických, ale ve svém důsledku i ekonomických, protože zajistit pitnou vodu v tomto subregionu by stálo miliardy korun, aniž by se na ovzduší cokoli zlepšilo.

Většinu svého profesního života jste prožil ve sklářství. Co si myslíte o současné pozici českého sklářství ve světě, jak byste jako poslanec naše skláře podpořil?

Je pravdou, že celý zdejší region je považován za sklářský, ale musíme doplnit, že také bižuterní. I moje profesní působení v Jabloneckých sklárnách se výrazně vázalo na surovinovou základnu pro výrobu bižuterie. V minulém ekonomickém modelu byl tento průmysl významným přínosem deviz, protože za relativně málo surovin a velký podíl živé práce přinášel nadstandardní zisky. Brzy »po revoluci« se velký státní podnik Jablonecká bižuterie, zaměstnávající cca 26 tisíc pracovníků, rozpadl a dále se atomizoval a privatizoval. Naštěstí zůstala zachována řada jedinečných technologií a lidských dovedností, kterých dál využívaly nástupnické organizace, a nastal jejich postupný rozvoj. Trochu se tato etapa podobala vývoji celého odvětví v první republice, kdy se postupně vytvářely »exportní domy«, které zajišťovaly odbyt výrobků do světa. I toto sdružování se dnes projevuje a tento obor si opět vybudoval své postavení.

Pomoci může zejména orientace na odborné školství v tomto oboru, které zajistí předávání osvědčených technologií dalším generacím, ale zároveň odborný rozvoj jak zručností samotných absolventů škol, tak i aplikaci nových vědomostí a další vývoj v technologii i estetice.

Jiří NUSSBERGER

Haló noviny 1. 9. 2021


 

29. 8. 2021

Pomezní boudy 28. 8. 2021

Poslední srpnová sobota je tradičně spojována s akcí trutnovských komunistů na Pomezních boudách v Horní Malé Úpě, kde se letos opět uskutečnilo mezinárodní setkání antifašistů.

Naše semilská delegace OV KSČM se připojila k dalším účastníkům shromáždění zastupujícím komunisty a antifašisty Královéhradeckého kraje, v čele s předsedkyní KV KSČM Věrou Žižkovou a poslanci Parlamentu ČR Zdeňkem Ondráčkem a Květou Matušovskou.

Přijeli přátelé a sympatizanti z Komunistické strany Německa, Komunistické strany Polska, Společnosti přátel Ernesta Thällmana, strany Die Linke a další.

V projevech řečníků jednoznačně zazněly obavy z narůstajícího nacismu a fašismu a výzvy k semknutí pokrokových sil k udržení celosvětového míru. Byla odsouzena současná válečnická politika USA a Severoatlantické aliance, která za sebou zanechává rozvrácená státní území a statisíce obětí. 

dscn3515.jpg dscn3517.jpg

dscn3516.jpg dscn3541.jpg

dscn3534.jpg dscn3547.jpg

dscn3525.jpg dscn3532.jpg dscn3552.jpg

dscn3553.jpg

 


 

28. 8. 2021

V pátek 27. srpna se v kulturním domě v Holanech u České Lípy konala společensko politická akce k připomenutí 83. výročí mohutné protifašistické manifestace, která se na tomto místě uskutečnila v srpnu1938. Účastníci letošní akce, mezi nimiž nechyběli ani zástupci naší okresní organizace, KČP a VSA, uvítali místopředsedy ÚV KSČM Stanislava Grospiče a Milana Krajču. Setkání bylo příležitostí k představení kandidátů KSČM Libereckého kraje pro volby do Poslanecké sněmovny, v čele s lídrem kandidátky Bc. Janem Korosem.

img_20210827_155135---kopie.jpg img_20210827_161959---kopie.jpg

img_20210827_155736---kopie.jpg img_20210827_160524---kopie.jpg 


20. 8. 2021

0001.jpg

 

0002.jpg


30. 7. 2021

Rozhovor Haló novin s Janem Dvořákem, kandidátem KSČM ve volbách do Sněmovny v Libereckém kraji

Nechci platit cizí dluhy

jan-dvorak.jpgNejste v politice žádným nováčkem, nicméně dovolte otázku: co vás motivovalo k tomu, abyste se angažoval právě v KSČM?

Byl jsem vždy zvyklý jít proti oficiálnímu proudu, takže když mě oslovila bývalá starostka Zákup paní Hudaková, kterou považuji za takovou svoji politickou kmotru, zda bych nechtěl jít na kandidátku KSČM u nás ve městě, kývl jsem. A udělal jsem dobře. Za to, jak pomáháme a radíme těm, kteří se na nás obracejí, se nemusíme stydět.

Co byste chtěl v případě zvolení ve svém volebním obvodu změnit, s jakými prioritami jdete do voleb?

Prioritou voleb by podle mě mělo být dostupné bydlení pro všechny. Je normální, aby více než polovina příjmu šla na nájemné? Podívejte se, kolik stojí byty a stavební materiál. Mladý člověk si vezme hypotéku na dvacet let a po tu dobu se musí bát, aby vážněji neonemocněl, nepřišel o práci, protože pak o to bydlení přijde. Družstevní bydlení se začíná znovu sporadicky objevovat a přichází se na to, že to je dobrá cesta, ale nikdo to nepřizná, protože největšího rozmachu doznalo hlavně za socialismu.

Mohl byste popsat, co vnímáte jako současné největší problémy Libereckého kraje?

V našem kraji vidím několik věcí k řešení. Naprosto nedostačující je zubní pohotovost – je jen jedna v Krajské nemocnici, a to v sobotu a v neděli do 13.00, ale jestli nepřijdete nejpozději do 9.00, už máte smůlu a nevezmou vás. Mluvím z vlastní zkušenosti. Na můj podnět, že je tato služba nedostačující, který jsem vznesl na zastupitelstvu kraje, mi pan hejtman odpověděl, ať si najdu zubaře, který mě ošetří v neděli jako jeho.

Další věc je absence přímého vlakového spojení z Liberce do Prahy, které vidím jako nejlepší alternativu přetížené automobilové dopravy.

V minulém volebním období jste působil v zastupitelstvu Libereckého kraje také ve výborech pro zemědělství a životní prostředí. Jaký je váš názor na situaci kolem dolu Turów?

Důl Turów, to je kapitola sama o sobě. Nejvíce mě trápí problém nedostatku vody v souvislosti s věcmi, které jsou tak trochu vzadu. V minulém volebním období na jednání výboru pro životní prostředí a zemědělství před dvěma roky bylo řečeno, že přivedení vody z druhé strany Jizerských hor do postižených oblastí v okolí dolu přijde podle projektu na 1400 mil. Kč. Na můj dotaz, kdo a z čeho to bude platit, nikdo neodpověděl. Zaplatí to zdražením vody všichni, i ti, kterých se Turów přímo nedotýká.

Jaké další výzvy byste v případě zvolení chtěl ve Sněmovně řešit?

Co změnit? Odliv peněz do zahraničí. Tam, kde vyděláváš, platíš daně.

Jsem zásadně proti přijetí eura, koruna musí zůstat naší měnou. Nechci platit cizí dluhy a je jasné, že by občané ČR při přepočtu byli okradeni. Já nejsem ekonom, ale všechny cizí společnosti, které u nás podnikají, by měly také u nás platit daně. Už to říkáme více než dvacet let a pořád to nechce nikdo slyšet.

Další věcí, která je důležitá, je zachování plateb v hotovosti. Tlaky na přechod k veškeré bezhotovostní platbě tady jsou a už před ní varují někteří ekonomové. Přechod na digitální euro a zelený plán v blízkém časovém horizontu je jasným ohrožením úspor, majetku a soukromí nás všech.

Jiří NUSSBERGER

Haló noviny 30. 7. 2021

 


28. 7. 2021

Rozhovor Haló novin s Petrem Vaňkem, kandidátem KSČM do Sněmovny v Libereckém kraji

Jsem pro výrazné zdanění velkých firem

petr-vanek-2.jpgCo vás motivovalo k tomu, abyste se jako živnostník angažoval právě v KSČM?

Popravdě je to asi nejčastější otázka, kterou slýchám. Proč jsem jako živnostník v KSČM? Dlouho jsem se divil, proč vlastně kladou takový důraz na to slovo živnostník? Po dlouhé úvaze mi došlo, že mne vidí jako toho člověka v drahém svetru, který jen rozděluje práci a píše faktury. Ono to tak ale není. Těmto lidem říkám podnikatelé, já jsem živnostník, který brzy ráno vstává a jde pracovat rukama. Mohu říct, že mám blíž k dělníkovi. S tím rozdílem, že nemám zlého šéfa. Takže se v politice neangažuji jako živnostník, ale jako Petr Vaněk, člověk, který věří v sociálně rovnou společnost a čirou náhodou je živnostník pracující ve stavebnictví.

Považujete současné podmínky pro drobné podnikání za vyhovující, a co byste případně chtěl změnit?

V globálu řečeno, dobré podhoubí by bylo. Lidé mají chuť stavět či rekonstruovat a peníze na to mají (z hypoték, jimiž se zadlužili na celý život – samozřejmě). Vše ostatní je ovšem katastrofální. Problémů je bezpočet. Tím největším je naprostý nedostatek pracovníků ve stavebnictví na všech pozicích. V první řadě to je úkol pro resort školství, ale i tak je to běh na dlouhou trať, několik let. Další věcí, která ztěžuje podnikání, je úmorná byrokracie. Já už několik let zejména před volbami sleduji, jak zejména pravicové strany, které si podnikání samozvaně vzaly pod svůj patronát, slibují, že odlehčí byrokratickou zátěž. Výsledek známe. No a kdybych se chtěl vydat na státní stavební zakázku, to bych musel do auta ještě posadit zdravotníka, bezpečnostního technika, revizního technika, hasiče a hygienika...

 

Jak vnímáte současné největší problémy Libereckého kraje? Co byste chtěl změnit?

Já vás teď asi trochu zklamu. Liberecký kraj trápí určitě plno problémů. Jedna skupina lidí chce dráhu z Prahy do Liberce, druhou skupinu trápí důl v Turówě, taky stav lesů není nejlepší. Ale tohle jsou všechno témata pro krajské a komunální volby. Já k těmto sněmovním volbám přistupuji jako k těm nejdůležitějším. Měli bychom teď všem lidem ve všech krajích předložit kompaktní volební program, což se děje. Myslím si, že náš program, našich 5P priorit, je skutečně dobře sestaven. Jasné, krátké odpovědi. Pryč z NATO, zachování koruny, narovnání vztahů s Ruskem, stop ilegální migraci. To jsou body, které jasně dokážou voličovi, že KSČM, a s ní i já, stojí vždy na straně českého občana. Rozhodně nechceme, aby cizí globální kapitál dál vysával naše zdroje.

S jakými prioritami jdete do voleb?

Každý člověk má jiné priority. A každý z kandidátů má své vnímání světa. Já mám představu o státu jako hodném strýčkovi, který dá dětem na školu, mamince na sunar a dědovi důchod. A aby se tak dělo, tak musí mít také nějaké statky, které generují zisk. To se teď neděje. Stát má sice svůj přísun daní, velké ryby mu ale utíkají a pracující lidé to vše neuplatí. Takže moje priority jsou jasné: výrazné zdanění velkých firem a konec vyvádění zisků mimo republiku. Dále podporuji zakládání nových státních podniků. Určitou vizi mám i při zakládání družstev, sdružujících řemeslníky.

A jak byste to ve Sněmovně řešil?

Asi nebude překvapením, když vám řeknu, že opravdu nemám velké zkušenosti s Poslaneckou sněmovnou. Já ji vnímám jako centrum politiky, v jehož útrobách se obchoduje s návrhy zákonů mezi jednotlivými stranami. Něco se podaří prosadit, když se podpoří opoziční návrh, něco za něco. Bez partnerů to nejde. Jistě to bude pro každého nováčka těžké, ale všechno je jednou poprvé.

Jiří NUSSBERGER

Haló noviny 28 7. 2021

 


21. 6. 2021

Pietní akt v Ležákách

V neděli 20. června navštívila delegace OV KSČM Semily společně se zástupci Vlasteneckého sdružení antifašistů Jilemnicka a Klubu českého pohraničí Lomnice nad Popelkou památné pietní místo v osadě Ležáky na Chrudimsku.

Společně s ostatními účastníky si připomněli 79. výročí vypálení Ležáků německými nacisty, položili kytice k památníku popravených a umučených ležáckých obyvatel a uctili jejich památku.

dscn3136.jpg dscn3130.jpg

dscn3100.jpg dscn3102.jpg

dscn3106.jpg dscn3135.jpg

dscn3133.jpg dscn3101.jpg

 


6. 6. 2021

U Památníku setkávání antifašistů na hoře Žalý v Krkonoších se uskutečnil v sobotu 5. června tradiční pietní vzpomínkový akt, kterého se zúčastnili zástupci Klubu českého pohraničí, Vlasteneckého sdružení antifašistů a členové KSČM okresů Semily a Česká Lípa. Účastníci mezi sebou srdečně uvítali 1. místopředsedu ÚV KSČM Petra Šimůnka a další milé hosty, mezi kterými byli i kandidáti KSČM pro letošní volby do Poslanecké sněmovny PČR - Jan Koros, Jiří Vaszily, Štefánie Dvořáková Babáková a Věra Picková.

 

dscn2990.jpg dscn2991.jpg dscn3002.jpg

dscn2986.jpg dscn3000.jpg

dscn2999.jpg dscn3006.jpg

dscn3002.jpg dscn3014.jpg dscn3007.jpg

dscn3010.jpg

 

 

 pozvanka-zaly-2021.jpeg

 


 

19. 5. 2021

100.-let-ksc---pozvanka--2-.jpg

Okresní výbor KSČM uspořádal v úterý 18. května slavnostní setkání členů a příznivců KSČM ke 100. výročí založení Komunistické strany Československa.

img_20210518_160059---kopie.jpg img_20210518_160107---kopie.jpg 

img_20210518_160121---kopie.jpg img_20210518_160713---kopie.jpg img_20210518_170626---kopie.jpg

img_20210518_160744---kopie.jpg


 

14. 5. 2021

Prohlášení KSČM k 100. výročí založení KSČ

Byl to „slavný den“, alespoň tak 16. květen 1921 okomentoval držitel Nobelovy ceny za literaturu a český básník Jaroslav Seifert. Stalo se tak díky etablování marxistické levice v Komunistickou stranu Československa a vymezení se proti umírněné sociální demokracii, jejíž vláda nepřinesla žádný viditelný posun v budování sociálních jistot a žádnou transformaci z kapitalistického světa do socialistického. 

Komunistické a dělnické hnutí se tak ve svých počátcích muselo snažit o důsledně levicovou alternativu, aby se od ostatních stran odlišilo. Tato politika radikální odlišnosti se v kapitalistickém světě uplatňovala a uplatňuje v komunistických stranách dodnes a bude se uplatňovat i v budoucnu. V roce 1946 KSČ dokázala vyhrát volby a postupně v Československu prosazovat nový sociálně - ekonomický model – socialismus. Byl to výsledek velmi dobře promyšlené politiky, která se vyplatila. KSČM dnes usiluje o vybudování socialismu a ne o jeho navracení.

Dočasná porážka socialismu v roce 1989 s sebou nesla návrat kapitalistických rozporů, se kterými bojujeme jako KSČM dodnes. Převzali jsme v roce 1990 štafetu důsledné levice a myšlenek socialismu. V historii KSČ je mnoho témat, ze kterých se musíme inspirovat, ale i poučit, je ale důležité také myslet na to, že komunistické hnutí bylo v očích širší veřejnosti velmi výrazně očerněno.

KSČM je často podsouváno, že jako tradiční strana nemá dostatečný koaliční potenciál. Opak je pravdou.  Kroky, které KSČM udělala v posledních letech, na úrovní obcí, krajů i centra, vedly k uvědomění si, že i komunisté se mohou podílet úspěšně na veřejné moci a správě věcí veřejných.

Autor: 

VV ÚV KSČM


 

Jako příspěvek k oslavám 100 let od založení Komunistické strany Československa připravila skupina Mladí komunisté webovou stránku "100 let KSČ".

Historie komunistické strany se odvíjela složitými cestami. Strana procházela světlými dějinnými okamžiky a bohužel i těmi špatnými. V dnešní době se připomíná zejména to špatné. Cílem těchto stránek je připomenout u příležitosti výročí založení KSČ to dobré (jak z historie KSČ, tak KSČM), na což se dnes, často účelově, zapomíná. 

Odkaz na web: https://www.ksc100let.cz

 


9. 5. 2021

Na semilském okrese si komunisté společně s členy Klubu českého pohraničí a Vlasteneckým sdružením antifašistů připomněli 76. výročí osvobození naší vlasti od německé okupace. Delegace položily kytice květů k pomníkům, památníkům a hrobům padlých hrdinů 2. světové války, kteří obětovali své životy pro šťastnější život budoucích generací. V projevech účastníků pietních aktů byly odsouzeny současné nesmyslné nenávistné kroky vedoucí  k eskalování napětí v mezinárodních vztazích, ohrožující světový mír.

Lomnice nad Popelkou 5. května 2021 

image---kopie.jpg img_20210508_115429---kopie.jpg image-8---kopie.jpg

 

Turnov 8. května 2021

dscn2832---kopie.jpg dscn2841---kopie.jpg dscn2844---kopie.jpg

 

Semily 9. května 2021

dscn2853---kopie.jpg dscn2855---kopie.jpg

dscn2857---kopie.jpg dscn2859---kopie.jpg 

dscn2862---kopie.jpg dscn2870---kopie.jpg

 

Jilemnice 9. 5. 2021 

dscn2879---kopie.jpg dscn2881---kopie.jpg dscn2882---kopie.jpg 

 

 Buřany 

p5089625---kopie.jpg

 

Jablonec nad Jizerou                                         Paseky nad Jizerou

p5089617---kopie.jpg             p5089631---kopie.jpg                                     

   

 


plakat-osvobozeni-1.png


3. 5. 2021

Chuchelna 3. května 2021

Okresní výbor KSČM Semily společně s Klubem českého pohraničí a Vlasteneckým sdružením antifašistů uspořádaly před pomníkem obětí 1. a 2. světové války v Chuchelně důstojné pietní shromáždění k uctění památky padlých z ozbrojeného povstání proti německým okupantům dne 3. května 1945, které se rozšířilo do celého Podkrkonoší.

img_20210503_150229.jpg img_20210503_150239.jpg img_20210503_150313.jpg

img_20210503_150325.jpg img_20210503_150432.jpg img_20210503_150445.jpg

 


chuchelna-2021-001.jpg


2. 5. 2021

Prvomájové oslavy

Už od roku 1890 slaví pokrokoví lidé na celém světě 1. květen jako svátek práce v upomínku na stávku dělníků v Chicagu v roce 1886.

Letošní oslavy tohoto mezinárodního svátku se z důvodu probíhající pandemie odehrávaly převážně v komorním duchu, za dodržování přísných protiepidemických opatření.

Komunisté semilského okresu uspořádali nejprve dopoledne malé neformální setkání členů v Semilech, na které navázala odpolední účast deseti členů na oslavě 1. máje v České Lípě. Předseda Okresního výboru KSČM v České Lípě Václav Větrovec a vedoucí kandidát KSČM Libereckého kraje pro volby do Poslanecké sněmovny Jan Koros uvítali a představili přítomným cca 40 účastníkům i další kandidáty, kteří budou usilovat o hlasy voličů v podzimních parlamentních volbách.

dscn2819.jpg dscn2830.jpg dscn2831.jpg

dscn2801.jpg dscn2809.jpg

dscn2823.jpg dscn2827.jpg

dscn2817.jpg dscn2818.jpg dscn2795.jpg

Oslava svátku práce byla vhodnou příležitostí k výměně názorů na současné dění v naší společnosti, na diskusi s kandidáty do Parlamentu, k setkání s přáteli a kamarády.

 


 

plakat-1.maj-1.png

 

Májové ohlédnutí

Vzpomenout slavné májové dny, tak drahé pro naši vlast, znamená připomenout si mezinárodně na celém světě slavený První máj, Svátek práce. Znamená to také vzpomenout si na neméně slavný 5. květen jako den vypuknutí Pražského povstání, a zejména 9. květen jako den osvobození naší vlasti slavnou Rudou armádou, na 144 tisíc padlých rudoarmějců na území Československa. Nic na tom nezmění přepisování historie a vnucování 8. května. K nám prostě 9. květen patří. Nic na tom nezmění i vládou přehlížená, tím i živená dnešní rusofobie a bezbřehá oddanost NATO bez ohledu na názory veřejnosti. Vraťme se ale k tomu, co předcházelo Svátku práce.

Roku 1893 - 25. června - byla v americkém Chicagu vytesána do monumentálního bronzového pomníku poslední slova Augusta Spiese: »Přijde doba, kdy bude naše mlčení mnohem mocnější než hlasy, které jste dnes zardousili!« O den později omilostnil nový guvernér státu Illinois zbylé tři odsouzence – Samuela Fieldena, Oscara Neebeho a Michaela Schwaba - a vydal prohlášení svědčící o zmanipulovaném soudním procesu z let 1886 až 1887. Život čtyřem popraveným z 11. listopadu 1887, Augustu Spiesovi, Albertu Parsonsovi, Adolphu Fisherovi a Gourgi Engelovi, to již nevrátilo a ani mladičkému Louisi Linggovi, který den před popravou spáchal pomocí výbušniny ve své cele sebevraždu. Čím se tito anarchisté, jejichž jména se nesmazatelně zapsala do dějin dělnického hnutí, provinili?

Když 1. května 1886 stávkovalo v Chicagu na tři sta tisíc dělníků za svá základní práva, a zejména osmihodinový pracovní den bez ztráty na výši svých výdělků, tak v následující dny skončila tato stávka v pravdě dramaticky. Dne 3. května stříleli do stávkujících dělníků policisté a pět z nich bylo zabito a mnoho zraněno. Následně 4. května byla provokatéry do řad policie vržena puma. Následovaly rozsáhlé represe a stovky zatčených, ti byli nakonec postupně propuštěni, ale deset anarchistů bylo obviněno. Jeden z obviněných nebyl nikdy dopaden, jeden svědčil pro obžalobu a zbývajících osm bylo odsouzeno, pět k trestu smrti, ostatní k vězení. Odsouzeným anarchistům nikdy nebyla prokázána vina. Byli souzeni a popraveni pro své revoluční názory. Jejich pohřeb se stal několikadesetitisícovou demonstrací. Jak napsala Klára Zetkinová: »Oněch osm hodin bylo považováno za splátku buržoazie na obrovský dluh, který dluží dělnické třídě«. Jejich zločinem byl požadavek osmihodinové pracovní doby a nekrácené mzdy za vykonanou práci.

V roce 1889 pak byl zakládajícím kongresem II. internacionály v Paříži První máj označen za mezinárodní Svátek práce. Původně na protest proti popravě nevinných dělnických předáků. Odborové hnutí v Evropě tehdy přijalo za svůj požadavek zkrácení pracovní doby. Na návrh předsedy Americké federace práce (AFL) S. Gomperse bylo pařížským kongresem rozhodnuto právě 1. máje organizovat velkou mezinárodní demonstraci tak, aby se konala ve všech zemích světa v jednom stanoveném dni, kdy dělníci, pracující budou požadovat zkrácení pracovní doby na osm hodin.

U nás v českých zemích byl tento svátek slaven již roku 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Na třicet pět tisíc lidí se jej účastnilo. Spisovatele Jan Nerudu inspiroval k napsání slavného fejetonu. I v Čechách si však buržoazie vybrala svou daň vůči dělníkům. Třikrát se v rozmezí necelého jednoho roku střílelo do horníků. Nejdříve v červnu 1889 v kladenském a slánském revíru, několik dní před Prvním májem 1890 pak bylo zabito sedmnáct horníků ostravsko-karvinského revíru v Ostravě a 22. května téhož roku bylo zastřeleno dvanáct a zraněno třicet horníků stříbrného a plzeňského revíru. Buržoazie byla důsledná, zrovna tak, jako je buržoazie důsledná v dnešní době. Je třeba si to navzdory pravici stále připomínat.

Věci, které nám připadaly donedávna jako naprostá samozřejmost, se znovu stávají předmětem zájmu dělníků a ostatních pracujících.  Znovu, povětšinou osamoceně či v nesmělých, ale nezbytně nutných pokusech roztříštěného dnešního odborového hnutí, se snaží bránit svá základní práva. Brání osmihodinový pracovní den, který vůbec dnes není zcela jasnou záležitostí. Všechny vlády členských států a Evropská unie jako celek, pod vlivem lisabonské agendy, útočí na práva pracujících ve smyslu uvolnit cenu lidské pracovní síly a uchovat co největší míru zisku a soukromovlastnický charakter jeho přerozdělení. Komunisty prosazovaná pětitýdenní kalendářní dovolená je najednou nepřekonatelný problém. Kratší než osmihodinové pracovní úvazky, práce konaná na dohodu je naopak vítána. Kdo na tom má zájem, pracující, nebo vládnoucí elity?

Pandemie COVID-19 vrhla do společnosti nová témata. Pro pracující je to výzva k bdělosti a nesmlouvavé obraně svých základních práv. O tom zejména je letošní První máj. Jedním z kroků k řešení této situace musí být hlasy občanů v letošních volbách do Poslanecké sněmovny.

Autor: 

Stanislav GROSPIČ, předseda Odborového sdružení ČMS

 


14. 4. 2021

Konečná: KSČM je jediná strana, která se hlásí k tomu, že středem jejího zájmu je společnost a nikoli peníze

sobotu 17. dubna proběhne setkání Ústředního výboru KŠČM, na kterém by se mohla uskutečnit volba nového vedení strany. Jednou z předních osob, která by mohla stát v čele strany, je její místopředsedkyně a poslankyně EP Kateřina Konečná. V rozhovoru se Sputnikem přiblížila svůj pohled na toleranci vládě a budoucnost strany.

Po rozvolnění opatření plánuje Vaše strana provést dávno plánovány sjezd a zvolit nového předsedu. Jste jedním z kandidátů na tento post. Co byste stanovila jako hlavní cíle Vašeho případného budoucího předsednictví?

Ing. Bc. Kateřina Konečná: Personální otázky bude zatím řešit Ústřední výbor KSČM, což je cca 100 lidí. Náhradní termín sjezdu zatím napevno určený není. A jaká je má představa o budoucnosti KSČM? Jednotná, jasná, pro lidi srozumitelná strana stojících na pevných zásadách, které jsou ve prospěch dolních deseti milionů občanů – nikoli úzké skupinky elit. Tím je KSČM de facto i nyní, akorát to moc neumí komunikovat. Občan musí vědět, že jedinou skutečnou obhájkyní a alternativou pravice, neurčitého středu a populistických výkřiků, je právě KSČM. 

Zvažovala by Vaše strana koalici s jiným politickým hnutím v parlamentu a proč?

Nebráníme se spolupráci s kýmkoliv, kdo bude chtít pohnout s problémy, kterých má ČR nespočet. S největší pravděpodobností nás čeká krize ekonomicko-sociální a bude důležité, aby na ni nedoplatili obyčejní občané, jako to bylo v krizi roku 2008, protože se ukazuje, že i teď - v době kdy si spousta občanů utahuje opasky - narůstá majetek a počet miliardářů. Program KSČM nabízí smysluplnou a životaschopnou alternativu a budeme rádi za každého, kdo nám pomůže ho realizovat. Hovořit ovšem o koalici podle mě v tuto chvíli není na místě.

Současná KSČM sdružuje představitele alespoň dvou generací. Jak podle Vás lze dosáhnout mezigenerační shody ve straně?

V současné KSČM jsou zastoupeny všechny generace. Ta věkově vyzrálejší početněji, ale vidím to jako plus. Mezigenerační shoda a pohled na problémy z mnoha úhlů (včetně toho generačního) je výhoda, kterou KSČM může jasně nabídnout. 

KSČM nadále zůstává jednou z nejsilnějších komunistických stran ve střední Evropě. Jaký význam kladete přívlastku „komunistická“ v názvu strany?

Velký, protože je to odkaz na cíl, který si klademe. Komunistická alternativa je totiž jedinou skutečnou alternativou kapitalismu. Byť se nám různé think-thanky bohatě sponzorované kapitalisty snaží říct, že kapitalismem vývoj dějin končí, tak tomu tak není. KSČM je jediná strana, která se hlásí k tomu, že středem jejího zájmu je společnost a nikoli peníze. A to je strašně moc, i když si to lidé obvykle uvědomovali jen ve „zlých“ časech.

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

Zdroj: 

Sputnik News

 


 

12. 4. 2021

j.a.gagarin.jpg

 

Před šedesáti lety, dne 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času  (6 hodin a 7 minut světového času) odstartoval Jurij Alexejevič Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. V době startu mu bylo 27 let. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Gagarin navždy tím prvním člověkem, který nás do kosmu pozval.

 

 


11. 4. 2021

Šimůnek: Vláda na tom měla pracovat podstatně dříve, bereme to jako zanedbání vztahů

Širší vedení komunistů vyzvalo tým vyjednávačů v čele s předsedou Vojtěchem Filipem, aby dodržel usnesení Ústředního výboru KSČM o odstoupení od dohody, na jejímž základě komunisté podporují menšinovou vládu ANO a ČSSD ve Sněmovně. Materiál o vzniku banky v rukou státu, který Filip ve středu dostal od premiéra Andreje Babiše (ANO), není podle komunistů dostatečně rozpracován. "Vidíme to tak, že na tom vláda měla pracovat podstatně dříve, bereme to jako zanedbání vztahů," řekl první místopředseda Petr Šimůnek. Filip stranické kolegy informoval o tom, že dohodovací řízení s lídry ANO bude pokračovat ve středu. O výsledku jednání podá zprávu na zasedání Ústředního výboru v sobotu 17. dubna.

Devadesátka členů Ústředního výboru během velikonočního hlasování drtivě podpořila odstoupení od toleranční dohody, což je podle Šimůnka směrodatné, výkonný výbor už k věci žádné usnesení nepřijal. "Řekli jsme si svoje, proč podpora by neměla být," popsal jednání Šimůnek. Celkově se podle něj postoj komunistů vůči vládě v poslední době výrazně změnil, přičemž jedním z výrazných rozhodnutí, která k změně přispěla, bylo vrácení deseti miliard korun ministerstvu obrany na akvizice.

Babiš podle médií komunistům předložil od loňska připravovaný návrh na zřízení národní rozvojové banky. Mohla by vzniknout transformací ČMZRB a byla by zaměřena především na úvěrování firem a samospráv. Podle vyjádření Filipa pro Českou televizi je návrh nedostatečný, nedá se realizovat do voleb, které se uskuteční za necelých šest měsíců.

Při středečním jednání se podle Filipa shodli lídři ANO a KSČM na tom, že vláda plní 60 procent závazků obsažených v toleranční dohodě, 40 procent ne. V naplňování tři roky staré toleranční dohody jsou komunisté spokojeni s růstem minimální mzdy a valorizací důchodů. Částečně vláda podle nich plní požadavky na zpřísnění ochrany přírodních zdrojů. Dohodovací řízení vyvolali po tom, co kabinet přes jejich nesouhlas poslal armádě deset miliard korun, o které byl rozpočet obrany zkrácen na podzim. Nesouhlasí ani s postupem vlády v případě stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany a s některými kroky podnikanými proti šíření epidemie koronaviru. Žádají sloučení zdravotních pojišťoven ministerstev obrany a vnitra.

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

Zdroj: ČTK


3. 4. 2021

15. březen 1939 stále varuje!

Toto datum připomíná tragické výročí v dějinách našich národů, výročí násilné německé okupace Československého státu.

Pravidelně pokládají členové a příznivci KSČM, VSA a KČP kytici k pamětní desce na semilské radnici, která připomíná návštěvu T. G. Masaryka v Semilech 17. 9. 1922. T. G. Masaryk byl jedním ze zakladatelů nového československého státu po rozbití Rakouska-Uherska. Tento suverénní stát byl v roce 1938 po hanebném Mnichovském diktátu okleštěn a v březnu 1939 okupován německými nacisty a výnosem Adolfa Hitlera ustanoven jako „Protektorát Čechy a Morava“.

V pondělí 15. března 2021 v 15,00 hodin delegace členů KSČM, Vlasteneckého sdružení antifašistů a Klubu českého pohraničí položily kytici k pamětní desce na semilské radnici, aby připomněly všem spoluobčanům hrůzy nacistické poroby v době okupace.

      dscn2685.jpg      dscn2688.jpg

 

 

 


3. 4. 2021

Nezapomínáme datum 8. března 1943

Turnovští komunisté ze základních organizací 101 a 102 nezapomněli ani letos na tradiční každoroční pietní akt s položením kytice u pomníku kpt. Otakara Jaroše.

Proč právě 8. března? Je tomu 71 let, kdy 8. 3. 1943 hrdinně padl v boji proti fašistické přesile v ukrajinské vsi Sokolovo nadporučík Otakar Jaroš spolu s mnoha dalšími vojáky 1. pěší roty Československého samostatného praporu. Jejich statečnost pomohla ubránit obrannou linii na řece Mži.

Sovětská vláda vysoce ocenila hrdinství 87 vojáků našeho praporu a ocenila je in memoriam vojenskými řády a medailemi. Nadporučík Jaroš byl in memoriam vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu a povýšen na kapitána. Stal se tak prvním zahraničním nositelem nejvyššího sovětského vyznamenání.

Co má kpt. Jaroš společného s Turnovem? Není turnovským rodákem, narodil se v Lounech v rodině chudého topiče lokomotivy a posléze strojvůdce, ale v době, kdy dočasně opustil činnou vojenskou službu, absolvoval v Turnově školu pro záložní důstojníky.

Nikdy se nesmířil s mnichovskou zradou a v roce 1939 opustil naše okupované území. Přes Polsko se dostal do Sovětského svazu. Po čase byl převelen do výcvikového tábora v Buzuluku a v roce 1942, kdy vznikl Československý samostatný prapor, jehož velitelem byl pplk. Ludvík Svoboda, se stal velitelem 1. pěší roty.

Dnes stojí skromný pomníček kpt. Jaroše u bývalých turnovských kasáren, poněkud stranou očí veřejnosti. O to více je povinností komunistů a dalších vlasteneckých sil udržovat v myslích památku na hrdinný boj československých vojáků u Sokolova.

Mgr. Miroslav Beran

img_20210308_145513---kopie.jpg

 


3. 4. 2021

Krajská „nominační“ konference

Na základě výsledků z jednotlivých okresních „nominačních“ konferencí se uskutečnila korespondenční krajská „nominační“ konference, jejímž úkolem bylo zvolit vedoucího kandidáta KSČM pro zařazení na kandidátní listinu KSČM pro volby do PSP ČR v Libereckém kraji a určit pořadí dalších navržených kandidátů.

Volba lídra proběhla ze 4 vedoucích kandidátů zvolených v jednotlivých okresních organizacích.  Delegáty krajské konference bylo zvoleno toto pořadí:

1. Bc. Koros Jan, OSO Česká Lípa

2. Bc. Mackovík Stanislav, OSO Liberec

3. Pešek František, OSO Jablonec nad Nisou

4. Vaněk Petr, OSO Semily

Pořadí na dalších místech kandidátky KSČM bylo určeno přidělením pořadových čísel jednotlivým kandidátům od 5. do 17. místa. Z hlasování delegátů krajské konference vzešlo toto pořadí na dalších místech kandidátní listiny:

5. Dvořák Jan, Zákupy

6. Sieberová Lucie, Jablonec nad Nisou

7. Vaszily Jiří, Česká Lípa

8. Šedivý Alexandr, Liberec

9. Malec Jan, Stráž pod Ralskem

10. Chot František, Česká Lípa

11. Picková Věra, Semily

12. Valíčková Iva, Kořenov

13. Dvořáková Babáková Štefania, Semily

14. Vondruška Josef, Liberec

15. Čížek Lukáš, Semily

16. Novák Pavel, Jablonec nad Nisou

17. Tomášek Oldřich, Turnov

Zvolené pořadí na kandidátní listině KSČM pro volbu do PSP ČR v Libereckém kraji bude postoupeno k dalšímu projednání a schválení Ústřednímu výboru KSČM.

 

 


3. 4. 2021

Okresní „nominační“ konference

V nouzovém stavu a s přijatými protiepidemickými opatřeními byla uspořádána mimořádná okresní „nominační“ konference. Byla tím završena etapa členských schůzí ZO KSČM, které se rovněž uskutečnily v netradiční formě v průběhu měsíce ledna 2021. Upřímné poděkování patří všem předsedům a členům ZO KSČM, kteří iniciativně a odpovědně přistoupili k projednání všech stanovených úkolů, vyjádřili se k návrhům na delegáty krajské „nominační“ konference a k návrhům na kandidáty KSČM  okresu Semily pro zařazení na kandidátní listinu KSČM v Libereckém kraji pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

V souladu s doporučením ÚV KSČM bylo zorganizováno mimořádné zasedání pléna OV KSČM rozšířené o delegované zástupce ZO KSČM, které nemají zastoupení v okresním stranickém orgánu.

Právo volit mělo 15 členů pléna OV KSČM, zvolených na okresní konferenci KSČM dne 18. 1. 2020 a 3 delegovaní zástupci ZO KSČM – celkem 18 oprávněných delegátů – voličů.

Hlasování se zúčastnilo celkem 18 delegátů, tj. 100% z celkového počtu oprávněných delegátů. Jeden hlasovací lístek byl vyhodnocen jako neplatný.

Ve volbě delegátů krajské „nominační“ konference byli z 8 kandidátů, získáním hlasů zvoleni tito 4 delegáti OSO Semily: Boudný Jiří, Picková Věra, Houha Jaroslav, Svobodová Alena.

Ve volbě  kandidátů KSČM OSO Semily pro zařazení na kandidátní listinu KSČM v Libereckém kraji byli zvoleni:

1. Vaněk Petr

2. Picková Věra

3. Dvořáková Babáková Štefanie

4. Tomášek Oldřich

5. Erlebach Ivan

 

 


3. 4. 2021

Po delší odmlce, zapříčiněné především závadou v počítačovém vybavení, opět aktualizujeme webové stránky OV KSČM Semily a budeme přinášet nové informace z činnosti okresní stranické organizace.

Omlouváme se za tuto nemilou situaci a děkujeme všem návštěvníkům webových stránek za pochopení.

 


 

12. 1. 2021

Velice smutnou zprávu jsme obdrželi z České Lípy, kde v nedožitých 75 letech zemřel soudruh Miroslav Starý, obětavý, poctivý, skromný člověk s hlubokým sociálním cítěním, vlastenec, novinář, vydavatel Severočeské pravdy, nekompromisní kritik všech špatností, nepravd, křivd, chyb a omylů.

Svým chováním, vystupováním, přístupem a jednáním si získával mnoho příznivců a sympatizantů, naopak svými kritickými vystoupeními a články v Severočeské pravdě byl některým lidem nepohodlným. V letech 1990 až 2010 pracoval jako uvolněný předseda Okresního výboru KSČM v České Lípě.

S naším semilským okresem ho pojilo mnoho zážitků a vzpomínek na dobu, kdy v letech 1974 – 1977 vykonával funkci tajemníka Okresního výboru Socialistického svazu mládeže v Semilech. Často jsme se s ním setkávali na různých společenských, politických a vlasteneckých akcích, pořádaných organizacemi KSČM, Vlasteneckým sdružením antifašistů, Klubem českého pohraničí, anebo v posledních letech Aliancí národních sil.

Bohužel, poslední naše setkání s Mirkem Starým se uskutečnilo 21 listopadu 2020 u památníku táborů lidu v roce 1868 na Petruškových vrších u Vysokého nad Jizerou, kde ANS pořádala setkání svých členů, příznivců a vlastenců. Zde ještě v obsáhlém projevu seznámil účastníky s historií tohoto místa a památníku, který je zde umístěn.

Nezapomeneme na jeho poctivou a obětavou práci v komunistické straně i v dalších organizacích, kde byl členem.

Čest jeho práci, čest jeho památce.

parte-ms.jpg

 


 

 

 

 

vesele-vanoce-2020---ov-kscm.jpg

Všem členům Komunistické strany Čech a Moravy, příznivcům a sympatizantům přejeme krásné vánoční svátky plné radosti, pohody, štěstí a spokojenosti.

Děkujeme Vám za aktivní podporu, přízeň a souhlas s dosavadní politikou KSČM, která usiluje o lepší život lidí ve spravedlivé společnosti.

Do nového roku 2021 Vám přejeme hlavně pevné zdraví, klid a pohodu, štěstí a spokojenost v osobním, rodinném i společenském životě a mnoho dalších úspěchů.

Okresní výbor KSČM Semily

 



 

 

 

 

7. 12. 2020

umrti-jar.-kohlicek.jpg

Odešel dlouholetý přítel a kamarád, častý účastník našich setkání a besed na Žalém, v Chuchelně i jinde v semilském okrese. Nezapomeneme a s úctou a vděkem budeme vzpomínat na poctivého, zásadového a obětavého komunistického funkcionáře a politika, jakým Jaromír Kohlíček bezesporu byl.

Čest jeho památce.

 

S úctou na zesnulého Jaromíra Kohlíčka vzpomínají i další jeho přátelé a kamarádi. Přidáváme vzpomínky některých z nich.

7.12.2020 OD MLOK

Odešel vlastenec

Včera, v neděli 6. prosince, odešel po dlouhodobé vážné nemoci do vlasteneckého nebe přítel, člen ÚV KSČM, dlouholetý zastupitel Teplic i ústeckého kraje, soudruh
Ing. Jaromír Kohlíček, CSc. (*23. 2. 1953).

Komunistické hnutí i vlastenecké organizace v něm ztrácí nesmírně pracovitého, obětavého člověka, kamaráda se širokými znalostmi i zkušenostmi. Velkého a nezlomného bojovníka za historickou pravdu, čestného a rovného chlapa oddaného jak životu a rodině, tak i celé společnosti v úsilí za důstojný život v míru.
V popřevratové době absolvoval tisíce besed a setkání. Znali jej lidé nejen v severních Čechách, ale po celé republice. Byl vzdělaný, moudrý, usměvavý, vtipný a neskutečně pohotový. Byl příjemným spolubesedníkem, jak se starými „pardáli“, tak i s mladými funkcionáři, ale i studenty a žáky. Aktivní v mnoha ohledech byl i jako poslanec v Evropském parlamentu. neměl rád přetvářku a nečestné jednání.
Jaromíre, děkujeme Ti za vše, cos vykonal! Čest Tvoji památce!
Za Marxisticko-leninský odborný klub Václav Čermák

A Josef Skála dodává…

Bude nám chybět
Odešel Jaromír Kohlíček. Teprve v sedmašedesáti. Podlehl rakovině. Pral se s ní statečně. Bábovkou nebyl ani nikdy dřív. Ředitelem sklárny se stal už kolem třicítky. Zajistil její generální modernizaci. Zvládl to v čele machrů, starších o celou generaci. 
Dneska je v módě politika na kšeft. Jaromír byl z jiného těsta. Pomáhal hlavně tomu, co bylo jinak bez šance. Už jako člen Poslanecké sněmovny. A pak i Evropského parlamentu. Nepamatuji týden, kdy by se nevlomil k ministrovi či hejtmanovi, vedení vysoké školy či významného podniku. Nelobboval tam za kšefty, z nichž kape za nehty. Razil tam perspektivní projekty. Když se ho ptali, co za to chce, utínal je slovy, že sbírá jen politické body. Straně, za niž byl zvolen.   
Z průměru vyčníval i v řadě jiných směrů. Znalostí pěti jazyků. Jednal v nich bez tlumočníků. A řečnil spatra. Tím častěji schytal i účast na různých sjezdech a setkáních. Politických i k průlomům vědy a technologických inovací. V týmech pozorovatelů, dohlížejících na volby v řadě zemí. Jinam vyrážel s gustem sám. Na protiválečné mítinky, pořádané u německých základen US Army. Na akce k výročí „křišťálové noci“ či bestiální vraždy Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta. V Bautzenu měl roky i poslaneckou kancelář. Řídila práci na podporu Lužických Srbů. Leccos z toho jsme absolvovali spolu. Včetně jubilejních oslav vítězství u Stalingradu a Kurska. Prolomení leningradské blokády i porážky nacistické okupace Krymu. 
Jsou lidé, s nimiž je nuda už za pár minut. Nám se to s Jardou jaktěživ nestalo. Zdobil ho renesanční apetit. Vystudoval chemickou technologii. Perlil i exkurzemi do dějin a umění. Šil je na míru dané akci a publiku. Kutil a zahradničil. Vedl za ruku poznání svých osm vnuků. 10 kilometrů svižným klusem dával už časně ráno. A za každého počasí. Bez bundy a tepláků. Vyrazil mi tím dech i v Petrohradě, promrzlém na kost.
A politicky? Ani kožený rapl, ani konjunkturální blátíčko. Proč nikam nepřeběhl, věděl naprosto přesně. Své krédo podával stylem, nutícím přemýšlet i odpůrce. S jiskrou v oku, co osloví něžné pohlaví. A ta se v politice počítá víc, než si leckdo připouští. 
Teď, kdy tu už s námi není, mi docvakla i jiná věc. S Jardou jsme se nikdy ani nepohádali. Příčinou nebyly jen spřízněné nátury. Nás spojila vůle poměry měnit, a ne alibisticky okecávat. Averze k naduté prázdnotě a prodejné zbabělosti. To proto jsme si tak rozuměli i s Mílou Ransdorfem. Úpadek české levice vadil všem třem. Polít ji živou vodou byl společný závazek. Míla tu není už skoro pět let. Teď ho následoval i Jaromír. To, co jsem slíbil nad Mílovou rakví, chci vzkázat i jemu: Budeš nám chybět, mušketýre. Musíme to vyhrát i bez tebe. Náš společný cíl by vzdal jen bačkora.
Josef Skála

Převzato z www.rudyprapor.cz



 

3. 10. 2020

Výsledky voleb do Zastupitelstva Libereckého kraje

V Libereckém kraji se voleb do krajského zastupitelstva zúčastnilo celkem 140 311 voličů, což představuje volební účast 40,41%.

Největší počet hlasů obdrželo hnutí Starostové pro Liberecký kraj se ziskem 38,57%, následované hnutím ANO 2011 se ziskem 17,85%, Českou pirátskou stranou s 9,86%, Občanskou demokratickou stranou s 8,59% a SPD s 6,09%.

KSČM obdržela v Libereckém kraji 4 478 hlasů, což je 3,22%, neobhájila současné 4 mandáty a v dalším období nebude mít zastoupení v krajském zastupitelstvu.

V okrese Semily se voleb do Zastupitelstva Libereckého kraje zúčastnilo 26 961 voličů, což je celková účast 45,55%.

Vítězem voleb v semilském okrese je hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které získalo 39,37%. Následuje hnutí ANO 2011 se ziskem 15,58%, Česká pirátská strana 11,84%, ODS 9,74%, Společně pro Liberecký kraj 5,86%.

KSČM získala v semilském okrese 881 hlasů, tj. 3,29% a je to proti roku 2016 ztráta 939 hlasů a proti roku 2012 je to ztráta 2.414 hlasů.