Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 9. 2020

Setkání občanů ve Svojšicích

Tradiční setkání levicově smýšlejících občanů se uskutečnilo v sobotu 5. září ve Svojšicích, v Pardubickém kraji. Tentokrát nám přálo počasí – po předcházejících deštivých třech letech se na nás v letošním roce po celý den usmívalo slunce a vytvářelo veselou a příjemnou atmosféru.

V propagačním stanu OV KSČM Semily jsme vařili kávu, nabízeli regionální výrobky, stolní a nástěnné kalendáře na rok 2021, rozdávali propagační předměty, prezentovali naše kandidáty do Zastupitelstva Libereckého kraje a na panelech s fotografiemi jsme návštěvníky seznamovali s bohatou činností naší okresní stranické organizace.

Setkání bylo příležitostí k oficielnímu zahájení volební kampaně KSČM před podzimními volbami do krajských zastupitelstev a do jedné třetiny Senátu. S úvodním projevem vystoupil předseda ÚV KSČM s. Vojtěch Filip a představili se kandidáti KSČM v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Vystoupila i místopředsedkyně ÚV KSČM a poslankyně Evropského parlamentu s. Kateřina Konečná, předsedkyně Levicových klubů žen Květa Šlahůnková, uvítán byl i lídr naší liberecké kandidátky KSČM s. Stanislav Mackovík a kandidát do Senátu v okrese Česká Lípa s. Miloš Tita.

Šéfredaktor Haló novin s. Petr Kojzar předal ocenění za dlouholetou práci v parlamentním zpravodajství pro Haló noviny s. Marii Kudrnovské.

Vedoucí funkcionáři KSČM se po skončení oficielní části zúčastnili besedy s účastníky v diskusním stanu, kde byla příležitost k výměně názorů na nejrůznější otázky společenského,  vnitropolitického i zahraničněpolitického života.

dscn1925.jpg dscn1927.jpg dscn1929.jpg

 

dscn1932.jpg dscn1940.jpg dscn1942.jpg

dscn1960.jpg dscn1950.jpg dscn1965.jpg

Další fotografie ze setkání občanů uloženy ve fotoalbu pod názvem Svojšice 2020.

  

 

 

svojsice_2020.jpg

 

30. 8. 2020

Vzpomínková akce v Horní Světlé na Českolipsku

V sobotu 29. srpna 2020 se na úpatí hory Luž na hraničním přechodu Waltersdorf – Horní Světlá sešli účastníci vzpomínkové akce, aby uctili památku obránců Československé republiky, kteří v roce 1938 bojovali proti Sudetoněmeckému Freikorpsu.

Akci uspořádali němečtí soudruzi a přátelé z Die Linke Görlitz - Žitava, Komunistické strany Německa a Revolučního svazu přátel Ernesta Thälmanna jako náhradní setkání místo zrušené každoroční akce antifašistů na Pomezních boudách v Horní Malé Úpě, kterou organizoval OV KSČM Trutnov.

Setkání se uskutečnilo před „Pomníkem obráncům hranic republiky československé z roku 1938 - finanční stráži, četnictvu, policii a armádě“ a zúčastnilo se ho odhadem asi 50 účastníků, včetně 10-ti zástupců ze Semil a České Lípy.

Pamětní deska u pomníku informuje všechny kolemjdoucí turisty a návštěvníky:

 „V roce 1938 naplno vzplanul v pohraničí československé republiky již dlouho doutnající požár nacionalismu. Živen nacismem, stával se silnějším a nebezpečnějším. V září toho roku jeden z jeho plamenů zasáhl i místa, kde právě stojíte.

22. září 1938 odpoledne přitáhl přes německé území ke zdejšímu celnímu úřadu dav po zuby ozbrojených henleinovců. Hrstka příslušníků československé finanční stráže, jež celnici střežila, se musela před značnou přesilou stáhnout do Dolní Světlé a celní úřad byl henleinovci z tzv. Sudetoněmeckého freikorpsu obsazen.

Ještě téhož dne se však družstva Stráže obrany státu (SOS) ze 4. roty libereckého praporu SOS připravila k odvetné akci. V noci z 22. na 23. září postupovali příslušníci SOS k celnímu úřadu. Ten byl stále obsazen trojnásobnou přesilou vzbouřenců, a tak se rozpoutala prudká přestřelka. Ke slovu se dostaly na obou stranách i kulomety a ruční granáty. Po asi hodinové bitvě se celní úřad nalézal opět v československých rukou a byl zde znovu nastolen právní řád Československé republiky. Vzhledem k dalšímu vývoji mezinárodních událostí, vrcholících uzavřením Mnichovské dohody, bohužel jen na pár dní. Při boji zahynul jeden z místních nacistů a dle zpráv informátorů byli na straně teroristů další ranění. Z příslušníků SOS byli dva lehce ranění.

V roce 1940, již po zničení zmrzačeného zbytku republiky a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, byli za tento incident německým Gestapem stíháni tehdejší příslušníci finanční stráže a jeden příslušník československé armády, jenž byl nakonec ve vykonstruovaném procesu odsouzen na deset let káznice.

Pomník má připomínat nebezpečný, vysilující, zejména však statečný boj našich občanů v roce 1938 nejen na tomto hraničním přechodu, ale v celém česko-slovenském pohraničí. Tragické osudy našich hraničářů se završily 1. října 1938. Československá republika byla v důsledku Mnichovské dohody, jejímž nebyla účastníkem, donucena odstoupit značnou část pohraničního území bez ohledu na dosavadní i budoucí osudy československého státu. Prolog druhé světové války pomalu dozníval…..

Pomník odhalený 20. září 2003 vznikl péčí Jednoty Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi.

Před pomníkem se uskutečnil pietní akt, na kterém přednesli projevy zástupci pořádajících organizací z Německa a za české účastníky z okresu Semily a České Lípy promluvil místopředseda NR KČP Zbyněk Cincibus.

Projevy německých zástupců připomenuly nejenom historické události z roku 1938 v československém pohraničí, ale vzpomenuly i nedávné vandalské znesvěcení hřbitovů, památníků a soch v České republice, svědčící o současném nebezpečně narůstajícím fašismu. V připomenutí dnešního výročí začátku Slovenského národního povstání ocenili němečtí antifašisté boj československých občanů proti fašistickému režimu na Slovensku a za osvobození od fašistické tyranie.

Vyzvali účastníky pietního shromáždění k dalšímu mobilizování antifašistických sil, k prohlubování vzájemné spolupráce mezi vlasteneckými spolky, k rozšiřování proletářského internacionalismu, který byl a stále zůstává základem naší vzájemné spolupráce. Vyzvali ke společnému boji proti válce, proti fašismu, proti vykořisťování – Pojďme společně bojovat za mír a spravedlnost!

Po skončení projevů položili účastníci věnce a kytice květů k pomníku obránců hranic a na závěr setkání společně zazpívali Internacionálu.

dscn1795.jpg dscn1811.jpg

dscn1792.jpg dscn1805.jpg

dscn1829.jpg dscn1835.jpg

Další fotografie uloženy ve fotoalbu pod názvem Horní Světlá 2020.

 

30. 8. 2020

Holany 2020

V pátek 28. srpna 2020 se v Holanech uskutečnila vzpomínková akce na mohutnou protifašistickou manifestaci, která se pod názvem Sbratření národů konala v srpnu 1938 za účasti téměř 30 tisíc občanů.

V zasedacím sále Kulturního domu seznámil účastníky besedy Mgr. Tomáš Cidlina s historickými událostmi předválečného období, s narůstajícím fašismem a německým nacionalismem a snahou českých vlastenců o spolupráci se všemi protifašistickými silami.

Na setkání přijala pozvání místopředsedkyně ÚV KSČM a poslankyně Evropského parlamentu Ing. Kateřina Konečná. V průběhu besedy a následné diskuse se představili kandidáti KSČM pro volby do Zastupitelstva Libereckého kraje v čele s lídrem kandidátky Bc. Stanislavem Mackovíkem.

dscn1751.jpg dscn1762.jpg

dscn1768.jpg dscn1770.jpg

dscn1755.jpg dscn1761.jpg dscn1764.jpg

Další fotografie uloženy ve fotoalbu pod názvem Holany 2020.

14. 8. 2020 

Rozhovor Haló novin se Stanislavem Mackovíkem, lídrem krajské kandidátky KSČM v Libereckém kraji

Kraj potřebuje poctivou správu, ne reklamní triky!

Celý článek je zařazen v rubrice Volby do Zastupitelstva LB kraje 2020.

 

11. 8. 2020

Srdečně zveme všechny členy a sympatizanty k účasti na připravovaných akcích.

holany-2020.jpg

 

 

pozvanka_svojsice_2020.jpg

 

2. 8. 2020

Nová rubrika v MENU

V nabídce MENU je zařazena nová aktuální rubrika pod názvem Volby do Zastupitelstva LB kraje 2020, ve které naleznete kandidátní listinu KSČM pro volby do krajského zastupitelstva společně s volebními hesly jednotlivých kandidátů. Zároveň jsme zařadili celostátní volební priority KSČM pro senátní a krajské volby a volební priority kandidátů KSČM v Libereckém kraji, se kterými budou usilovat o hlasy voličů. Postupně budeme doplňovat další aktuální informace.

 

28. 7. 2020

Návštěva přátel v Lubani

Již několik let trvá setkávání s polskými přáteli z města Lubań v Dolnosaském vojvodství. Oni navštěvují pravidelně naše akce v Jilemnici a na Žalém, přijíždějí na vzpomínková setkání v Holanech u České Lípy, vítali jsme se s nimi i na Pomezních boudách v Horní Malé Úpě při mezinárodním setkání antifašistů i na jiných akcích.

Na sobotu 25. července jsme byli pozváni Stranou demokratické levice z polského města Lubań na přátelské posezení a pobesedování k prohloubení vzájemné spolupráce. Velice rádi jsme pozvání přijali a vydali se na cestu do Lubaně. V naší malé delegaci byli členové Výkonného výboru OV KSČM Věra Picková, Jaroslav Houha a Josef Rám a tlumočník z Jablonce nad Nisou, člen ČSBS František Radkovič.

dscn1588.jpg dscn1590.jpg dscn1591.jpg

Polští přátelé nám připravili bohatý program. Nejprve jsme si vyměnili vzájemné informace o současných stranických aktivitách - v Polsku proběhly prezidentské volby, ve kterých neuspěli kandidáti levicových stran, z naší strany jsme zase informovali o přípravách na volby do krajských zastupitelstev a části Senátu. Shodli jsme se v názorech, že levicově orientované politické strany oslabují a je nutné se více zasadit o hledání společných témat a nacházet cesty ke spolupráci a sjednocování.

dscn1597.jpg dscn1609.jpg dscn1617.jpg

Potom pro nás byla připravena návštěva regionálního muzea, kde jsme se seznámili s bohatou historií města, které v letošním roce oslavuje 800 let od svého založení. Po krátké prohlídce historické části města jsme vystoupali i na 45 metrů vysokou Věž Bratrství, která je dominantou města a ve svých prostorách má instalovanou výstavu minerálů, nacházejících se v Dolním Sasku.

dscn1630.jpg dscn1633.jpg dscn1641.jpg

Po společném obědě v radniční restauraci pokračovala beseda v zasedací místnosti SLD Lubań. Témat k vyprávění bylo mnoho, shodli jsme se na tom, že je potřebné i v dalším období rozvíjet naši vzájemnou  spolupráci a výměnu zkušeností z různých oblastí společenského a politického života. Pozvali jsme polské přátele k návštěvě našeho semilského okresu v podzimních měsících letošního roku. Při této příležitosti bude na základě přání polských soudruhů stvrzena naše spolupráce uzavřením a podpisem společné dohody.

Další fotografie z návštěvy jsou uloženy ve fotoalbu pod názvem Lubań 2020.

 

 

21. 6. 2020

Takový osud připravili lidé lidem

V sobotu 20. června se v Choustníkově Hradišti pod záštitou prezidenta ČR Miloše Zemana konalo již po osmnácté důstojné pietní shromáždění k uctění památky 145 obětí pochodu smrti vězňů z koncentračního tábora Gross – Rosen v Polsku.

Účastníci pietního aktu uvítali mezi čestnými hosty senátora PČR Jaroslava Doubravu, poslance PČR Zdeňka Ondráčka, bývalého diplomata Jaroslava Baštu, předsedu Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičku, předsedkyni Ústřední rozhodčí komise ÚV KSČM Helenu Vrzalovou, místopředsedu NR KČP Zbyňka Cincibuse, zástupce velvyslanectví Ruské federace a Velvyslanectví Slovenské republiky, starostu Choustníkova Hradiště, delegace z okresních organizací KSČM a Klubů českého pohraničí Královéhradeckého kraje a další hosty.

Mezi účastníky byli i členové naší okresní organizace KSČM, Místní organizace KČP Lomnice nad Popelkou a Vlasteneckého sdružení antifašistů Jilemnicka.

 

Atmosféru pietního shromáždění, kterému letos nepřálo počasí, přibližují fotografie a převzatý příspěvek Jaroslava Bašty z webu První zprávy.cz.

 

dscn1418.jpg dscn1430.jpg

dscn1436.jpg dscn1440.jpg

  dscn1482.jpg

Další část fotografií je umístěna ve fotoalbu pod názvem Choustníkovo Hradiště 20. 6. 2020 

                                                                                                             

Jaroslav Bašta: Historická paměť a pokrokáři

 

Tuto sobotu se v Choustníkově Hradišti již po osmnácté konala pietní vzpomínka na oběti pochodu hladu, chladu a smrti, který obcí procházel v únoru 1945, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

 

Vězni, kteří pocházeli z některých pobočných táborů koncentračního tábora Gross - Rosen v Dolním Slezsku se měli přesunout dále do Německa. Šli v chatrném oblečení a hladoví, takže řada z nich se hroutila vyčerpáním. 179 z nich bylo zde zavražděno. Podíleli se na tom nejen příslušníci SS z doprovodu transportu, ale také místní četníci a členové organizace NSDAP (Německé nacionálně-socialistické dělnické strany) v Choustníkově Hradišti.

    

Pro situaci v tehdejší vzorné nacistické župě Sudety tři měsíce před koncem Druhé světové války je charakteristické, že místní občané neviděli žádný morální problém přispět k vítězství Velkoněmecké říše zabíjením bezmocných lidí, jejichž jediným proviněním bylo to, že kvůli vyčerpání hladem a zimou již nemohli jít dál. Hlavní motiv pachatelů představovala rasistická ideologie, která během 12 let zachvátila všechny vrstvy německého národa. Němci uvěřili, že jsou panskou árijskou rasou předurčenou k nadvládě nad podlidmi zatíženými dědičným hříchem svého původu a svých dějin. Takže ty, které v mrazivých únorových dnech roku 1945 bestiálně ubíjeli, nepovažovali jen za zločince a nepřátele státu, ale především za podlidi.

   

Od té doby již uplynulo 75 let. Až na výjimky zemřeli jak pachatelé válečných zločinů, tak svědkové jejich počínání. Náhle jsme nejen u nás v Čechách konfrontováni s jiným výkladem dějin, v němž se příliš nemluví o tom, co se odehrálo mezi 30. lednem roku 1933 a 9. květnem 1945, o to více se však zdůrazňují zločiny spáchané v těsně poválečném období. V Pobaltí, na Ukrajině a také v Praze – Řeporyjích se stavějí památníky esesákům. Doprovází to bourání a hanobení pomníků vítězů nad nacismem a fašismem. Tuto revizi dějin již v Praze odskákaly sochy maršála Ivana Koněva a Winstona Churchilla, ve Francii Charles de Gaulle. Místo nich nám nabízejí hrnečky s Adolfem Hitlerem a kalendář s nacistickými válečnými zločinci.

   

Tento nový náhled na dějiny pak logicky doprovází návrat starého známého rasismu, samozřejmě v novém hávu. Tentokrát se maskuje jako antirasistické hnutí. Proto se dovídáme, že jen na černých životech záleží. Všichni běloši se mají kát za trojici svých dědičných hříchů – otrokářství, kolonialismus a rasismus. Princip kolektivní viny se vrátil a náhle to nikomu vůbec nevadí.   

 

V udílení svých lekcí je historie neúprosná. Když dnešní pokrokáři začali lidi třídit podle barvy pleti na ty privilegované a druhé méně hodnotné, ba přímo rasově provinilé (ve snaze dosáhnout dějinné spravedlnosti), je téměř jisté, že to nakonec skončí tak jako v Choustníkově Hradišti v únoru 1945. Kdo zapomene svoje dějiny, prožije je znovu. Také platí, že nová rasistická totalita nepřijde ve stejném hávu, protože odjakživa mění barvy jako chameleon.

 

Převzato z www.prvnizpravy.cz

 

 

 

 


6. 6. 2020

Setkání antifašistů na Žalém v Krkonoších

Tradiční pietní shromáždění se uskutečnilo v sobotu 6. června na památné hoře Žalý v Krkonoších. Pořadatelé, kterými byli členové Místní organizace KČP v Lomnici nad Popelkou, Vlastenecké sdružení antifašistů Jilemnicko a Okresní výbor KSČM v Semilech, uvítali mezi asi 45 účastníky hosty z organizací KČP Libereckého kraje, Levicového klubu žen z Hradce Králové, OV KSČM z České Lípy. Bohužel, z důvodu hygienických opatření a omezení přeshraničního pohybu osob, které jsou zavedeny na ochranu před šířením koronaviru, se letošního setkání nemohli zúčastnit přátelé z Německa a Polska.

U památníku, který připomíná setkávání antifašistů a jejich vzájemnou spolupráci v letech před 2. světovou válkou, se účastníci poklonili jejich památce, položili kytice a připomenuli si odkaz, který zanechali pro následující generace. V duchu tohoto odkazu byla přijata rezoluce s výzvou pro představitele levicových a vlasteneckých organizací ke sjednocení postupu v boji proti nebezpečí fašismu, proti přepisování historie, za dosažení spravedlivého uspořádání světa a život v míru.

Rezoluce účastníků Mezinárodního setkání antifašistů – Žalý 2020

Sešli jsme se, abychom si tak, jako každý rok, připomněli mezinárodní proletářské srazy z 20. a 30. let minulého století.  S pokorou a úctou se klaníme těm, kteří bojovali za práva pracujících, po nástupu nacismu společně jako opravdoví vlastenci bojovali proti teroru a svoje postoje prokázali i v průběhu válečných let. Prali se za spravedlivou věc a zaplatili za to velkou cenu, často tu nejvyšší. Nikdy se je nepodařilo umlčet a jejich odkaz zůstal živý i pro dnešní dny.

Pohled zpět do historie nemůže nabídnout černobílý obraz. Lidé prožili různá období a etapy přeměn naší společnosti. Občané na vlastní kůži poznali nejen kapitalismus první republiky, ale i nepopsatelné hrůzy války, budování nového státu s touhou dalšího života v míru, nepopíratelné přínosy, ale chyby a omyly období socialismu i současný dravý nástup zdivočelého globálního imperialismu.

Nelze nevidět opětovnou konfrontaci pracujících s křivdami, nespravedlností a vykořisťovatelskými praktikami.  Řada z nich přesto spojuje svoji budoucnost s pravicí a levicovému výkladu společnosti nedůvěřuje. Tady bychom se měli zamyslet, proč je tomu tak. Pravicová propaganda je v přesile. Levice neumí opřít své argumenty o každodenní zkušenost pracujících. Vládnoucí politické síly současnosti hrubým způsobem účelově manipulují s fakty. Zatajují nebo zkreslují objektivní informace z nově zpřístupněných archivů. Hrdiny a vlastence dehonestují, záměrně zkreslují historická fakta o druhé světové válce, o poválečném vývoji. Zesměšňují ideje, jejichž kořeny zasahují do dávné historie lidstva. Podsouvají národům tvrzení o válečné hrozbě z východu s cílem rozdmýchat válečný střet i za cenu obětování Evropy. 

Řešení problémů nezbytná pro udržitelný rozvoj planety, ať již se jedná o životní prostředí, potravinovou bezpečnost, dostatek vody nebo příčiny migrace, ustupují do pozadí.  Kapitál sleduje jiné zájmy. Nezodpovědná politika řady států, „vývoz demokracie“ za podpory vojenských misí s i bez mandátu OSN destabilizuje celé regiony a vyvolává válečné konflikty. Uvalování hospodářských sankcí, mnohdy nedůvěryhodných, či cíleně zaměřené desinformace jen zvyšují napětí mezi národy a státy. Hatí i předchozí nadějná mezinárodní jednání.

Nesmíme a nebudeme k těmto skutečnostem mlčet. Vyzýváme všechny ty, kterým leží na srdci zachování míru nejen v naší krásné vlasti ale i na celé planetě, aby se aktivně postavili zlovolným manipulacím. Voláme po sjednoceném a radikálním postupu všech levicových a vlasteneckých sil. Vyzýváme představitele těch stran, hnutí a spolků, které skutečně stojí na straně pracujících, aby spojili své síly s cílem odhalit pravou tvář systému, ve kterém dnes žijeme.

Vždyť kapitalismus drancuje přírodní bohatství, nehledí na lidské oběti, prohlubuje chudobu a rozdíly mezi lidmi. Války jsou pro něj přirozeným nástrojem. Nedopusťme je. Nenechme národům vygumovat historickou paměť. Hovořme otevřeně o hrozbách, nabídněme opět lidem východiska. Socialismus není utopie, představuje nejen možnou, ale jedinou možnou cestu pro zachování tohoto světa.

Benecko – Žalý 6. června 2020

dscn1264---kopie.jpg dscn1270---kopie.jpg

Delegace položila kytici na hrob Josefa Hrubého ve Valteřicích

dscn1306--2-.jpg dscn1309--2----kopie.jpg

Účastníky pietního shromáždění uvítal předseda OV KSČM Jiří Boudný

dscn1308--2-.jpg dscn1311--2----kopie.jpg

dscn1315--2----kopie.jpg dscn1325--2----kopie.jpg

dscn1336--2----kopie.jpg dscn1345--2----kopie.jpg

Další fotografie z pietního shromáždění uloženy ve fotoalbu – Žalý 6. 6. 2020

 

 


 

 

p1.jpg


23. 5. 2020

 

RUSKO VYZVALO USA K ODSTRANĚNÍ JADERNÝCH ZBRANÍ Z EVROPY

 

Ministerstvo zahraničních věcí RF oznámilo nutnost odstranění amerických nestrategických jaderných zbraní z Evropy. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova tento krok přispěje k normalizaci mezinárodní situace a pomůže zajistit konstruktivní diskuzi. Znepokojivá je rovněž neochota Washingtonu potvrdit nepřípustnost jaderného konfliktu.

Náměstek ministra zahraničních věcí Ruské federace Sergej Rjabkov dal najevo, že odstranění amerického arzenálu nestrategických jaderných zbraní z evropského kontinentu je důležitou podmínkou pro stabilizaci mezinárodních vztahů.

„Za účelem normalizace situace a s tím, aby bylo možné přidat jednáním konstruktivní ráz, Spojené státy by měly nejdříve odstranit své nestrategické jaderné zbraně z Evropy a vrátit je na své vlastní území. Navíc by to mělo zajistit plnění základních článků Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ze strany Spojených států a jejich spojenců, kteří patří do kategorie nejaderných států,“ prohlásil ruský diplomat ve svém rozhovoru pro ruská média.

Sergej Rjabkov rovněž uvedl, že Spojené státy americké stále zachovávají značný potenciál nestrategických jaderných zbraní v bezprostřední blízkosti ruských hranic.

Hrozba jaderného konfliktu

Ministerstvo zahraničních věcí RF se znepokojením vnímá neochotu Spojených států a Severoatlantické aliance oficiálně potvrdit nepřípustnost jaderné války.

„Bohužel, Spojené státy stejně jako jejich spojenci v rámci NATO, kteří mají jaderné zbraně, nejsou připraveny znovu potvrdit svou věrnost známému principu z doby 80. let, že v jaderném konfliktu nemůže být vítězů a že by k takovému konfliktu nikdy nemělo dojít. My jsme opakovaně nabízeli Spojeným státům potvrzení tohoto principu, ale marně. Tuto skutečnost považujeme za znepokojivý ukazatel toho, jakým směrem se vyvíjí strategické myšlení našich partnerů,“ uvedl náměstek ministra zahraničí RF Sergej Rjabkov.

Podle slov ruského diplomata se totiž jedná o nepříznivou tendenci, kdy Spojené státy začínají uvažovat o tom, že by mohly dosáhnout jednoznačného vítězství v případě jaderné války. Rusko zastává odmítavý postoj vůči takovému přístupu, sdělil Rjabkov.

Slepá ulička

V březnu mluvčí ministerstva zahraničních věcí RF Marija Zacharovová uvedla, že výdaje Washingtonu na jaderné zbraně jsou slepá ulička. Rusko vyzývá k pokračování politiky kontroly zbraní.

„Bujný nárůst vojenské síly, tím spíše za hranicí jakéhokoliv omezujícího právního rámce, je jen slepá ulička. Mnohem účinnějším způsobem, jak zajistit národní bezpečnost, je pokračovat v politice kontroly zbraní a navazovat mírovou spolupráci s ostatními státy, k čemuž opětovně vyzýváme Spojené státy,“ uzavřela Zacharovová.


Zdroj: https://sptnkne.ws/C3bz

 

 


11. 5. 2020

Prohlášení ministrů zahraničních věcí k 75. výročí konce II. světové války

Jménem Komunistické strany Čech a Moravy se ostře ohrazujeme proti podpisu Prohlášení ministrů zahraničních věcí Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Spojených států amerických k 75. výročí konce II. světové války.

Ministři výše uvedených zemí sice u příležitosti letošního 75. výročí konce Druhé světové války vzdávají hold všem obětem a všem vojákům, kteří bojovali proti nacistickému Německu a přispěli k ukončení holocaustu. Na straně druhé srovnávají období po roce 1945 s obdobím nacistické okupace s tzv. porobou Sovětským svazem.

KSČM ostře odmítá toto účelově politické, nehistorické, vysoce tendenční a proamerické prohlášení. Odmítáme svalovaní viny za rozpoutání II. světové války vedle nacistického Německa na Sovětský svaz.

Má-li být podle prohlášení všem členům mezinárodního společenství připomenuto, že trvalá mezinárodní bezpečnost, stabilita a mír vyžadují skutečné a nepřetržité dodržování mezinárodního práva a norem, včetně svrchovanosti a územní celistvosti všech států, pak nelze takto účelově přepisovat historii, příčiny, důsledky II. světové války a ani dohody, které učinily vítězné mocnosti.

Požadujeme, aby Ministerstvo zahraničí ČR vysvětlilo důvody spolupodpisu tohoto ponižujícího prohlášení a okamžitě od něj odstoupilo.

Stanislav Grospič                                                    Vojtěch Filip

místopředseda ÚV KSČM                                       předseda ÚV KSČM

převzato z www.kscm.cz


 

11. 5. 2020

Vzpomínka na 75. výročí osvobození

Na dalších mnoha místech semilského okresu si členové KSČM, KČP a VSA připomněli památku hrdinů, kteří za naši svobodu položili své životy. Položením kytic k jejich hrobům a památníkům připomenuli 75. výročí osvobození naší vlasti.

 img_1137-1-.jpg img_1139-1-.jpg

  pieta-jilemnice-2.jpg

              Jilemnice

           #anipomnikbezkyticky

 

 

 

 

 

 

img_1039.jpg img_1043.jpg img_1044.jpg 

                                                Lomnice nad Popelkou

                                                #anipomnikbezkyticky

 

 

img_1021.jpg img_1022.jpg img_1023.jpg

                                                 Vysoké nad Jizerou

                                                 #anipomnikbezkyticky

 

 

pocta-vichova-n.-jiz..jpg

                                            Víchová nad Jizerou

                                    #anipomnikbezkyticky


 

10. 5. 2020

Pietní akt k 75. výročí osvobození v Semilech

Zástupci semilských organizací KSČM, KČP, VSA Jilemnicko, OS ČMS a LKŽ v sobotu 9. května uctili položením kytic k pomníku obětí 1. a 2. světové války před obřadní síní v Semilech památku padlých hrdinů ve 2. světové válce a osvobození naší vlasti od německé okupace.

dscn1222---kopie.jpg dscn1224---kopie.jpg

dscn1226---kopie.jpg dscn1227---kopie.jpg

dscn1229---kopie.jpg dscn1230---kopie.jpg

                           #anipomnikbezkyticky


7. 5. 2020

Položení kytice rudoarmějcům v Turnově

pomnik-rudoarmejcu-v-turnove.jpgZástupci turnovských organizací KSČM položili ve čtvrtek 7. května kytici květů k pomníku rudoarmějců na hřbitově v Turnově a uctili památku padlých, kteří obětovali své životy za osvobození naší vlasti od německé nacistické okupace.

 2020_005_001_kytice_rudoarmejcum_002---kopie.jpg 

#anipomnikbezkyticky

 

 


7. 5. 2020

Prezident republiky zaslal gratulační dopis ruskému prezidentovi

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal ve čtvrtek dne 7. Května 2020 gratulační dopis prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi. 

Vážený pane prezidente,

dovolte, abych Vám a Vaším prostřednictvím i celému ruskému národu jménem svým i jménem občanů České republiky pogratuloval k výročí konce 2. světové války a zároveň vyjádřil obdiv k hrdinství osvoboditelů naší země, z nichž mnoho je stále mezi námi.

Každoročně si připomínáme konec nelidsky brutálního, zpupného a zotročujícího nacistického režimu, který si podmanil i naši zemi. Před pětasedmdesáti lety, 9. května 1945, občané Prahy a Československa vítali rudoarmějce jako své osvoboditele a naše vděčnost a upřímné díky bojovníkům riskujícím své životy také pro naši svobodu se nezměnily, a to ani přesto, že osudy a vztah našich zemí nebyly po porážce hitlerovské tyranie nijak lehké a snadné nejsou ani nyní. Odmítáme však přepisovat historii. Nezapomínáme, že v bojích za osvobození Československa položilo život na 140 tisíc vojáků Rudé armády. Víme, že bez jejich obětí, bez hrdinství ruského lidu a dalších národů Sovětského svazu a bez hrdinného odhodlání vojáků Rudé armády, která – ač si to někteří přepisovači historie odmítají připustit – osvobodila většinu území tehdejšího Československa, bychom se nikdy nestali nezávislým a sebevědomým národem, jakým jsme dnes.

Letošní oslavy půlkulatého výročí probíhají v mimořádné době. Mrzí mne, že si kvůli pandemii nemůžeme připomenout konec války v Evropě společně na Rudém náměstí. Doufám však, že brzy budeme mít příležitost k oslavě a osobnímu setkání v náhradním termínu.

Blahopřeji proto alespoň prostřednictvím tohoto dopisu. Především ale děkuji všem veteránům, jejichž odhodlání bránit svobodu a důstojnost Vaší i naší vlasti jsou pro mě a mé spoluobčany inspirací a připomenutím, že existují ideály, za které stojí bojovat.

С Днём Победы!
 
Miloš Zeman 
prezident České republiky 

Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky

Převzato z www.hrad.cz


6. 5. 2020 

Pětasedmdesát let od osvobození naší vlasti

Nastává nám máj – měsíc, v němž si připomínáme 75. výročí osvobození naší vlasti od nacistického Německa. Osvobozování nynějšího území Moravy započalo už v březnu a dubnu, aby posléze pokračovalo až do Čech, kde bylo v květnu završeno.

Po Listopadu 1989 nastalo období, v němž byly osvobozující operace, především Rudé armády, znevažovány, ostouzeny a všelijak zpochybňovány. A tak od devadesátých let začali uvědomělí vandalové (občas i lokální politici) ničit pomníky našich osvoboditelů. Jiní zase - kupříkladu učitelé a středoškolští profesoři – začali novodobé dějiny vykládat po svém. Často na popud „badatelů“ z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), anebo proto, že si to ředitelé jejich škol tak přáli. Naopak osvobozování západních Čech, zejména Plzně, americkou armádou stalo se jakýmsi polistopadovým mýtem. Osvobození západočeské metropole začalo pravicové vedení města Plzně - za vydatné pomoci jím spřízněných médií – prezentovat jako doslova spasitelské. Mnohdy fanatické plzeňské oslavy v sobě nezapřely překotnou adoraci historické události, jež se nestala zrovinka tak, jak je slavícím Plzeňanům nakazováno. Vraťme se k nedávné skandální události odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze počátkem letošního dubna, kdy starosta městské části Ondřej Kolář zneužil nouzového stavu k likvidaci pomníku. Proti tomuto postupu protestovala KSČM, Rusko prostřednictvím svého pražského velvyslanectví i prezident Miloš Zeman. Památník byl zřízen jako výraz vděčnosti sovětskému veliteli v roce 1980. Doplňme, že jednotky 1. ukrajinského frontu, kterému maršál Koněv velel, zbavily Prahu od nacistů 9. května 1945.

sbratreni.jpgPodíváme-li se do období před pětasedmdesáti lety bez zaujatosti a tendenčního přibarvování, musíme konstatovat, že největší podíl na osvobození od fašismu měla Rudá armáda. Vždyť rudoarmějci osvobodili většinu území pozdějšího Československa, a padlo jich přitom na 144 tisíc. Rusové ale dnes přece nemohou být hrdiny, neboť Rusko je podle mnohých, především pravověrných politiků, Říše zla! Přitom příslušníky Rudé armády tehdy byli Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a další národnosti. Své životy u nás dále položili Rumuni, kterých padlo na 33 tisíc, u 1. Československého armádního sboru generála Ludvíka Svobody při bojích na čs. území od září 1944 do konce války to bylo asi 3500 mrtvých. Amerických vojáků u nás padlo několik desítek.

Je na nás, na komunistech, abychom svým potomkům vysvětlovali, že falšování dějin je pouhou hrou zbabělých. Za zbavení se od fašistického jha děkujeme především těm, kteří přišli od východu. Nenechme se zastrašit a pojďme si v ulicích s kvetoucími stromy připomenout všechny oběti osvobození naší vlasti v roce 1945, ale i ty, jež své životy položily během nacistické okupace. Tito všichni nesmí být zapomenuti!

 

Autor: 

Radek Nejezchleb, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec

Zdroj: 

www.kscm.cz


2. 5. 2020

Pietní akt v Chuchelně

Před 75 lety – 3. května 1945 se v obci Chuchelna rozhořelo ozbrojené povstání proti nacistickým okupantům, které se záhy rozšířilo do celého Podkrkonoší.

V upomínku na tyto události a k uctění památky padlých chuchelských občanů pořádají každoročně OV KSČM Semily spolu s KČP a VSA pietní akt s položením kytic k pomníku obětí 1. a 2. světové války.

V letošním roce, v souvislosti s omezeními v nouzovém stavu vlivem pandemie koronaviru nebylo možné uskutečnit připravovanou besedu se zástupci Velvyslanectví Ruské federace. Pietního aktu a položení kytic k pomníku padlých v Chuchelně se zúčastnili zástupci OV KSČM, KČP, VSA, OS ČMS a LKŽ.

    dscn1204---kopie.jpg dscn1208---kopie.jpg

    dscn1209---kopie.jpg dscn1213---kopie.jpg

dscn1214---kopie.jpg

#anipomnikbezkyticky


29. 4. 2020

 1.-maj---plakat.jpg

 

Sto třicet let mezinárodní solidarity pracujících

   Jaký byl vlastně první máj roku 1890 v Praze na Střeleckém ostrově? Jan Neruda jím byl zcela uchvácen. A ten, kdo dodnes nahlíží srdcem Nerudy, se celý ten prvomájový den určitě cítí také slavnostně. Máj roku 1890 však neměl být rudý jen záplavou dělnických praporů, karafiátů a kravat. Se vší krutostí měl znovu připomenout míru sociálního a třídního napětí a nový nástup dělnictva jeho vlastní krví. Třikrát během necelého roku se střílelo do horníků. Nejdříve v červnu roku 1889 za stávky dělníků kladenského a lánského revíru na Kladně. Několik dnů před 1. májem 1890 bylo zabito sedmnáct stávkujících horníků ostravsko-karvinského revíru v Ostravě a 22. května 1890 bylo zastřeleno dvanáct a zraněno třicet horníků při stávce v Nýřanech. Také takový měl být rudý máj roku 1890. Buržoazie byla důsledná, zrovna tak jako je buržoazie a její vláda důsledná v dnešní době.

    Myšlenka učinit z 1. máje den boje za požadavky pracujících přišla ze Spojených států amerických. 1. května 1886 se v Chicagu konala obrovská stávka a trvala do 3. a 4. května. Ony dny skončily vpravdě dramaticky. Policisté stříleli do davu stávkujících. Výsledkem bylo pět mrtvých a mnoho zraněných. Pak mezi policisty vybuchla bomba vržená provokatéry. Dělníci socialisté a anarchisté byli zatčeni, odsouzeni a popraveni. Jak napsala Klára Zetkinová „oněch osm hodin bylo považováno za splátku buržoazie na obrovský dluh, který dluží dělnické třídě“. Ti kdo stávkovali, se z pohledu tehdejší společnosti dopouštěli zločinu, ve skutečnosti chtěli jen dosáhnout kratší pracovní doby a lepší mzdy a slušného zacházení.        V roce 1889 pak byl zakládajícím kongresem II. Internacionály v Paříži 1. máj označen za mezinárodní Svátek práce, původně na protest proti popravě nevinných dělníků. Odborové hnutí v Evropě tehdy přijalo za svůj požadavek zkrácení pracovní doby a na návrh předsedy Americké federace práce (AFL) S. Gomperse bylo pařížským kongresem rozhodnuto právě

1. máje organizovat velkou mezinárodní demonstraci tak, aby se konala ve všech zemích a městech v jednom stanoveném dni, kdy pracující budou požadovat od představitelů států legální zkrácení pracovní doby na 8 hodin. V Praze se První máj slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově a účastnilo se ho na 35 tisíc osob. Dnes je tento svátek slaven na celém světě.

   Sto třicet let uplynulo od této chvíle, a co se změnilo?  Lidé stále demonstrují v ulicích po celém světě i v Evropě za svá práva. Dnes ustaraně s obavami z epidemie Coranaviru COVID19 sledují dopady do ekonomického sektoru, obava o své zdraví je na prvém místě a hned po ní obava ze ztráty zaměstnanání. Je zde reálná obava, že nadnárodní průmyslové řetězce propojené s velkými bankovními kapitálovými uskupeními budou prostřednictvím i národních vlád tlačit ještě mohutněji na politiku podpory zadlužování. Podporu získá a dosáhne na ní soukromovlastnický sektor. Pro drobné živnostníky typu např. řemeslníků to bude obtížné. Pro zaměstnance, a zejména ty v dělnických kategoriích, bude však situace zoufalá. Dnes tolik proklamovaná solidarita mezi odbory, zaměstnavateli a vládou dostane zcela jiný rozměr. Jestliže ku příkladu již dnes různým způsobem přistupují zaměstnavatelé k ochraně svých zaměstnanců před koronavirem, bude následně podoba dnešní tzv. "solidarity" pro zaměstnance nepřijatelná. Protože jak vláda, tak i zaměstnavatelé si musí velice rychle uvědomit hodnotu pracovní síly svých zaměstnanců. A nebudou-li zaměstnancům vytvořeny důstojné podmínky k práci a důstojné zabezpečení v případě ztráty práce, pak nelze o solidaritě hovořit. Jinak účet za krizi ekonomickou, vzniklou pandemií koronaviru zaplatí pravě zaměstnanci a nikoliv banky a nadnárodní kapitál.

    Proto je dnešní první máj výzvou pro dělníky, ostatní pracující, pro všechny zaměstnance být solidární v odmítnutí nést toto cizí břemeno na svých zádech. Myslím, že OS ČMS i KSČM si toto uvědomují a takto k řešení následků krize přistupují. Věřím, že to lidé rozpoznají i v nadcházejících říjnových krajských a senátních volbách. Základním cílem je i v dnešní době udržet heslo : "Ten, kdo má práci a spravedlivou odměnu, mzdu či plat za ni, je schopen nejen uspokojovat své základní životní potřeby, ale i věnovat se svému dalšímu rozvoji." pro nás je toto podstatné i při oživování celé ekonomiky. Nezapomenout na člověka.

 „Přijde doba, kdy bude naše mlčení mnohem mocnější než hlasy, které jste dnes zardousili!“ jsou poslední slova Augusta Spiese vytesaná dne 25. června roku 1893 v americkém Chicagu do monumentálního bronzového pomníku. Byl jedním z nespravedlivě obviněných a popravených 11. listopadu 1887 za Chicagské události předchozího roku. Tato slova jsou trvalým varováním i pro dnešek.

   Slavné májové dny, které přichází, jsou vepsané nerozlučně a jednou provždy do dějin našeho národa. Není to jen sto třicet let prvních májů. Kdo by mohl, zapomenout na 5. květen a Pražské povstání v závěru 2. světové války. Nebo snad, kdo by mohl zapomenout i na památný 9. květen, kdy tanky Rudé armády vjely do ulic Prahy, a byla osvobozena naše vlast. Nezapomeňme historickou pravdu. Braňme se nastupujícímu fašismu, jeho nebezpečí se dnes stále víc vrací. Nic na tom nemůže změnit přepisování historie ani hanebný krok Městské části Praha 6 s odstraněním sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Vyvolalo to obrovskou vlnu mezinárodní solidarity. Nebojme se o ní v tyto slavné a nám tak drahé májové dny opřít a dosáhnout porážky fašistických skupin v naší zemi.

 

Stanislav Grospič

místopředseda ÚV KSČM

předseda OS ČMS

 

29. 4. 2020

Odborovému sdružení Čech, Moravy, Slezska došla gratulace k 1. máji od Odborové centrály z přátelské Luganské republiky. 

  blahopn-k-1.-mji-z-luhanska---kopie.jpg


 

24. 4. 2020

Také názor…

Soukromé ordinace (a všechny zdravotní obchodní organizace což jsou téměř všechny nemocnice a zařízení v zemi – pozn. metéra) fasují zdravotnický materiál a odepisují si to z daní, takže nemohou po státu chtít, aby to platil za ně! A pokud si ho nezajistili dopředu, je to jejich věc.

V Hrádku nad Nisou polistopadoví politici položili Vulkán, který vyráběl gumové rukavice a tak jim můžeme poděkovat, že dnes chybí. Jen liberečtí polistopadoví politici zbourali Textilanu, a další budovatelé kapitalismu Vlněnu, zavřela se Seba Tanvald, Kolora Semily, TIBA, Texlen, zbourali se Slezan, Benar, Čemolen, Perla, Primona, Hedva, Loana a další, takže jim můžeme poděkovat, že chybí textilní materiál na ochranné pomůcky.

Mnozí tito hrobaři našeho průmyslu dosud sedí ve vládě včetně Senátu a pomlouvají prezidenta a premiéra, že je to všecko jejich vina, že ve zdravotnictví to či ono chybí. Měli by se chytit pěkně za nos a zastydět se.

Obzvláště opozice by se měla umravnit a v této těžké době neštvat lidi proti sobě a místo věčné kritiky by měla začít pomáhat, kde se dá. Tak, jak to dělá většina národa. 

 V devadesátých letech jsem pozorně sledoval základní poučení nových politických lídrů pro nové časy. Co nejmenší stát, který do ničeho nezasahuje, soukromé je nejlepší a postará se o sebe bez státu, volný trh vše vyřeší, že pane Klausi!

V soupisu zdravotnického materiálu jsem se dočetl, že ochranné roušky (ústenky) jsou normální spotřební materiál, jako jednorázové rukavice či toaletní papír. Takže pane Netolický, nejsou náhodou krajské nemocnice a většina zdravotnických zařízení ve Vašem kraji podřízena přímo Vám? Není zásobování těchto zdravotnických zařízení zdravotnickým materiálem Vaše zodpovědnost?! Takže pane Šmuclere, Vy jste ve svých soukromých ordinacích používali roušky při své práci dlouho před koronavirem. To vám je dříve sháněla vláda? Jak to, že jste jich ve svých skladech měli tak málo?! Takže pane Kubek, můžete mi vysvětlit, proč by spotřební materiál včetně roušek měl shánět pro soukromé ordinace lékařů stát (v době volného trhu)?!

Takže pánové, zdá se mi, že svalováním viny na vládu byť kapitalistickou, pouze zastíráte svoji vlastní neschopnost! Všichni ti dnešní řvouni tady chtějí kapitalismus, chtějí soukromě podnikat, ale mít socialistické výhody. To, ale přece nejde!

Váš Honza z Horní Dolní

Převzato z marxisticko-leninský odborný klub


 

Prohlášení vedení KSČM k odstranění sochy maršála Koněva

 

Komunistická strana Čech a Moravy ostře protestuje proti rozhodnutí Městské části Prahy 6 a Magistrátu hlavního města Prahy o odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který velel vojskům Rudé armády, jež přispěchala na pomoc povstalé Praze a přinesla jí konečné osvobození. Vládnoucí elity Prahy složené z Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL, ODS a dalších pravicových subjektů nemají žádnou úctu k vlastním dějinám, ani k našim osvoboditelům.

Je neakceptovatelné, že takovým veřejným funkcionářům nic neříká ani mezinárodní právo a ani závazky mezi Českou republikou a Ruskou federativní republikou o válečných hrobech. Za nepodstatný považují souhlas Vlády České republiky či alespoň Ministerstva obrany ČR.

Brutální a amorální čin Městské části Prahy 6, Magistrátu hlavního města Prahy: Pirátů, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL nesmí nikoho nechat na pochybách, že jejich sympatie opravdu nepatří našim osvoboditelům, ale těm, kteří nám přinesli nacistickou porobu a okupaci s více než 365 tisíci mrtvými spoluobčany. Veřejnost vidí, jak lživé a nemorální jsou jejich politické cíle. Československo a Česká republika ale nebude nástupním prostorem pro přepsání dějin II. světové války, rehabilitaci Sudetoněmeckého landsmanšaftu a německého fašismu.

KSČM vyzývá občany, kteří nesouhlasí s odstraněním památníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a ctí úlohu všech armád našich spojenců při osvobozování Československa, včetně rozhodující úlohy Rudé armády, aby na protest proti přepisování dějin nosili proti nákaze červené roušky místo bílých.

Skutečnost, že k tomuto kroku bylo přistoupeno v předvečer 75. výročí ukončení II. světové války, výročí porážky nacistického Německa a výročí osvobození Prahy a Československa, symbolizuje pohrdání našimi osvoboditeli, mezi něž největší měrou, s více jak 140 tisíci položených životů, patřili vojáci Rudé armády Svazu sovětských socialistických republik, vedle vojáků dalších spojenců a národního vlasteneckého odboje. Krok Městské části Prahy 6 je plivnutím do tváře všem, kdo položili své životy za naši dnešní svobodu.

Hnutí ANO tomu bezmocně přihlíží. Vyzýváme vládu ČR, aby bez jakéhokoliv odkladu zjednala nápravu a návrat pomníku maršála Koněva.

Za vedení KSČM Vojtěch Filip, Stanislav Grospič, Petr Šimůnek, Kateřina Konečná, Václav Ort, Pavel Kováčik, Marie Pěnčíková a Helena Vrzalová

 

České mírové hnutí protestuje

České mírové hnutí co nejrozhodněji odsuzuje hanebné zničení pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, velitele vojsk Rudé armády, které před 75 lety přinesly do Prahy svobodu a mír. Vedení Městské části Praha 6 v čele se starostou Ondřejem Kolářem nestoudně přikázalo odstranit pomník, který čtyři desetiletí symbolizoval vyjádření díků osvoboditelům hlavního města a naší země od fašistické okupace a hrůz II. světové války.

České mírové hnutí navíc s rozhořčením upozorňuje, že ke zničení pomníku došlo v době nouzového stavu a zákazu volného pohybu osob, vyhlášeného z důvodu koronavirové pandemie COVID-19. Této situace bylo podle starosty Městské části Praha 6 využito proto, aby proti nehoráznému odstranění antifašistického pomníku „nemohla spodina demonstrovat.“

České mírové hnutí proto vyzývá všechny demokratické a mírové síly, aby se rozhodně postavily na obranu pomníků, památníků a dalších veřejných upomínek na hrdinný zápas proti hitlerovskému fašismu a odmítly tak stupňující se snahy o přepisování a falšování historie.

Milan Krajča
předseda Českého mírového hnutí

 

Lumpárna nejvyššího řádu

Zpráva z dnešních médií: „Praha 6 dnes ráno odstranila sochu Koněva.“

Zneužít situace nouzového stavu dokáže jen darebák. Bourání pomníků rudoarmějců, kteří položili svůj život za naši svobodu, je hanebný čin sám o sobě. Ale fakt, že radnice Prahy 6 odstraňuje sochu maršála Koněva v době mimořádné situace, kdy není možno ani vyjádřit protest na veřejném shromáždění, je chování zbabělců, kteří se bojí vlastních občanů. Starosta Kolář tak ukazuje svou pravou tvář. Namísto toho, aby se v dnešní době staral o obyvatele své městské části, fanaticky se vrhá na ničení pomníku maršála Rudé armády. Pěkný dárek k 75. výročí osvobození! Zatímco se občané semkli k lidské solidaritě, navzájem si pomáhají, starají se o své blízké i o své sousedy, šijí roušky lidem často zcela neznámým a snaží se přiložit ruku k dílu, kde se dá, starosta Kolář ukázal svou bezcharakternost naplno.

Za Krajský výbor KSČM Praha vyjadřuji ostrý protest proti tomuto hanebnému činu!

Autor: 

Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha

 

Prohlášení OS ČMS k odstranění sochy maršála Koněva

Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska protestuje proti rozhodnutí Městské části Prahy 6 a Magistrátu hlavního města Prahy o odstranění sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který velel vojskům Rudé armády, jež přispěchala na pomoc povstalé Praze a  přinesla jí konečné osvobození. Vládnoucí elity Prahy složené z Pirátů, TOP 09, KDU-ČSL, ODS a dalších pravicových subjektů nemají žádnou vnitřní úctu k vlastním dějinám. Skutečnost, že k tomuto kroku přistoupily v předvečer 75. výročí ukončení Druhé světové války, výročí porážky nacistického Německa a výročí osvobození Prahy a Československa symbolizuje pohrdání našimi osvoboditeli, mezi nějž největší měrou více jak 140 tisíci položených životů patřili vojáci Rudé armády  Svazu sovětských socialistických republik, vedle vojáků dalších spojenců a národního vlasteneckého odboje. Krok Městské části Prahy 6 je plivnutím do tváře všem, kdo položili své životy za naší dnešní svobodu.

     Nechť krok Městské části Prahy 6, Magistrátu hlavního města Prahy  Pirátů, ODS, TOP 09 a KDČSL  nenechá nikoho na pochybách, že jejich sympatie patří těm, kteří nám přinesli nacistickou porobu a okupaci. Nechť veřejnost vidí, jaké jsou jejich skutečné politické cíle a jak bezmocně hnutí ANO tomuto dění mlčky přihlíží. Československo a Česká republika nebude nástupním prostorem pro přepsání dějin Druhé světové války, rehabilitaci Sudetoněmeckého landsmanšaftu a německého fašismu.

Sekretariát OS ČMS

Stanislav Grospič


Je to třicet let

31. 3. 2020

Je tomu právě třicet let, co vznikla Komunistická strana Čech a Moravy. Tehdy, čtyři měsíce po listopadových událostech, v nichž zcela zkolabovalo vedení KSČ, čtvrt roku po jejím Mimořádném prosincovém (vánočním) sjezdu, kterým vrcholil rozvrat v dosud vedoucí politické straně, poté, co »červené knížky« odhodili kariéristé a malověrní, se stoupenci socialismu a ideálů myšlenek dělnického a komunistického hnutí rozhodli založit novou radikálně levicovou stranu. Tou novou stranou, navazující na vše pokrokové z dělnického a komunistického hnutí se stala naše KSČM. Zároveň nabídla všem těm, kteří věřili ve společnost rovnosti, aby společně s ní bojovali za uskutečnění vize, za niž od Velké francouzské revoluce umíraly či trpěly masy dělníků a všech, kteří toužili po odstranění vykořisťování člověka člověkem.

Dnes, tedy třicet let od založení KSČM, můžeme rekapitulovat. Máme na to plné právo. Podařilo se KSČM skutečně naplnit představy, které si dala do svého začátku? Myslím, že můžeme zodpovědně odpovědět, že od programu, který tehdy byl přijat a pak konkretizován na následných sjezdech, se neodchýlila a nikdy se nevzdala svého základního cíle vybudování skutečné společnosti odstraňující ekonomickou a sociální nerovnost, společnosti spravedlivé, společnosti socialistické.

KSČM se často musela potýkat s řízeným i živelným antikomunismem, pomluvami, zneužíváním mainstreamových sdělovacích prostředků, pokusy znemožnit její činnost, s persekucemi jak funkcionářů, tak řadových členů. Přesto se dokázala prosadit. Ne pokaždé jsme využili všech svých možností. Ne vždy jsme volili nejsprávnější cestu. Ale ani klasikové, na něž se část našich souputníků ráda odvolává, nedokázali svá řešení nabídnout okamžitě. Navíc se nemuseli vypořádávat s porážkou celé soustavy států rozhodnutých jít směrem od kapitalismu k budování nové společnosti. Řada úspěchů i neúspěchů, řada úspěšných, a i neúspěšných hledání nejvhodnějších cest, se projevila i v poklesu preferencí v posledních několika letech. Je to pro nás poučení, ale nikoli prohra.

Nyní poté, co odezní opatření, která byla vyvolána nemocí COVID-19, nás čekají další volby, tentokrát komunální a do třetiny Senátu. Budeme obhajovat stovky zastupitelů, a dokonce i vedení Ústeckého kraje. Naši současní zastupitelé odevzdali, stejně jako právě vedení Ústeckého kraje, veliký kus práce. Tu je třeba zúročit. Ukázat, že KSČM je tady, aby bránila zájmy těch, kteří se živí pouze svou prací, prodavačů i prodavaček z obchodních řetězců, dělníků i dělnic ve stavebnictví, ve velkých průmyslových závodech, železničářů, silničářů, učitelů a učitelek, zemědělců, policistů, hasičů, drobných řemeslníků, důchodců, mladých rodin s dětmi, pacientů, nezaměstnaných, prostě všech, kteří často žijí dokonce od výplaty k výplatě nebo ze sociálních dávek, těch, co jsou na kraji hmotné nouze. Věřím, že s naším programem, s našimi kandidáty uspějeme. K tomu nás zavazuje i odkaz celých třiceti let existence Komunistické strany Čech a Moravy.

Autor: 

Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM


 

20. 3. 2020

Člen OS ČMS zajistil Čechům nejméně milion roušek – poděkování Vojtěchu Filipovi !

OS ČMS vyslovuje velké poděkování předsedovi KSČM s. Vojtěchu Filipovi za
rozhodující podíl na zprostředkování dodání minimálně milionu zdravotních roušek z Vietnamské socialistické republiky pro občany,  zdravotnický personál a sociální
pracovníky v České republice. Jde o zásadní pomoc v době, kdy vláda teprve
činí nezbytné kroky v této věci. Výrazně se tím může přispět k prevenci
zabránění šíření této epidemie a primární ochraně obyvatel.

Naše poděkování je o to větší, je Vojtěch Filip je aktivním členem Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska.

Sekretariát OS ČMS

V Praze 19. března 2020

 


Společný postoj evropských odborů kvůli koronaviru

Bojujeme na ochranu zdraví a životů pracujících

My, odborové svazy, jež podepsaly tento text, obdivujeme hrdinské přispění dělníků, vědců ve zdravotnictví, nemocnic, hygieniků a řady dalších služeb, kteří dokonce i v život ohrožujících podmínkách, vyčerpaní, s nedostatečnými počty personálu a při nepřipravených systémech prevence bojují, aby zachránili životy pracujících a veškerého lidu.

Následky této epidemie nejsou náhodné, ani nejsou přírodním jevem. Ale situace koronaviru demonstruje tragické následky a lidské životy ohrožené politikou, jež považuje péči o zdraví za zodpovědnost jednotlivců a za oblast enormních zisků. Tyto následky jsou výsledkem nízkého stavu personálu veřejných nemocnic a služeb, nedostatečné infrastruktury, podfinancování, citelného nedostatku lékařského a ošetřovatelského personálu. Směrnice EU, jež zrušily národní sociální pojištění, prevenci a systémy zdravotní péče kvůli zisku velkých zdravotně-pojišťovacích společností, jsou politickou volbou s tragickými následky a rizikem pro evropské národy. Vlády místo aby přijímaly opatření řešící nedostatky v systémech zdravotní péče, vyhlašují zajištění a finanční pomoc velkým firmám.

Charakteristikou situace je řada společností, jež nepřijímají nutná opatření k ochraně svých zaměstnanců, a také fenomén šmeliny s farmaceutickými produkty, jíž se obohacují zdravotnicko-farmaceutické firmy.

Jako odbory jsme zodpovědní za informování pracujících v našich zemích o posledním vývoji proti nim a o plánech, nedávno vyhlášených kvůli koronaviru. Postoj zaměstnavatelů a vlád vykazuje vůči pracujícím řadu společných rizik a problémů, jak jsou v mnoha zemích zaváděna nebo plánována podobná opatření proti pracujícím.

Opatření, v nichž finanční následky a náklady v situaci koronaviru ponesou na svých bedrech pracující, jako propouštění, neobnovování smluv, především lidé zaměstnaní v turistice atd. na druhé straně zaměstnavatelé s podporou vlád nacházejí příležitost prosadit zavedení a přijetí opatření a plánů nemířených proti pracujícím, jako deregulaci jejich denní pracovní doby v souladu s preferencemi zaměstnavatelů, zavedení příležitostných zaměstnání, s opatřeními jako práce z domova, dokonce i po vypuknutí epidemie koronaviru.

Zvlášť odsuzujeme vlády, které dokonce i za těchto okolností místo přijetí nezbytných opatření k ochraně lidského zdraví šikanují odbory a odboráře, bránící zdraví pracujících a odsuzující nedostatek personálu ve službách a problémy v systémech zdravotní péče.

Životy a zdraví pracujících nelze položit níž než zisky. Pracující už doplatili na následky krize; neponesou následky privatizace a rušení systémů veřejné zdravotní péče.

SEZNAM POŽADAVKŮ

  • Doplnění stavů v nemocnicích a službách náborem stálého lékařského, ošetřujícího a dalšího personálu;
  • Plné vybavení všech veřejných služeb potřebným dezinfekčním a ochranným materiálem; tento poskytne stát obyvatelstvu bezplatně, aby tak zastavil nepřijatelnou šmelinu;
  • Je na zodpovědnosti vlád zajistit dny volna navíc, plně zaplacené a se zaplaceným pojištěním:

– Těm pracujícím, kteří jsou nemocní;

– zaměstnancům, kteří jsou nuceni zdržovat se mimo zaměstnání kvůli nouzovým preventivním opatřením;

– Těm, kteří jsou vyzváni, aby pečovali o nemocné dítě nebo o starší členy své rodiny;

– Těm, kteří musí zůstat se svými dětmi doma kvůli preventivnímu zavření škol a středisek denní péče.

  • Okamžitě zrušit opatření jako vyvlastnění a dražby příbytků, omezení dodávek vody a elektřiny kvůli dluhům domácností;
  • Zvláštní péči věnovat uprchlíkům – imigrantům a jejich rodinám, zlepšit jim životní a pracovní podmínky. Důstojné a hygienické ubytování pro uprchlíky, žádné koncentrační tábory. Bezplatnou kompletní zdravotní péči. Kvalitní potraviny zdarma.
  • Celkové výdaje ať nesou státy a různé podnikatelské skupiny, a ne pracující soukromého ani veřejného sektoru.

Evropské národy už nesmírně zaplatily za obrovské škrty v systémech veřejné zdravotní péče a sociálního zabezpečení a za uvalení surových pracovních vztahů. Nepřijmeme zaplacení následků politiky Evropské unie, vlád a podnikatelských skupin.

Nebudou-li okamžitě přijata výše uvedená opatření, budou následky v případě vážné epidemie nebo vážného ohrožení zdraví ve kterékoli zemi mnohem nebezpečnější.

 

Odborové organizace

Česká republika – Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska

Francie – Federace obchodu a služeb CGT

Francie – UD CGT Val de Marne 94

Itálie – USB

Řecko – PAME

Srbsko – SLOGA

Španělský stát, Baskicko – LAB

Španělský stát, Galicie – CUT

Kypr – PEO

Rusko – Svaz dělníků-migrantů

Polsko – WZZ WALKA

 


15. 3. 2020

15. březen 1939 stále varuje!!!

Umístěním kytice k pamětní dece na semilské radnici, připomínající návštěvu T. G. Masaryka v Semilech 17. 9. 1922 si zástupci OV KSČM, KČP a VSA připomenuli 15. březen 1939, kdy začala násilná okupace zbytku československé republiky.

T. G. Masaryk byl jedním ze zakladatelů nového československého státu po rozbití Rakouska-Uherska – v roce 1930 se Národní shromáždění usneslo na zákoně „Masaryk se zasloužil o stát“.

Tento stát byl v roce 1938 po Mnichovském diktátu okleštěn a v březnu 1939 hanebně německými vojsky okupován a výnosem nacistického vůdce Adolfem Hitlerem ustanoven jako „Protektorát Čechy a Morava“.

Následná šestiletá okupace si vyžádala 360 tisíc mrtvých spoluobčanů. Máme v paměti vše, co museli čeští občané vytrpět v době německé okupace – germanizaci školství a kultury, uzavření vysokých škol, poprava studentů, heydrichiáda, stanné právo, popravy, koncentrační tábory, vypálení Lidic, Ležáků, Ploštiny …..

Proto požadujeme, aby se datum 30. září 1938 a 15. březen 1939 staly významnými dny a připomínaly zejména mladým generacím hrůzy nacistické poroby v době okupace, současně aby upozorňovaly na narůstající nebezpečí nové hrozby válečného konfliktu a podporovaly úsilí vlasteneckých sil v zachování světového míru.

dscn1190---kopie.jpg dscn1197---kopie.jpg

dscn1194---kopie.jpg dscn1196---kopie--2----kopie.jpg

 


11. 3. 2020

Včera se v Kulturním centru GOLF v Semilech uskutečnila oslava Mezinárodního dne žen. K tanci i poslechu vyhrával na elektrické klávesy oblíbený muzikant a zpěvák pan Miloš Šilhán, všechny přítomné pak potěšilo a pobavilo vystoupení seniorských mažoretek, vystupujících pod názvem "Báječné ženy z Košťálova". Ženám poděkoval za jejich práci, pogratuloval k svátku a předal kytičky předseda OV KSČM Semily Jiří Boudný. 

dscn1123---kopie.jpg

     dscn1126---kopie.jpg dscn1132---kopie.jpg

     dscn1156---kopie.jpg dscn1169---kopie.jpg

     dscn1175---kopie.jpg dscn1178---kopie.jpg

     dscn1187---kopie.jpg dscn1135---kopie.jpg 

dscn1129---kopie.jpg

 


Zveme Vás na společnou oslavu

 

Mezinárodního dne žen

 

v restauraci Kulturního centra GOLF Semily

v úterý 10. března 2020 od 15.00 hodin

 

 

Program:

Gratulace k MDŽ

Kytička pro všechny přítomné ženy

Hudební produkce p. Šilhána k poslechu i tanci

Vystoupení mažoretek – Báječné ženy z Košťálova

Tradiční občerstvení

 

 

Pořadatel:  Okresní výbor KSČM Semily


 

17. 2. 2020

Krajská konference KSČM Libereckého kraje

Delegáti semilské stranické organizace zvolení na okresní konferenci KSČM se v plném počtu zúčastnili jednání Krajské konference KSČM, která se konala v sobotu 15. února v restauraci Skleník v České Lípě.

Účastníci konference mezi sebou uvítali 1. místopředsedu ÚV KSČM Petra Šimůnka a další přizvané hosty, zejména kandidáty pro volbu do Zastupitelstva Libereckého kraje, mezi nimiž nechyběli někteří ze semilských kandidátů.                                   86860253_1046600042391722_2518231512822841344_o.jpg 86451130_1046598152391911_3762670163392987136_o.jpg

 

 

                                                                                

 

Foto: Václav Větrovec

Pozornost všech delegátů a hostů se zaměřila zejména na přípravu krajských a senátních voleb, které nás čekají na podzim letošního roku.

V průběhu jednání se představili někteří z navržených kandidátů, kteří budou usilovat o hlasy voličů pro kandidátní listinu KSČM. Z našich kandidátů se konference zúčastnili Štefánia Dvořáková Babáková, Hedvika Jílková, Bohuslav Kaván, Petr Vaněk, Věra Picková, Josef Rám, Alena Svobodová a Jaroslav Šlechta.

Konference zvolila pořadí na kandidátní listinu KSČM do Zastupitelstva Libereckého kraje, vedoucím kandidátem byl zvolen Stanislav Mackovík - LB, na dalších místech se umístili Jan Koros – CL, František Pešek - JB, Miloš Tita - CL, Jan Dvořák – CL, František  Chot – CL, Jaroslav Šlechta – SM, Jan Malec – CL, Lucie Sieberová – LB, Alena Svobodová – SM.

Ve volbách do stranických orgánů byla ve 2. kole tajných voleb zvolena do funkce předsedkyně KV KSČM Dana Lysáková, do funkcí členů KV KSČM byli potvrzeni za OSO Semily Jiří Boudný, Věra Picková a Oldřich Tomášek, do funkce člena KRK Zbyněk Koudelka a do funkce člena KRoK Milan Mašek.


img_20200215_090945.jpg  img_20200215_121656.jpg img_20200215_091007.jpg 

                                                                                  Foto: Jaroslav Houha


28. 1. 2020

Zúčastnili jsme se setkání přátel, vlastenců, antifašistů u sochy maršála Koněva v Praze, abychom při příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim Rudou armádou pod velením maršála Koněva, položili kytičku a zapálili svíčku k připomínce a odsouzení zvěrstev odehrávajících se v koncentračních táborech 2. světové války a poděkovali vojákům Rudé armády za osvobození národů Evropy od nacismu.

Vyslechli jsme úvodní slovo historika PhDr. Josefa Skály, pozdravné vystoupení pražského rabína Davida Bohbota i mimořádně působivý projev předsedkyně Komise mládeže ÚV KSČM Petry Prokšanové. Ocenili jsme příspěvek zastupitele Prahy 11 pana Bc. Vašíčka, který tlumočil rozhodnutí zastupitelstva Prahy 11, že jsou připraveni umístit pomník maršála Koněva na svém území, pokud se v Praze 6 rozhodnou o jeho odstranění. 

V projevu Petry Prokšanové zazněla i tato slova:

"Jsou sice stále platná Marxova slova, že „pravda nezná hranice politického zeměpisu“. Ovšem my jako komunistická strana máme historickou povinnost překlenout všechny vnitrostranické rozpory a ujmout se vedoucí úlohy v budování jednotné a pevné hráze proti současnému sílícímu fašismu, který s koncem druhé světové války nezmizel, jen na chvíli utichl, aby nabral nové síly a podoby pro boj v jednadvacátém století. Je naší povinností budovat hráz proti fašismu, kterému cestu umetá nadnárodní kapitál, neoliberalismus a centrismus a který v minulosti vrcholil koncentračními tábory, jejichž hrůzu si tu dnes připomínáme."

 1580139990463.jpg 1580140145872.jpg 1580139965600.jpg

1580140285094.jpg 1580140425365.jpg 1580140462435.jpg

1580140630132.jpg 1580140950527.jpg 1580141070132.jpg

1580141973510.jpg 1580141302980.jpg 1580142477612.jpg 

 



 

25. 1. 2020

konev-27.-1.-2020.jpg

 


20. 1. 2020

Okresní konference KSČM Semily

Semilská okresní konference KSČM se uskutečnila v sobotu 18. ledna v restauraci Kulturního centra GOLF Semily. Ze 13-ti Základních organizací KSČM v okrese přijelo 24 delegátů, zvolených na výročních členských schůzích v září a říjnu 2019. Mimo zvolených delegátů s hlasem rozhodujícím se konference zúčastnili i pozvaní hosté, mezi nimiž byli přivítáni místopředseda ÚV KSČM Václav Ort, tajemník Libereckého KV KSČM František Chot, předseda Klubu KSČM v Zastupitelstvu Libereckého kraje Miloš Tita, předseda OV KSČM Česká Lípa Václav Větrovec. Zúčastnili se i kandidáti za okresní stranickou organizaci pro zařazení na kandidátní listinu KSČM pro volby do Zastupitelstva Libereckého kraje.

Zpráva o činnosti okresní stranické organizace, přednesená předsedou OV KSČM Jiřím Boudným zhodnotila výsledky práce, kterých bylo dosaženo za uplynulé dva roky. Značná pozornost byla věnována oblasti hospodaření, což se pozitivně projevilo v odstranění finančních problémů z předchozích období bývalého vedení OV KSČM. Podařilo se stabilizovat rozpočet, zvýšit příjmovou část a omezit zbytečné výdaje. S využitím dotací ÚV KSČM byla provedena rekonstrukce sociálního zařízení, úpravy místností určených k pronájmu a další práce spojené s údržbou budovy. V roce 2019 bylo provedeno zateplení a nová fasáda čelní stěny budovy.

Daří se zlepšovat informovanost členské základny o vnitrostranické činnosti, projednávaných záležitostech a plánovaných akcích prostřednictvím Zpravodaje OV KSČM i webových stránek.

I přes snahu funkcionářů KSČM se nedaří zastavit pokles počtu členů a přijímat nové zájemce o členství ve straně.

Okresní konference se vyjádřila k materiálům, které budou předkládány XI. sjezdu KSČM a přijala k nim jednoznačná stanoviska, která postoupila k dalšímu řešení nadřízeným orgánům strany.

Delegáti zvolili 15 členů Okresního výboru, 5 členů okresní revizní komise a 5 členů okresní rozhodčí komise. Předsedou OV KSČM byl opět zvolen Jiří Boudný. V dalších volbách byli zvoleni delegáti krajské konference, delegáti XI. sjezdu KSČM a zástupci okresní stranické organizace ve vyšších stranických orgánech.

Okresní konference tajnou volbou rozhodla i o pořadí kandidátů, kteří budou zařazeni na kandidátní listinu KSČM pro volbu do Zastupitelstva Libereckého kraje.

Jaroslav Houha, místopředseda OV KSČM

dscn1058.jpg

      dscn0997.jpg dscn1015.jpg dscn1031.jpg

      dscn1001.jpg dscn1005.jpg

 

 

Nově zvolené orgány OV KSČM Semily

Okresní výbor KSČM

Boudný Jiří, Čmuchal Jiří, Dvořák Karel, Fousek Rudolf, Houha Jaroslav, Kaván Bohuslav, Koudelka Zbyněk, Picková Věra, Rám Josef, Rubková Hana, Svobodová Alena, Šlechta Jaroslav, Šprengr Jaroslav, Tomášek Oldřich, Zákoucká Anna

 

Předseda OV KSČM

Boudný Jiří

 

Výkonný výbor OV KSČM

Boudný Jiří, Houha Jaroslav, Kaván Bohuslav, Picková Věra, Rám Josef, Šprengr Jaroslav, Tomášek Oldřich

 

Okresní revizní komise

předsedkyně: Vondráčková Marie

členové: Erlebach Ivan, Houhová Jana, Mašková Zdena, Vaněk Petr

 

Okresní rozhodčí komise

předseda: Mašek Milan

členové: Beran Miroslav, Hajdina Karol, Macháčková Jaroslava, Pochop Jaroslav

 


16. 1. 2020

V sobotu 18. ledna 2020 se bude konat okresní konference KSČM v Semilech. Výroční členské schůze ZO KSČM zvolily 35 delegátů, kteří se sejdou v Kulturním centru GOLF v Semilech, aby zhodnotili dosavadní práci okresní stranické organizace, vyjádřili se k návrhům materiálů pro XI. sjezd KSČM, zvolili členy a funkcionáře do stranických orgánů a stanovili pořadí kandidátů pro zařazení na kandidátní listinu KSČM pro volby do Zastupitelstva Libereckého kraje.

O výsledcích jednání okresní konference KSČM Semily budeme návštěvníky webových stránek informovat.

xi-sjezd-logo.jpg

 

 

sneh-krajina-zima-stromy-960x720---kopie.jpg

 

1. 12. 2019

Setkání s přáteli – vlastenci

Ve čtvrtek 28. listopadu jsme velice rádi přijali pozvání pořadatelů a zúčastnili jsme se přátelského setkání v restauraci Centrál v Liberci – Králově Háji.

Pořádající organizace, kterými byly vlastenecké spolky z Libereckého kraje – Klub českého pohraničí, Český svaz bojovníků za svobodu, Společnost česko-kubánského přátelství, Levicový klub žen, Vlastenecké sdružení antifašistů Jilemnicko uspořádaly toto tradiční každoroční setkání. Předseda Krajské rady KČP Leoš Hamrský při zahájení uvítal přítomné účastníky a vzácné hosty, kterými byli historik PhDr. Josef Skála, předseda OV ČSBS JUDr. Petr Ptačovský, předsedkyně LKŽ Vesec Růžena Ryšánková, krajská koordinátorka MPSV pro Liberecký kraj Mgr. Pavla Řechtáčková, předseda Krajské organizace Česko-kubánské společnosti a zejména vzácná a milá delegace přátel z polské Strany demokratické levice z Lubaně. Z našeho semilského okresu na setkání přijelo 19 účastníků.

Zajímavé a mnoha konkrétními argumenty a fakty podložené vystoupení Josefa Skály ocenili všichni přítomní. Hlavními tématy bylo současné převracení historických událostí, narůstající protiruské vystupování, fašizace společnosti.

Zaujalo i vystoupení vedoucího polské delegace, který seznámil přítomné se situací v Polsku, kde v nedávných volbách zlepšila svůj volební potenciál Strana demokratické levice a získala křesla v polském Sejmu.

O příjemný kulturní zážitek se postarala Terezka Bušová se svojí maminkou Janou a mladý nadějný houslista Milánek.  Jejich několik vystoupení odměnilo potleskem vděčné a spokojené publikum. S nádhernou vlastní básní vystoupila Táňa Nováková, o dobrou náladu se postaral i přítomný harmonikář.

K občerstvení se podával tradiční boršč, zájem byl i o chutné obložené chlebíčky, sladké zákusky, k pití dostatek nealkoholických nápojů, kávy, čaje a piva.

Mezi přáteli se stejným levicovým a vlasteneckým cítěním jsme se cítili dobře a spokojeně. Je třeba pořádat a zúčastňovat se takovýchto akcí, které přispívají ke sjednocování levicově orientovaných organizací.

     dscn0880.jpg dscn0881.jpg 

     dscn0891.jpg dscn0884.jpg 

     dscn0894.jpg dscn0910.jpg dscn0928.jpg

     dscn0946.jpg dscn0961.jpg

 

21. 11. 2019

pozvanka-kcp-28.11.2019.jpg

 

5. 11. 2019

demonstrace-u-koneva-7.11.2019.jpg


 

 

kcp---tabor-26.-10.-2019.jpg

Táborský manifest

V sobotu 26. října 2019 se z podnětu Klubu českého pohraničí, Veteránů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a dalších spolků sdružených ve Vlasteneckém fóru České republiky uskutečnilo v husitském městě Tábor shromáždění občanů, aby připomnělo význam 101. výročí vzniku Československé republiky a podíl prezidenta Budovatele dr. Edvarda Beneše na jeho vzniku, obraně a zakotvení ve společenství demokratických států.

Přítomní účastníci přijali jednomyslně „Táborský manifest“ v tomto znění:

Dvacátý osmý říjen 1918 je nejvýznamnějším svátkem všech občanů České republiky, kteří uznávají dílo T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika jako základ pro zachování odkazu husitů, národních obroditelů, československých legionářů, hrdinů 1. a 2. odboje pro budoucnost českého národa.

Jméno Edvarda Beneše je jedním ze symbolů české státnosti získané po třistaletém útlaku Čechů v Rakousko-Uherské monarchii, při budování a obraně Československa v letech 1918 až 1948. Edvard Beneš byl mezinárodně uznávaným státníkem a představitelem Československé republiky. Tuto skutečnost vyjádřil prezident Zakladatel T. G. Masaryk rčením: „Bez Beneše bychom republiku neměli.“

Za mimořádné zásluhy byl Edvardu Benešovi udělen titul „Prezident Budovatel“ a v roce 2004 schválil Parlament České republiky zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“.

Jako pokračování imperiální politiky nacistického Německa a za projevy revanšismu považujeme sílící útoky bývalých občanů Československa a jejich potomků, tzv. sudetských Němců, na prezidenta dr. Edvarda Beneše a též hrubé urážky, kterými jej častují představitelé sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Za závažné a nebezpečné pro český národ a naši vlast považujeme výroky kancléřky Spolkové republiky Německo Angely Merkelové, které pronesla v Berlíně 20. června 2018, když mimo jiné řekla: „Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění.“

Za skandální považujeme také názory a stanoviska mnohých českých politiků, urážející odkaz a osobnost prezidenta Beneše a podporující požadavky sudetoněmeckého landsmanšaftu. Negativním příkladem a dokladem této skutečnosti jsou známé výroky představitelů KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana, zakladatele TOP 09 Karla Schwarzenberga, bývalého europoslance za ČSSD Libora Roučka, bývalého primátora Brna Petra Vokřála a mnohých dalších českých politiků.

Za akt ponižující suverenitu republiky považujeme vyslání velvyslance České republiky ve Spolkové republice Německo na letošní sjezd landsmanšaftu v Řezně ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem z ČSSD. Jeho dosavadní působení ve významné státní funkci neodpovídá národním a státním zájmům České republiky.

Pro naši vlast a její budoucnost jsou nepřijatelná rozhodnutí soudních orgánů České republiky, která jsou de facto prolamováním platnosti prezidentských dekretů zejména v oblasti konfiskace majetku etnických Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a ztráty státního občanství Němců a Maďarů.

Prohlašujeme, že poválečné prezidentské dekrety byly konkrétní aplikací jurisdikce podložené rozhodnutím vítězných mocností Sovětského svazu, Spojených států a Velké Británie na Postupimské konferenci 2. srpna 1945 a byly v zájmu demokratického a bezkonfliktního vývoje Československé republiky v období po druhé světové válce.

Odmítáme obvinění, že odsun bývalých občanů Československa německé národnosti byl vyhnáním a porušením principu kolektivní viny. V Československé republice mohli nadále zůstat a také zůstali němečtí antifašisté a lidé, kteří se neprovinili proti demokratické Československé republice a českému národu.

Do odsunu byli zařazeni Němci, kteří se aktivně podíleli na rozbití Československa a dopustili se zločinů proti zemi, ve které požívali nadstandardní výsady národnostní menšiny. Ti, kteří pod prapory a hesly „HEIM INS REICH“„EIN FÜHRER, EIN REICH, EIN VOLK“ vítali v Československé republice svého zločinného vůdcevyháněli z domovů české občany, terorizovali, vraždili a unášeli je na území Velkoněmecké říše, ti kteří se podíleli na 360 tisících zmařených životů občanů naší vlasti a na nejkrvavější genocidní válce lidské historie vyvolané nacistickým Německem. Byli to také ti, kteří se nepoučili ani po prohrané válce a zejména v pohraničních oblastech se dopouštěli ve formacích organizací Wehrwolf, Guttenberg a Zeppelin teroru na českých občanech a sabotovali úsilí československých úřadů k obnově hospodářského a společenského života v českém pohraničí.

Připomínáme fakt, že jeden milion 162 tisíc 617 sudetských Němců bylo vyznamenáno Adolfem Hitlerem za aktivní podíl na rozbití předválečné Československé republiky.

POŽADUJEME – omluvu sudetských Němců za lidské oběti a materiální škody, na kterých se za nacistické okupace podíleli, ale také za hrubé urážky demokraticky zvoleného prezidenta Dr. Edvarda Beneše, které považujeme za urážky a opovržení českým národem.

POŽADUJEME – aby vláda České republiky zabezpečila výchovu mladé generace a činnost veřejnoprávních médií v souladu s historickou pravdou.

POŽADUJEME – aby vláda České republiky neumožnila konání sudetoněmeckých sněmů na území České republiky a takovou činnost sudetoněmecké kanceláře v Praze a prosudetských spolků v České republice, která nebude v souladu s Česko-německou deklarací z 21. ledna 1997.

POŽADUJEME – aby vláda ČR připravila návrh na zakotvení českého národa a českého jazyka do Ústavy ČR a aby jej parlament po projednání přijal ještě v tomto volebním období.

POŽADUJEME – aby římskokatolická církev ctila zájmy českého národa a výroky svých představitelů nenahrávala revanšistickým zájmům landsmanšaftu.

Nejdůležitějším požadavkem současnosti a budoucnosti je zachování světového míru a přátelských vztahů mezi státy a národy. Vážíme si proto také činnosti mírových organizací ve Spolkové republice Německo a jinde ve světě a jsme připraveni k takovým vztahům přispět za předpokladu, že nebude nastolován požadavek likvidace dekretů prezidenta dr. Edvarda Beneše.

Konstatujeme, že narůstající požadavky landsmanšaftu neprospívají přátelství mezi českým a německým národem, ani míru ve světě.

Cesta ke smíření nemůže vést nastolováním revanšistických požadavků, ale jen vzájemným pochopením a praktickým uplatněním historické pravdy!

V Táboře 26. října 2019, účastníci manifestace k 101. výročí vzniku ČSR

 

 

10. 9. 2019

Uvítali jsme pozvánku na besedu s velvyslancem Kubánské republiky panem Danilo Francisco Alonso Mederosem, kterou uspořádaly v pondělí 9. září Společnost Česko-Kubánského přátelství, ČSBS, KČP a LKŽ z Liberce. Pan velvyslanec absolvoval náročný a bohatý celodenní program, který začínal již ráno v 7,15 hodin besedou na OV KSČM v České Lípě, pokračoval setkáními s dalšími občany a na závěr své návštěvy Libereckého kraje se od 16-ti hodin zúčastnil besedy v hotelu Liberec.

Velice rádi jsme se besedy zůčastnili a na tomto setkání jsme společně se členy pořádajících organizací přivítali pana velvyslance s jeho manželkou, s konzulkou velvyslanectví a dalším doprovodem. Poutavé a zajímavé vyprávění nám přiblížilo život a práci lidí na ostrově svobody, který se neustále potýká s americkou blokádou a řeší složité úkoly zejména v ekonomické oblasti. Pan velvyslanec ochotně odpovídal na četné dotazy zúčastněných a sdělil přítomným mnoho cenných informací o současné Kubě.

dscn0303.jpg dscn0313.jpg

dscn0304.jpg dscn0315.jpg dscn0318.jpg

dscn0309.jpg dscn0320.jpg

 


 

8. 9. 2019

Svojšice 7. září 2019

Tradičně – první sobotu v měsíci září se konají setkání levicově smýšlejících občanů. Bohužel, již ne pod Kunětickou horou, kam každoročně mířily autobusy a výpravy komunistů a sympatizujících občanů z celých Čech i Moravy, ale již potřetí v obci Svojšice, v okrese Pardubice. Stejně, jako v předchozích dvou letech, ani letos nepřálo počasí a tak dopolední kulturní pořad s dechovkou Barevná muzika z Holic byl zkrápěn kapkami deště. Teprve následující vynikající vystoupení a humor oblíbeného baviče a imitátora Václava Faltuse rozehnaly dešťové mraky a navodily příjemnější pohodu.

Samozřejmě, že se této významné společenské a politické akce zúčastnili i semilští komunisté a členové levicových organizací a spolků z okresu Semily, kteří se dopravili do Svojšic osobními auty, autobusem vypravovaným Okresním výborem KSČM Jičín, anebo jinými dostupnými dopravními prostředky.

Účastníkům setkání jsme v propagačním stanu nabízeli regionální výrobky, kalendáře na rok 2020, vařili kávu, rozdávali propagační předměty a na panelech jsme seznamovali s bohatou činností naší okresní stranické organizace.

V oficielním politickém mítinku vystoupil s hlavním projevem předseda ÚV KSČM s. Vojtěch Filip, dále předseda poslaneckého klubu KSČM      s. Pavel Kováčik, šéfredaktor Haló novin  s. Petr Kojzar a předsedkyně Levicových klubů žen s. Květa Šlahůnková.

Setkání bylo pro všechny zúčastněné příležitostí k výměně názorů na nejrůznější otázky společenského a politického života, k setkání s přáteli a známými z různých koutů republiky.

dscn0202--2-.jpg dscn0205--2-.jpg

dscn0209--2-.jpg dscn0217--2-.jpg

dscn0232--2-.jpg dscn0259--2-.jpg

Další fotografie jsou umístěny ve fotoalbu pod názvem "Svojšice 2019"


5. 9. 2019

kuba-beseda-pozv.-a5.jpg


5. 9. 2019

                                           svojsice19_m.jpg


 

31. 8. 2019

Zúčastnili jsme se tradičního setkání s komunisty a přáteli z Královéhradeckého kraje, antifašisty a vlastenci z Německa a Polska, kteří přijeli na Pomezní boudy v Krkonoších, aby demonstrovali svoje odhodlání bojovat společně proti nebezpečí vzniku nového válečného konfliktu. Po vystoupeních zástupců ÚV KSČM, Die Linke, KPD Německa, KV KSČM Hradec Králové, KS Polska a mladých komunistů, bylo setkání zakončeno tradiční Internacionálou. Mnoho účastníků využilo krásného letního počasí a vydalo se na turistický výstup na Sněžku. Ostatní se odebrali do hotelu Pod pralesem, kde byla uspořádána neformální beseda s poslancem PČR Zdeňkem Ondráčkem. 

        dscn0157.jpg dscn0145.jpg

        dscn0138.jpg dscn0187.jpg

Další fotografie jsou uloženy ve fotoalbu pod názvem "Pomezní boudy 31. 8. 2019"


 

27. 8. 2019

pomezni-boudy-2019.png

 


24. 8. 2019

 

Holany 2019

Každoročně se zúčastňujeme vzpomínkového setkání v Holanech u České Lípy, abychom si připomněli mohutnou protiválečnou demonstraci českých a německých antifašistů, které se 28. srpna 1938 zúčastnilo na 30 tisíc účastníků.

Nechyběli jsme v Holanech ani v pátek 23. srpna 2019 a 14 semilských účastníků přijelo podpořit tuto významnou akci a uctít všechny české a německé vlastence a antifašisty, kteří  obětavě a statečně bojovali a i v současnosti bojují za spravedlivější svět bez válek  a násilí.

V projevu u památné desky připomínající Slavnost sbratření v roce 1938 připomněl místopředseda Národní rady Klubu českého pohraničí Zbyněk Cincibus odvahu a obětavost tehdejších funkcionářů družstva Včela, kteří v Holanech zorganizovali velkou demonstraci k odhalení základního kamene plánované výstavby dětské ozdravovny. Upřímně poděkoval i  všem přítomným za statečnost a odvahu, se kterou připomínají podobné historické události a zúčastňují se pořádaných akcí.

Po pietním aktu a položení kytic k základnímu kameni a pamětní desce následovala neformální beseda ve společenském sále, na které předseda OV KSČM Česká Lípa Václav Větrovec srdečně uvítal 1. místopředsedu ÚV KSČM Petra Šimůnka, předsedkyni Ústřední rozhodčí komise ÚV KSČM Helenu Vrzalovou, místopředsedu KSČ a redaktora Haló novin Romana Blaško, delegaci německých a polských přátel, krajské zastupitele za KSČM Miloše Titu a Jana Dvořáka, zástupce organizací KSČM, KČP, VSA, LKŽ a další.

Gerd Hommel, zastupující organizaci přátel Ernesta Thälmanna, vzpomněl i nedávného setkání antifašistů v červnu 2019 v Jilemnici a na Žalém a vyzval k pokračování úzké spolupráce mezi našimi organizacemi.

Vydařené setkání a besedu zakončila tradiční Internacionála.

dscn0099---kopie.jpg  dscn0090---kopie.jpg

 dscn0074---kopie.jpg dscn0104---kopie.jpg

Další fotografie ze setkání v Holanech najdete ve fotogalerii pod názvem "Holany 2019".                                                                 

 

 

11. 8. 2019

Pozvánka

Okresní výbor KSČM v České Lípě pořádá v pátek 23. srpna 2019 od 15,30 hodin v městysi Holany v okrese Česká Lípa pietní akt a besedu při příležitosti 81. výročí mohutné protiválečné a protifašistické manifestace Čechů a Němců „Sbratření národů“ v srpnu 1938.

Zúčastní se delegace OV KSČM Semily a k účasti zveme i další členy, sympatizanty, vlastence a antifašisty.

cl_holany_2019.jpg

 

22. 7. 2019

Budeme se opět klanět rodu Walderode?

walde.png

"Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, kterým potvrdil rozhodnutí okresního soudu v Semilech o navrácení více jak tří miliardového majetku, potomkům šlechtického rodu Walderode považuji za velice nebezpečný precedens ve vztahu k platnosti a výkladu dekretů prezidenta republiky Eduarda Beneše. Podivný je letitý průběh celé kauzy a zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2008. Jsem přesvědčen, že tímto krokem je zpochybněna platnost tzv. dekretů prezidenta republiky a může to vést k významným krokům v neprospěch České republiky," řekl Stanislav Grospič

 

Autor: 

Mediální úsek ÚV KSČM

 

 

 

 

17. 6. 2019

 

Výzva k jednotnému a radikálnímu postupu všech levicových sil pro zachování míru na naší planetě.

 

V sobotu 15. června se uskutečnilo tradiční Mezinárodní setkání antifašistů, organizované Okresním výborem KSČM v Semilech ve spolupráci s Místní organizací Klubu českého pohraničí v Lomnici nad Popelkou a Zájmovou skupinou Vlasteneckého sdružení antifašistů Jilemnicko.

Ve velkém sále Společenského domu JILM v Jilemnici se diskuse o současných problémech bezpečnosti a nutnosti mírové spolupráce komunistických a antifašistických organizací zúčastnilo na 70 účastníků. Mezi hosty setkání byli srdečně přivítáni za ÚV KSČM místopředseda Václav Ort, pravidelný účastník akcí a dosavadní poslanec Evropského parlamentu Ing. Jaromír Kohlíček, delegace německých přátel z Revolučního svazu přátelství v čele s předsedou RFB Albrechtem Geislerem, za Komunistickou stranu Německa Jürg Hebestreit, za Die Linke Christa Junge, delegace Polské strany dělnické z Lubaně vedená Kazimierzem Binaszczykem, za Komunistickou stranu Polska Zbigniew Wiktor, místopředseda Národní rady KČP Zbyněk Cincibus, předseda krajské organizace KČP Leoš Hamrský, delegace z OV KSČM Česká Lípa vedená předsedou Václavem Větrovcem a OV KSČM Jičín v čele s předsedou Petrem Typltem.

Srdečně byl uvítán i doc. Jaroslav Štrait, kterého přítomní účastníci znají jako obětavého badatele a historika. Ve svém vystoupení, které zahájilo letošní setkání antifašistů, připomněl, že právě v těchto místech, kde nyní sídlí jilemnický kulturní dům, se připravoval proletářský sraz na Labské louce v srpnu 1932, na kterém se aktivně podílel obětavý komunista a vlastenec Josef Hrubý spolu s bratry Gaidovými z Vrchlabí. V období před vypuknutím 2. světové války se v lesích na hoře Žalý tajně scházeli čeští, polští a němečtí antifašisté a společně organizovali a domlouvali ilegální odbojovou činnost a spolupráci.

V dalších vystoupeních se diskutující zaměřili zejména na současné problémy mezinárodního levicového a antifašistického hnutí. Vycházejíce z historických událostí před 2. světovou válkou, upozorňovali na současné rostoucí nebezpečí vzniku válečného konfliktu, který by měl nedozírné následky pro celou lidskou společnost. Jako nezbytné východisko pro úspěšný boj za mír je třeba intenzivnější mezinárodní spolupráce levicových stran, hnutí a občanských aktivit. V tomto smyslu vyzněla i přijatá rezoluce, kterou přítomní účastníci jednomyslně schválili.

Po ukončení diskuse odjeli všichni účastníci a hosté na Benecko k hotelu Zlatá vyhlídka, odkud následoval individuální turistický výstup na horu Žalý k Památníku setkávání antifašistů, kde se uskutečnil pietní akt s projevem místopředsedy NR KČP Zbyňka Cincibuse a položením kytic k uctění památky předválečných bojovníků proti fašismu a válce. Závěrečné tóny a zpěv Internacionály ukončily důstojný pietní akt na hoře Žalý.

Rezoluce Žalý 2019

My, účastníci Mezinárodního setkání antifašistů, jsme se sešli na paměť proletářských srazů 20. a 30. let minulého století, abychom se poklonili památce těch, kteří bojovali za práva pracujících a po nástupu fašismu se neváhali postavit společně proti jeho teroru.

Uplynulo mnoho zim v krkonošských horách a jeho obyvatelé poznali na vlastní kůži válečné útrapy, vůli po mírovém životě, budovatelské vzepjetí, neoddiskutovatelné přínosy, ale i chyby, údobí socialismu i nástup globalizovaného imperialismu současnosti.

Lidé, kteří vytvářejí hodnoty jsou opět konfrontováni s vykořisťovatelskými praktikami, ale svoji budoucnost ve volbách spojují s pravicí. Nebo rezignují a odvěkou touhu lidí pro spravedlivém uspořádání světa vzdali? 

Současné vládnoucí politické síly překrucují historii a zkušenosti generací přebíjejí pravicovou propagandou a demagogií. Dehonestují hrdiny, omlouvají se těm, kteří v minulosti válku rozpoutali, zesměšňují ideje, které mají hluboké kořeny v historii lidstva.  Poučeni z chyb minulosti podsouvají národům tvrzení o válečné hrozbě z východu s cílem obětovat Evropu v chystaném válečném střetu. Zneužívají latentní nespokojenosti občanů v barevných demonstracích pro své protilidové politické cíle.

Nechceme a nebudeme k tomu mlčet. Vyzýváme všechny ty, komu leží na srdci zachování míru na naší planetě, aby se aktivně postavili těmto manipulacím. Voláme po sjednoceném a radikálním postupu všech levicových sil v našich zemích. Změny ve společnosti nenastolí sebelepší vyjednavači v parlamentech, nebudou-li se moci opřít o srozumitelně a viditelně vyjádřenou vůli lidu. V tom spatřujeme manko levicového hnutí, které se nachází v krizi. Vyzýváme tedy i představitele těch stran, hnutí a spolků, které stojí skutečně na straně pracujících, aby spojily své síly.

 

Všichni lidé jsou si rovni!

Socialismus je nejen možný, ale jediný možný, pro zachování tohoto světa.

Kapitalismus drancuje přírodní bohatství, nehledí na lidské oběti, prohlubuje chudobu. Války jsou pro něj přirozeným nástrojem. Nedopusťme je.

Nenechme našim národům vygumovat historickou paměť. Sami se z ní poučme.

Hovořme otevřeně o hrozbách, nabídněme opět lidem východiska.

 

Jilemnice – Žalý 15. června 2019

 

Fotografie z průběhu  Mezinárodního setkání antifašistů jsou zveřejněny ve Fotoalbu pod názvem "Žalý 15. 6. 2019"

 

 

plakat-zaly-2019---jpg.jpg

 

                 

        lidice-lezaky-hano-280na440--1-.jpg

 

27. 5. 2019

Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v okrese Semily

Voleb se zúčastnilo 19 821 voličů, tj. 33,32%

1. ANO 2011                            3 744 hlasů, tj. 19,01%

2. ODS                                    3 111 hlasů, tj. 15,79%

3. Piráti                                   3 110 hlasů, tj. 15,79%

4. STAN + TOP 09                    2 788 hlasů, tj. 14,15%

5. KDU ČSL                              1 104 hlasů, tj. 5,60%

6. KSČM                                   1 031 hlasů, tj. 5,23%

7. ČSSD                                      652 hlasů, tj. 3,31%

 

Kandidátka KSČM Ing. Kateřina Konečná byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu.

Děkujeme za Vaše hlasy pro kandidáty KSČM !!!

Upřímně děkujeme všem členům a sympatizantům, kteří se aktivně podíleli na průběhu a organizování volební kampaně. Srdečný dík patří i všem členům za práci v okrskových volebních komisích. 

 

Výsledky voleb do EP v jednotlivých obcích okresu  Semily v porovnání s výsledky voleb do EP v roce 2014 uvádíme v Menu - rubrice "Volby do EP 2019".

 

 

 

 

 

 

6. 5. 2019

dscn2121.jpg

S hlubokým zármutkem oznamujeme všem členům KSČM, kamarádům a přátelům, že naše řady opustil po delší vážné nemoci ve věku 71 let soudruh Josef Svoboda z Lomnice nad Popelkou.

Byl členem komunistické strany od roku 1975, obětavě a aktivně vykonával funkce předsedy ZO, člena OV KSČM, předsedy Místní organizace KČP a zastupitele Města Lomnice nad Popelkou.

Smuteční rozloučení se zesnulým s. Josefem Svobodou se bude konat v pátek 10. 5. 2019 v 11,15 hodin ve smuteční obřadní síni v Lomnici nad Popelkou.

 

 

 

 

5. 5. 2019

Chuchelna 2019

Ozbrojené povstání proti německým okupantům se rozhořelo dne 3. května 1945 v malé vesnici Chuchelna u Semil. Němcům se nepodařilo ho ihned potlačit, tak jako se jim to povedlo v Přerově, Nymburce nebo Poděbradech. Povstání se postupně rozrostlo a rozšířilo na celé Semilsko a Novopacko a potom i dále.

Povstání v Chuchelně mělo i své oběti, jejichž jména jsou uvedena na pamětní desce u Pomníku obětí 1. a 2. světové války. Jejich památce se přišli poklonit a jejich hrdinství uctít v pátek 3. května 2019 účastníci pietního shromáždění organizovaném Okresním výborem KSČM Semily společně s vlasteneckými a protifašistickými organizacemi.

Mezi hosty pietního shromáždění byli Ing. Jaromír Kohlíček - poslanec EP, Zbyněk  Cincibus - místopředseda Klubu českého pohraničí, delegace OV KSČM z České Lípy a Jablonce nad Nisou a další.

Po ukončení slavnostního pietního aktu se účastníci přemístili do zasedací místnosti Obecního úřadu, kde setkání pokračovalo besedou, do které přispěl se svými poznatky z návštěvy Krymu Ing. Jaromír Kohlíček, dále pokračoval se zajímavými informacemi o své cestě do Sýrie Bc. Stanislav Mackovík a působivé fotografie a zážitky ze svého dlouhodobého pobytu v Afganistánu prezentoval Ing. Lubomír Detko.

Jejich vystoupení vyústilo v připomínku odkazu těch, kteří se v minulosti dokázali postavit proti fašismu a obětovali své životy za náš život v míru.

p1160440.jpg p1160448.jpg

p1160454.jpg p1160475.jpg

 

2. 5. 2019

Z okresní oslavy 1. máje v Kulturním centru GOLF a z autobusového zájezdu a účasti na prvomájových oslavách v České Lípě.

img_20190501_101323---kopie.jpg img_20190501_101349---kopie.jpgp1160410---kopie.jpg

p1160380---kopie.jpg p1160383---kopie.jpg

p1160384---kopie.jpg p1160387---kopie.jpg

p1160395---kopie.jpg p1160406---kopie.jpg

p1160408---kopie.jpg p1160411---kopie.jpg

p1160417---kopie.jpg p1160422---kopie.jpg

 

 

                                                       pozvanka-1.-maj-1.jpg


                                        untitled-2.jpg


pozvanka-chuchelna-2019-1.jpg


16. 4. 2019

V úterý 16. dubna navštívila okres Semily volební štafeta kandidátů do Evropského parlamentu KSČM - Česká levice společně! Na jejich trase okresem doprovodili Terezu Čechovou - Humpolcovou a Jana Klána i další členové semilské organizace KSČM. Účastníci štafety zavítali do Benešova u Semil, Bozkova, Vysokého nad Jizerou, Jablonce nad Jizerou, Jilemnice, Košťálova, Lomnice nad Popelkou, Semil a Turnova. Při všech zastaveních rozdávali občanům volební noviny, propagační předměty a zvali je k účasti ve volbách do EP. Ve městech, která navštívili, je přišli podpořit, pozdravit se s nimi a vyměnit si názory i další zástupci místních organizací KSČM.

 p1160362---kopie.jpg p1160366---kopie.jpg p1160371---kopie.jpg

 p1160375---kopie.jpg p1160377---kopie.jpg p1160378---kopie.jpg

                                       p1160353---kopie.jpg 

 

 

14. 4. 2019

Na veřejné předvolební besedě v semilském Sportovním centru se představil kandidát do Evropského parlamentu, kandidující za KSČM - Česká levice společně!, redaktor Haló novin a fotograf Roman Blaško. Seznámil přítomné posluchače se svými zkušenostmi z uplatňování společného postupu levicově orientovaných stran a občanských hnutí v obhajobě oprávněných zájmů a potřeb lidí. Jeho vystoupení vyznělo v jednoznačný závěr - získat co největší počet voličů k účasti ve volbách a k hlasům pro kandidáty KSČM, kteří to Nenechají tak!

             img_20190411_152125.jpg p1160344.jpg

             p1160352.jpg img_20190411_152143.jpg

             p1160351.jpg img_20190411_161754.jpg

 

 

pozvanka-nenechme-to-tak---3-_page-0001--1-.jpg

423-roman-blasko.jpg

Pozvání k besedě přijal a na setkání s Vámi se těší

Roman Blaško, redaktor Haló novin a fotograf,

kandidát pro volby do Evropského parlamentu 2019

 

15. 3. 2019

Dnes odpoledne jsme si jménem OV KSČM, KČP, ČSBS, VSA a LKŽ Semily připomenuli 15. březen 1939 - tento nejčernější den v historii naší republiky, položením kytice k pamětní desce na budově semilské radnice, připomínající návštěvu T. G. Masaryka v Semilech 17. 9. 1922 – zakladatele společné republiky Čechů a Slováků, kterou se němečtí nacionalisté před 80 lety snažili rozbít a zničit.

                                                        img_20190315_133621.jpg

 

 

15. 3. 2019

Prohlášení KSČM k okupaci ČSR nacistickým Německem a vzniku Protektorátu Čechy a Moravy

Je to přesně 80 let, kdy bylo Československo obsazeno fašistickým Německem a rozděleno na Protektorát Čechy a Morava. Je hned v počátku třeba zdůraznit, i když se dnes dělá vše, aby se skutečná podstata věcí z mysli našich občanů a zejména mladé generace vytěsnila, že způsob obsazení Čech a Moravy německým vojskem byl násilným trestním činem, odporujícím mezinárodnímu právu.

Není potřeba zacházet do podrobného popisu a sledu událostí těchto pohnutých dnů, protože všichni, kdo je chtějí znát tak, jak se skutečně udály a jsou oproštěni od dnešního falšování a účelového zkreslování dějin, je znají. Znají kořeny a samou podstatu těchto událostí. Znají i zrádcovskou úlohu tehdejších představitelů našeho státu, už když se rozhodli přijmout mnichovský diktát západních velmocí a tím rozhodli i o našem dalším osudu. Samotný 15. březen 1939 pak byl pokračováním těchto nezapomenutelných kapitol našich novodobých dějin.

Co znamenala okupace pro naše národy, jsme sami, v té nejkrutější míře, poznali. Odtržení českého pohraničí a následná šestiletá okupace Československé republiky, která si vyžádala 360 tisíc mrtvých občanů a rozpoutání dosud největšího a nejkrvavějšího vojenského konfliktu v lidských dějinách, druhé světové války. Co museli čeští občané vytrpět po dobu okupace, nelze v celé své tragédii vypsat: germanizace školství a kultury, uzavření vysokých škol, poprava studentů, heydrichiáda, stanné právo, popravy, koncentrační tábory, Lidice, Ležáky. Máme v paměti a víme, co byla sekyrárna na Pankráci, Kobyliská střelnice, Malá pevnost Terezín a další místa, která sloužila k deportacím a popravám českých občanů.

V tomto výčtu nemůže být zapomenuto ani skutečné vyhnání deseti tisíců českých občanů a jejich zoufalého útěku z celého obsazovaného pohraničí uskutečněného na základě mnichovského verdiktu. Nebo řádění ordnerů a sudetoněmeckého Freikorpsu vůči našim občanům. Šlo o skutečné vyhnání ze strany radikálních sudetských Němců, i když i v tomto případě se dnes ze strany některých kruhů v sousedním Německu, za servilní pomoci některých našich politiků a sdělovacích prostředků dělá vše, aby se paměť lidí vymazala.

Byla to tragická bilance pro náš národ. Válka proti fašismu byla bojem na život a na smrt. Šlo o další existenci českého národa a další osud všech Slovanů. 195 tisíc našich občanů bylo umučeno v koncentračních táborech, další padli na frontách v zahraničních armádách, v domácím odboji či na popravišti gestapa. Genocidní politika nacismu a fašismu, spáchaná ve prospěch a za podpory mezinárodního kapitálu, zejména na slovanských národech a zvěrstva proti dalším národům byla vedena snahou o ovládnutí celého světa. Hitlerův sen o světovládě a o tažení na východ ale nakonec skončil jeho porážkou a vítězná rudá vlajka zavlála nad Berlínem.

Tyto tragické události vždy varovaly a stále varují a jsou mementem i dnes, kdy opět čelíme selhávání mezinárodního společenství, nástupu fašismu a válečnického štvaní. Nacionalismus, nezodpovědní politici, nerozhodnutí diplomaté, bojechtiví generálové, a to vše opět pod taktovkou světového kapitálu. Ve světě vzrůstá geopolitické napětí mezi světovými velmocemi, opět se uplatňuje právo síly a rozpoutávají se válečné požáry. Světový mír je nebezpečně rozbouřený, řinčí se zbraněmi na Ukrajině, Sýrii, Iráku, hrozí se Severní Koreji, Íránu, zavádějí se sankce proti Rusku, které obkličují a izolují. Mnoho obyvatel je v uprchlických táborech bez potravy, vody, proudu a bez základních podmínek pro život, protože jim byly zničeny jejich vesnice a města. Ztráty životů lidí jsou nedozírné. Už nikdo nepočítá zahynulé, zraněné, vyhnané, vystěhované, zubožené, hladové a přivedené do neštěstí.

V kontextu tohoto mezinárodního vývoje posledních let je možné říci, že celosvětový mír, jako základní předpoklad existence a budoucnosti nejen našeho státu a českého národa, ale i celého lidstva je opět ve vážném ohrožení. KSČM nemá v současnosti větší úkol, než aktivně vystupovat proti přípravám nové velké války, dělat vše pro zachování světového míru, spojit k tomu všechny síly a zabránit opakování válečných hrůz.

Autor: 

VV ÚV KSČM